Zpět na výběr čísla
Zpět na Home page


Obsah 2/2001

l_med.gif (3046 bytes)

MEDICÍNA 2 / Roč. VIII / Strana 13

UV paprsky: riziko rakoviny proti riziku deficitu vitamínu D

Suchozemští živočichové se naučili vyrábět vitamin D před asi 300 miliony let: když obratlovci opustili prostředí oceánu, bohaté vápníkem, stali se závislými na tvorbě vitamínu D v kůži vlivem UV světla, fotochemickou reakcí. Vit. D pak zvyšuje resorpci vápníku obsaženého v malém množství v potravě, střevem. Hlavní funkcí vit. D je udržet homeostázu vápníku a fosforu, která je podmínkou správného přenosu signálu, metabolických aktivit, neuromuskulární funkce a mineralizace kostry.

Když v r. 1997 Ústav medicíny Americké akademie věd navrhl nové limity pro denní příjem vitaminů, pro vitamin D doporučil příjem 200 IU (5 µg) osobami ve věku do 50 let, 400 lU/d ve věku 50-70 let a 600 IU ve věku nad 70 let.

Zdá se ale, že takový přístup není úplně správný. Nebere totiž dostatečně v úvahu rozhodující význam expozice člověka UV světlu, dokumentovaný výsledky řady studií.

Byla např. sledována saturace vitaminem D arabských žen (ve zvýšené míře zahalených), žijících v Dánsku, a dánských kontrol. Denní přísun vit. D (včetně obohacených potravin) byl u etnických muslimek 600 IU, přesto u nich bylo v séru prokazováno v průměru jen 17,5 nmol/L 25-hydroxyvitaminu D, který je markerem D-vitaminového statusu organizmu (norma = nad 20 nmol/L). Naproti tomu u kontrol byl průměrný denní přísun jen 300 IU vit. D, ale obsah 25(OH)D v séru byl 47,1 nmol/L.

Podobná situace je u námořníků v ponorkách. Ačkoli jejich potrava je fortifikována a přísun vit. D je 600 IU/d, po třech měsících u nich klesne plazmatická koncentrace 25(OH)D na hranici normy. Jakmile se dostanou na denní světlo a jsou exponováni slunečnímu záření, během jednoho měsíce se plazmatická koncentrace 25(OH)D zvýší o 40%.

U 20% ze zmíněné skupiny arabských žen (a u 2% dánských kontrol) byl zjištěn hyperparathyroidizmus, vyvolaný deficitem vit. D. Ten může zvýšit mobilizaci vápníku z kostí a vyvolat či zhoršit osteoporózu. Mimoto, úbytek fosforu vede k narušení mineralizace kostí a k osteomalácii.

Jedním z důsledků deficitu vit. D, kterému nebývá věnována dostatečná pozornost, je svalová bolest a slabost. Bolesti ve svalech udávalo 88% arabských žen a 32% dánských kontrol. Svalová slabost, měřená schopností vstát ze židle a stoupat po schodech, byla zjištěna u 32% arabských a 14% dánských žen, křeče ve svalech udávalo 72% arabských a žádná z dánských žen.

Autoři studie proto došli k závěru, že při nedostatečné expozici slunečnímu záření je třeba zvýšit denní přísun vit. D na 1000 IU. Jinou možností, vhodnou např. v pečovatelských zařízeních pro seniory, je podat 50 000 IU vit. D jednou měsíčně.

Když se uvažuje o denní potřebě vit. D, je tedy třeba brát v úvahu zeměpisnou šířku, roční období, stupeň kožní pigmentace (u černochů jsou příznaky deficitu vit. D časté), užívání krémů chránících proti působení UV světla i obsah ozonu ve vzduchu. Dr. Holick z Laboratoře pro výzkum vitaminu D, kůže a kostí na univerzitě v americkém Bostonu uvádí, že stejně účinné, jako dodání 1000 IU vit. D, je vystavení těla v plavkách slunečnímu záření v dávce 1 MED (minimální erytémová dávka). Když je člověk na slunci s odkrytým obličejem, rukama a pažemi, je exponováno asi 6-10% tělesného povrchu, a 1 MED je pak ekvivalentem 600-1000 IU vit. D. Za postačující se považuje expozice záření v dávce 1/3-1/2 MED 2x až 3x týdně (pro dospělého člověka s kožním typem 2 v Bostonu v červenci v poledne to znamená asi 5 minut).

V padesátých letech se lékaři obávali hypervitaminózy vit. D. Ale toxické dávky vit. D jsou velmi vysoké. Z tohoto hlediska je jakkoli dlouhá expozice slunečnímu záření zcela bezpečná.

Na druhé straně je ovšem UV záření významným rizikovým faktorem vzniku maligních nádorů kůže, takže každý, kdo by chtěl déle zůstávat na slunci, by měl používat krém s ochranným faktorem 15.

Je pozoruhodné, jak účinné je i jen krátkodobé vystavení se slunci několikrát týdně: snižuje riziko osteoporózy, osteomalácie, fraktur a svalových bolestí, možná má i příznivý preventivní vliv na vznik některých karcinomů - a v každém případě přispívá k pocitu pohody.

Zdroj: The Lancet 357:5, 6 January 2001

f