|
Zpět na výběr čísla
Zpět na Home page
Obsah 4/2000
Odborné aktuality
Chronické nemoci - nejen nové úkoly, ale i zásadní změny v pojetí medicíny
Neočekávané komplikace léčby chřipky zanamivirem
Očkování proti hepatitidě B- souvislost s demyalizačními chorobami se neprokázala
Recenze
Cena Ligy proti rakovině Praha
Rozvoj ošetřovatelství – budoucnost zřejmě v akademickém vzdělání
Ambulantní adrenalektomie?
Index Nominum 2000
Farmakoterapie
/ Farmacie
Co znamená přerušení studie ALLHAT
Další krok v antikoncepci
Nedostatečné využívání antikoagulancií při fibrilaci síní
Nové přístupy k prevenci trombózy?
Klinická
imunologie a alergologie
Léčba Crohnovy choroby protilátkou proti TNF se dostává do praxe
Mezinárodní konsensus o léčbě alergické rinitidy
Protektivní protilátky proti intracelulárním patogenům
Monoklonální protilátky v léčebné praxi
Znovu k extraktům třezalky- ohrožení léčby AIDS a transplantovaných orgánů
Věda
pro praxi
PRAGOMEDICA – „Grand Prix 2000“ pro MSM
Praktičtí lékaři a léčba deprese
Vitamin D ovlivňuje imunitu proti TBC
Využití chondrocytů v ortopedii o krok blíže
Jak správně sedět
Nervové prozánětlivé signály a PAR2
Zákeřný HIV
Kardiovaskulární
choroby
Poučení vyplývající z projektu MONICA
Pelnářův večer
Cvičení zlepšuje prognózu kardiaků – ale proč?
Homocystein- prokázat význam snížení plazmatické hladiny je obtížné
Hluboká žilní trombóza po kyčelních zlomeninách
Prevence žilního tromboembolizmu ve vnitřním lékařství
Diskuse o protrombotickém efektu homocysteinu pokračuje
Deprese, léčba deprese a infarkt myokardu
Revmatologie
Efektivita a bezpečnost léčby osteoartrózy
Onkologie
Cannabis- Perspektivní protinádorový lék?
Karcinom prsu u mladých žen nemusí mít horší prognózu
Výživa
Současné možnosti enterální výživy
Výživa v klinické praxi – enterální umělá výživa by měla převažovat
Systémová
enzymoterapie
Perorální enzymoterapie v prevenci a léčbě chorob sdružených se stářím
- proteázy normalizují koncentrace růstových faktorů
Imunita a proces stárnutí
Urologie
Seminář o laparoskopické radikální prostatektomii
Hyperaktivní močový měchýř – současné léčebné možnosti
Konference
/ Semináře
3. pracovní setkání o katerizačních ablacích
Cipla se Vám představuje
Prenatální vývoj člověka
Viscerální chirurgie
www servis
Astma a alergie- nová vakcína..?
Dioxiny...
Kouření...
Schizofrenie...
SSRI a sex...
Stimulace mozku...
Metamfetamin...
Antigen prostaty...
Osteoartróza...
Betablokátory...
S infarktem na zubní..?
Léčba laserem..?
Po mrtvici? Aspirin!
Jak ušetřit?
Vrozená vada..?
ARO - Problém s „hypochondry“...
Lékaři a internet...
Alzheimerova choroba...
Poruchy paměti...
Tabákem proti Parkinsonově chorobě..?
Inzerce
Lipanor® – klinický profil
Řádková inzerce
|
www
servis / 25. 4. 2000 / STRANA 18 /
MEDICÍNA 4 / VII |
Léčba
laserem..?
Anaheim/AP, 13. 3. 00 – Výsledky dvou nových studií naznačily
novou možnost
léčby
pacientů,
trpících anginou pectoris. Jde doslova o vypalování miniaturních dírek
do svalu levé komory pomocí laseru. První studie (Texas Heart
Institute) zahrnula 325 pacientů.
Ti byli rozděleni
do dvou skupin, u první byl proveden zákrok (postup: byl zaveden katetr
s minilaserem na konci z dolní končetiny
arterií do levé komory, kde došlo k vlastnímu vypálení otvorů
do myokardu), druhá byla kontrolní. Po roce udávalo z pacientů,
léčených
laserem, ústup bolestí 55% (kontrolní 31%), jeden pacient zemřel
a 6 dalších mělo
vážnější
obtíže.
Při
„treadmill“ testu (pohyblivý pás) byli laserem léčení
pacienti schopni jít o minutu déle (kontrolní: o 16 s kratší dobu).
Druhá studie (Washington Hospital Center) zahrnovala 77 pacientů
bez kontrolní skupiny. Všichni však udávali znatelný ústup bolestí.
Přestože
z klinického hlediska se nová metoda zdá být jednoznačně
funkční,
nikdo přesně
neví, na jakém principu dochází k ústupu bolestí. Původní
doměnku,
že dírky
vedou k vytváření
nových cév, vyloučil
výzkum dr. Hendela (RP-St. Lukes M. C., N. Y.), který neprokázal žádný
nárůst
krevního zásobení myokardu po operaci. Dírky se velmi rychle zajizví,
jiný následek operace nemá. Druhou doměnkou
je, že
laser jen zlikviduje nervy v místě
operace. Tak dojde ke snížení
bolesti, aniž
by se na skutečném
stavu pacienta cokoli změnilo...
Jediným prokazatelným faktem tak zůstává
glosa dr. Perina z texaské skupiny: „Jsme si absolutně
jisti, že
nemáme ani ponětí
o mechanizmu, který ke zmírnění
bolestí vede“.
zdroj: AP na www.newsday.com
|