Zpět na výběr čísla
Zpět na Home page


Obsah 4/2002

l_med.gif (3046 bytes)

MEDICÍNA 4 / Roč. IX / Strana 17-18

„Gynacare“ – nástup moderních léčebných metod v gynekologii

Gynekologická endoskopie prochází v posledních 20 letech celosvětově obrovským rozvojem. Výzvou současnosti je optimalizovat její začlenění do diagnostiky a terapie. V březnu loňského roku bylo v rámci zahájení činnosti tří nově zrekonstruovaných pracovišť Gynekologicko-porodnické kliniky VFN a 1. LF UK v Praze otevřeno oddělení endoskopie. Zde se také vytvořilo, za podpory divize Gynecare společnosti Johnson & Johnson, mezinárodní hysteroskopické školící centrum.

Výběr pracoviště odůvodnili zástupci Gynecare Europe především výhodným spojením týmu zkušených gynekologů (prof. Živný, doc. Kužel, dr. Tóth) a technických možností. Endoskopie byla na klinice v posledních deseti letech výrazně preferována a otevření nových operačních sálů se špičkovým vybavením a komplementem je tak logickým vyústěním tohoto vývoje.

O významu endoskopických technik v arzenálu moderních léčebných metod v oblasti gynekologie jsme hovořili s prof. MUDr. Jaroslavem Živným, DrSc.

Jak budou probíhat školení v hysteroskopickém centru?

Předpokládáme, že školení zde budou probíhat 6 až 8 x ročně pro zahraniční účastníky a 5 až 8 x pro tuzemské kolegy. Program bude sestávat z dopoledních přednášek, na které naváží praktické ukázky u pěti až osmi připravených pacientek s různými diagnózami.

Předpokladem získání statutu „Evropského hysteroskopického školícího centra Gynecare“ bylo i zabezpečení odpovídající teoretické a technické úrovně. Proto došlo k otevření jednoho křídla kliniky se třemi operačními sály (dva větší slouží pro diagnostickou a operační laparoskopii, třetí je vyhrazen pro hysteroskopické techniky).

Pro jaké výkony v gynekologii jsou endoskopické techniky vhodné?

Endoskopické techniky jsou obecně využívány k diagnostice, případně operativě onemocnění dutých orgánů. V gynekologii je používána jednak technika laparoskopická, při níž se světelným zdrojem a patřičnými nástroji dostáváme do dutiny břišní (diagnostická a operační laparoskopie), další metodou, pomocí níž jsou prováděny výkony v dutině děložní, je hysteroskopie. V oblasti chirurgie dělohy pak dominují dvě - termoablace endometria a resekční výkony.

Termoablace je prováděna pomocí „balonu“ naplněného teplou vodou. Poté, co přilne ke stěnám dělohy, dochází na základě tepelné reakce k postupnému odlučování endometria.

K dispozici jsou také různé resekční kličky, kterými lze odstraňovat léze, myomy či jiné patologické útvary, rostoucí ze stěn děložních. Na rozdíl od dřívějších kyretáží, kde nebyla možnost zrakové kontroly, se jedná o cílené odstranění nežádoucích útvarů. Důležité je vědět, že tento postup lze použít pouze pro diagnostiku, ale ne pro léčbu maligních lézí endometria. Tady pak nastupují jiné techniky.

Čím jsou tyto postupy přínosné?

Princip spočívá v tom, že používané skleněné optiky se stále ztenčují, což umožňuje minimální dilataci děložního hrdla a výkony jsou tedy minimálně bolestivé. Není proto třeba pracovat v celkové anestézii (pouze lokální). Pacientky mohou zpravidla po 2-3 hodinách opustit kliniku.

Před nástupem hysteroskopických technik bylo například v USA prováděno ročně kolem 600000 hysterektomií, převážně pro nepravidelné děložní krvácení, i bez morfologických příčin. Dnes díky zmíněným možnostem počet těchto radikálních výkonů klesá.

Budou endoskopické techniky výsadou velkých klinik?

Jejich postupné rozšiřování bude nepochybně znamenat určitý odliv pacientek z velkých pracovišť. Dříve se jednalo o výkony nemocniční, dnes jsou součástí jednodenní nebo ambulantní chirurgie. Terénní gynekologové nebudou po zvládnutí některých technik tak často odesílat své pacientky na kliniky. Ale vzhledem k ekonomice provozu lze předpokládat vytváření specializovaných center. V současné době je situace samozřejmě jiná, provádíme zde kolem 20 -30 výkonů za týden, což je 5 až 6 hysteroskopií denně.

Jaroslava Sladká