Lipanor® – klinický profil

Hypolipidemika – látky redukující hladiny sérových/plazmatických lipidů, jsou dnes neodmyslitelnou součástí léčby závažných poruch metabolizmu lipidů – dyslipidémií tam, kde režimová opatření nevedou k žádoucímu klinickému efektu. Mezi nejvíce užívané látky (u nás v současné době nejužívanější) patří fibráty. Lipanor® je zástupce třetí generace fibrátů. V přípravku je obsaženo 100 mg účinné látky – ciprofibrátu – v mikronizované formě, která zlepšuje jeho farmakokinetické parametry.

Farmakokinetické vlastnosti

Po perorálním podání je ciprofibrát rychle a téměř úplně absorbován, biologická dostupnost je vysoká. Hodnota maximální plazmatické koncentrace (Cmax) je 85 mg/ml po jednorázovém podání a 8086 mg/ml po opakovaném podání dávky 100 mg/den. Doba k dosažení Cmax (Tmax) je 1 hod. po podání nalačno, podáním po jídle je doba prodloužena na 23 hod. Distribuční objem je 11,7 l, plazmatická clearance 1,35-1,55 ml/h/kg. Eliminační poločas je zhruba 88 hod. a umožňuje podání látky v jedné denní dávce. Ciprofibrát se vysoce váže na plazmatické bílkoviny (z 95%), čímž vzniká prostor pro farmakokinetické interakce na této úrovni. Z praktického hlediska je důležité, že ciprofibrát zvyšuje účinnost perorálních antikoagulancií (např. warfarin). Při současném užití obou látek je proto potřeba kontrolovat protrombinový čas a podle hodnoty INR upravit dávku warfarinu.

Asi 75% podané dávky je metabolizováno játry. Ciprofibrát je vylučován zejména ledvinami (z 80-97 %), biliární cestou jen minimálně.

U nemocných se střední až těžkou poruchou renálních funkcí dochází k významnému prodloužení eliminačního poločasu. V případě středně závažné poruchy renálních funkcí je proto vhodné dávku redukovat (podávat 100 mg ciprofibrátu obden). Těžká renální nedostatečnost je kontraindikací podávání ciprofibrátu. Dalšími kontraindikacemi jsou těžká porucha jaterních funkcí, přecitlivělost na ciprofibrát, těhotenství a kojení (nejsou k dispozici údaje o podávání ciprofibrátu během těhotenství a v období laktace). Ciprofibrát by neměl být podáván dětem (klinické údaje na toto téma rovněž nejsou k dispozici).

Klinické užití

Lipanor (ciprofibrát) je indikován k léčbě primárních hyperlipidémií, kde režimová opatření nevedou k dostatečnému efektu. Lze jej podávat u izolované hypercholesterolémie, izolované hypertriglyceridémie a kombinované hyperlipidémie, dle Fredericksonovy klasifikace se jedná o kategorie IIa, IIb, III a IV.

Lipanor účinně snižuje hladinu celkového i LDL cholesterolu, triglyceridů a apo B. Zároveň zvyšuje hladiny HDL cholesterolu a apo A-I. Dále terapie Lipanorem vede k příznivé úpravě poměru jednotlivých subfrakcí LDL. Konečně, opakovaně bylo prokázáno, že Lipanor významně (zhruba o 24%) snižuje hladinu fibrinogenuvýznamného nezávislého faktoru kardiovaskulárního rizika.

Denní dávka je 100 mg (podané v jedné dávce) a neměla by být překročena.

Na následujících řádcích je souhrn studií s ciprofibrátem v jednotlivých indikacích, kde byl ciprofibrát podáván v dávce 100 mg/den.

Hypercholesterolémie typu IIa

Ciprofibrát v této indikaci byl studován asi na 3000 pacientech. Celkový cholesterol, triglyceridy a apolipoprotein B (apo B) byly redukovány zhruba o 20%, LDL cholesterol o 30%. Došlo ke zvýšení HDL cholesterolu a apolipoproteinu A I (apo A I) o průměrně 10%.

Kombinovaná hyperlipidémie typu IIb

U zhruba 3500 pacientů došlo k průměrnému poklesu celkového cholesterolu o 25%, triglyceridů o 50%, LDL cholesterolu o 30% a apo B o 20%. Vzestup HDL cholesterolu a apo A I byl v průměru 10%.

Hypertriglyceridémie typu IV

Průměrný pokles celkového cholesterolu byl 10%, pokles triglyceridů 30- 70% a vzestup HDL cholesterolu 10- 20%.

Lipanor je účinný i v dlouhodobé terapii a dosud nebyl zaznamenán případ tachyfylaxe (včetně nemocných léčených déle než 10 let).

Bezpečnost a nežádoucí účinky

Obecně, Lipanor je velmi dobře tolerován, většina nežádoucích účinků je mírná a reverzibilní. Asi u 10% nemocných dochází při léčbě Lipanorem ke zvýšení jaterních transamináz, většinou však jen mírného stupně nevyžadující přerušení léčby. Laboratorní kontrola jaterních testů je vhodná na začátku léčby a dále každé cca 3 měsíce.

Mezi další nežádoucí účinky popsané v souvislosti s podáváním Lipanoru patří: zažívací obtíže – nauzea, zvracení, průjem, dyspepsie, jsou obvykle mírné, vyskytují se na začátku léčby a postupně mizí.

Stejně jako u většiny dalších fibrátů patří mezi obávané avšak vzácné nežádoucí účinky na úrovni kosterních svalů. Nejčastěji se jedná o asymptomatické zvýšení sérových hladin kreatinkinázy (CK). V těchto případech je nutné lék vysadit tehdy, jsou-li hodnoty velmi vysoké, nebo dochází-li k jejich progresivnímu zvyšování. V některých případech je vzestup CK doprovázen symptomy (např. svalové bolesti, slabost, křeče). Zde je nutno léčbu okamžitě přerušit. Na začátku léčby je proto vhodné nemocného o těchto příznacích poučit a při jakémkoliv podezření na výskyt myopatie provést kontrolu CK.

Při léčbě Lipanorem nedochází k významným změnám v litogenním indexu žluči.

Závěrem lze konstatovat, že Lipanor je velmi účinný, dobře tolerovaný zástupce fibrátů, u nás nejpoužívanější skupiny hypolipidemik, který může být indikován k léčbě základních typů „aterogenních“ hyperlipidémií.

MUDr. Jiří Žižka