Zpět na výběr čísla
Zpět na Home page


Obsah 4/2002

l_med.gif (3046 bytes)

MEDICÍNA 4 / Roč. IX / Strana 9-10

Homeopatická léčba astmatu je neúčinná

Ve Velké Británii popularita homeopatie stoupá. Asi 8,5% britských pacientů (proti např. 4% v USA) každý rok užívá nějaký homeopatický přípravek, a praktičtí lékaři častěji než dříve odesílají své pacienty k homeopatovi (což britské Národní zdravotní služby umožňují).

Novou, dobře plánovanou klinickou studii, při které srovnávali účinnost homeopatika a placeba u astmatiků přecitlivělých k alergenům roztočů domácího prachu, provedli v britském Southamptonu. Studie neprokázala léčebné působení homeopatika, ale zjistila, že mezi působením placeba a homeopatika jsou některé rozdíly.

O účast ve studii bylo požádáno asi 1000 ambulantních pacientů s diagnózou astmatu v okresech Hampshire a Dorset. S účastí souhlasilo 242, úplné výsledky byly získány u 186. Všichni pacienti byli opakovaně klinicky vyšetřeni. Jako kritéria léčebné účinnosti byly použity hodnoty jednosekundové kapacity plic (FEV1), kvalita života a nálada. Pacienti byli požádáni, aby si vedli deník, do které ho zaznamenávali ranní a večerní PEF (vrcholová výdechová rychlost), závažnost astmatických příznaků, kvalitu života a náladu.

„Homeopatické imunoterapeutikum“, obsahující roztoče domácího prachu v potenci 30C (30x ředěno 1:100) a stejně vyhlížející placebo připravily laboratoře společnosti Boiron v Lyonu. Studie trvala 16 týdnů.

Většina sledovaných ukazatelů se ve skupině placebo vyvíjela stejně, jako ve skupině léčené homeopatikem.

V obou skupinách došlo k určitému zlepšení stavu pacientů (,‚studiový efekt“?), ale mezi skupinami nebyl žádný rozdíl ve výsledném stavu. Z toho hlediska byla studie uzavřena v tom smyslu, že léčebný efekt homeopatika není lepší než efekt placeba.

Zajímavými změnami prošly záznamy v denících pacientů, užívajících homeopatikum. Ve třetím týdnu léčby u nich došlo k významnému zhoršení subjektivního hodnocení obtíží i nálady. V dalších týdnech se rozdíly mezi skupinami vyrovnaly. Důvody takových rozdílů autoři označují jako nevysvětlené.

Redakce BMJ požádala o doprovodný komentář dvojici praktických lékařů, kteří zřejmě mají k homeopatii blízko. Autoři komentáře mu dali charakteristický podtitulek: „kdo se zajímá o výsledky kontrolovaných studii homeopatik?“. A dodávají - proč by měl lékař zprávy o studiích, kde se homeopatikum porovnává s placebem, vůbec číst? Pokud předepisujete homeopatické přípravky, výsledky žádné studie váš názor nezmění, protože léčba ve studiích není individualizovaná a nesplňuje tak jeden ze základních principů homeopatie. A pokud homeopatika nepředepisujete, proč by vás takové studie měly zajímat?

Většina studií s homeopatiky má jiný cíl než klasické medicínské studie: základním úkolem je zjistit, zda vůbec mají ultraředěné homeopatické přípravky klinickou účinnost odlišitelnou od placeba. Bez ujištění, že takové rozdíly jsou, „ortodoxní“ klinický lékař těžko může odeslat svého pacienta na konzultaci k homeopatovi.

Cílem studií je tedy dodat homeopatii legitimity.

V r. 1997 byly publikovány výsledky metaanalýzy, která hodnotila 89 studií s homeopatiky. Celkové výsledky naznačily, že efekt homeopatik je vyšší než efekt placeba, ale že léčebné účinky jsou jen mírné. O tom, jak takové výsledky lékař přijme, stejně rozhoduje jeho apriorní stanovisko. Pokud zásadně odmítá možnost, že by ultraředěné přípravky mohly mít efekt, bude je považovat za potvrzení svého názoru. Pokud ho nesoulad s obecně panujícími přírodovědnými představami o vesmíru až tak nezajímá, případně ho zaujala nedávná zpráva o neočekávaných účincích vysoce ředěných roztoků histaminu (Inflamm.Res. 2001, suppl.2, S47-8), údaj o působení homeopatik mu usnadní, aby bral homeopatii vážně.

Autoři komentáře se domnívají, že dosud provedené studie již stály až dost peněz, kterých je obecně málo, a které by mohly být lépe využity pro jiné výzkumné projekty. Další kontrolované klinické studie s homeopatiky nepovažují za výzkumnou prioritu. Jsou přesvědčeni, že problém je nejlépe řešit na laboratorní úrovni. Na druhé straně, protože homeopatika užívá poměrně velký počet lékařů (včetně zastánců antroposofie), stále ještě je oprávněné provádění pragmatických studií, porovnávajících účinnost a nákladnost homeopatické a „ortodoxní“ léčby. Mimoto, uvnitř homeopatické komunity je zájem o studie, které by porovnávaly výsledky léčby při individualizovaném přístupu, který patří k principům homeopatie, s výsledky „ortodoxních“ léčebných algoritmů.

Zdroj: British Medical Journal 324:498 a 520, 2 March 2002.