|
Zpět na výběr čísla Obsah 5/2001
|
„Euro Melanoma Day“ – 14. května 2001; „Centrum ochrany před sluncem“ – 2.-10. června 2001 V loňském roce se v Evropě poprvé uskutečnil z iniciativy dermatologů sdružených v organizaci Melanoma Task Force a pod záštitou European Academy of Dermatology and Venerology projekt nazvaný „Euro Melanoma Day“. V deseti evropských zemích, které se k projektu připojily, bylo vyšetřeno nejméně 50000 osob, přičemž počet nově diagnostikovaných melanomů či jiných kožních nádorů mnohonásobně předčil počty hlášených případů z předchozích let. Vzhledem k pozitivnímu hodnocení celé kampaně projekt pokračoval i v tomto roce a proběhl celkem ve třinácti zemích Evropy. Termínem konání v ČR (v jednotlivých zemích se stanovení data konání liší) a dalších jedenácti státech, bylo pondělí 14. května. Cílem bylo opět otevřít co největšímu počtu lidí přístup k vyšetření kůže odborným lékařem. Po vyšetření dermatologové (u nás se zapojilo celkem 141 lékařů) zaznamenávali jeho výsledek do formuláře, který byl v letošním roce jednotný pro celou Evropu. Po zpracování dat lze tedy očekávat další zpřesnění informací o výskytu kožních karcinomů v současné evropské populaci. Tvrzení, podle něhož mají až dvě třetiny rakovinných onemocnění kůže přímou souvislost s pobytem na slunci, se může zdát přehnané.Ve skutečnosti nejde o příliš velkou nadsázku. Ukazuje se totiž, že lidé stále ještě negativní působení UVA a UVB záření na lidskou pokožku dosti podceňují, mnohdy jde i o pouhou neznalost efektivní ochrany. Právě o ní by měl být detailně informován (tj. včetně stanovení fototypu) každý návštěvník programu „Centra ochrany před sluncem“, který už proběhl ve více než dvou stech evropských velkoměstech. U nás jsou hlavními partnery „centra“ Česká dermatovenerologická společnost JEP a Státní zdravotní ústav (národní referenční laboratoř pro kosmetiku). Centrum bude instalováno ve dnech 2.-10. června v Praze na náměstí Republiky. Tři specializovaná pracoviště, která jsou jeho součástí, budou v provozu od 10 do 19 hodin. Pro představu několik údajů, ilustrujících závažnost možných dopadů „neuváženého slunění“. Se slunečním zářením může souviset, vedle vzniku spálenin, pigmentových skvrn, sluneční intolerance a předčasného stárnutí kůže, také rozvoj některých kožních malignit. Především je to bazocelulární karcinom - vůbec nejčastější kožní nádor, jehož výskyt se v posledních 15 letech dokonce zdvojnásobil. V Evropě je uváděno 40-80 nemocných na 10000 obyvatel, v jižních státech USA už 300/10000 a v Austrálii až 1600/10000 obyvatel. Zvýšený výskyt je po 40. roce věku, nejrizikovější skupinou jsou osoby nad 60 let (samozřejmě lidé se světlou pletí, rusovlasí, s větším počtem pigmentových névů). Naopak u pacientů, kteří byli léčeni na akné, je pravděpodobnost vzniku nádoru nižší. Vznik bazocelulárního karcinomu bývá spíše důsledkem akutní expozice UV záření, především v dětském věku. Spinocelulární karcinom, nejčastěji lokalizovaný v obličeji, na krku a předloktí, převažuje v Evropě u mužů (6 pacientek a 12 pacientů na 100000 obyvatel), v USA je naopak výrazně vyšší záchyt u žen. Výskyt tohoto karcinomu stoupá s věkem a dlouhodobou expozicí UV záření. Melanom, přestože tvoří „pouze“ 5-7% zhoubných kožních nádorů, bývá až v 65% příčinou úmrtí na kožní choroby. V Evropě postihuje zhruba 12 lidí na 100000 obyvatel. Vůbec nejvyšší výskyt melanomů je v Queenslandu, na Novém Zélandě a v Austrálii - až 60 případů (především bělochů) na 100000 obyvatel. V posledních letech se posunuje výskyt melanomů do nižších věkových kategorií. Za nejrizikovější jsou dnes považovány skupiny mezi 30 až 40 lety a kolem 60. roku života. U žen je melanom v období mezi 20. až 30. rokem dokonce nejčastějším maligním nádorem. Expozice UV záření patří, vedle přítomnosti pigmentových névů, poruch imunitního systému a genetické dispozice, k prokazatelným rizikovým faktorům vzniku těchto závažných kožních chorob. V rámci prevence je proto třeba opakovaně zdůrazňovat dostatečnou ochranu pokožky (stínění, oděv, brýle,ochranné krémy), ale i očí (při vyšším podílu krátkovlnného UV záření hrozí zánět rohovky i spojivky, při opakovaném působení UV záření katarakta, kapkovité poškození rohovky, popř. přerůstání spojivky a narušení sítnice). Vždy je třeba chránit kůži před oběma typy paprsků - při silném slunečním záření působí UVB alteraci DNA, s možností vzniku nádorového bujení, UVA je zodpovědné za alergie a fotostárnutí pokožky. Není pravda, že by vyšší ochranný faktor bránil opálení. Současně ani ochranný faktor 60 nezaručí celodenní efekt - aplikaci je třeba pravidelně opakovat. Na plážích, kde je asi stokrát vyšší UVA záření, je nezbytné použít adekvátní ochrany proti UVA paprskům. S nadmořskou výškou naopak stoupá intenzita UVB záření (s každými 300 metry asi o 4%). Účinnost ochranného prostředku je charakterizována ochranným faktorem (SPF - sun protecting factor). Čím je vyšší, tím více stoupá účinnost ochrany (přibližně se jedná o násobky „bezpečné“ doby pobytu na slunci). Dokonce i mraky mohou propouštět dosti silné záření (až 80%), okenní tabule zase nezabrání průniku UVA paprsků... Podrobné a průběžně aktualizované informace k danému tématu lze nalézt i na následujících adresách: Údaje o slunečním UV záření v ČR a v zahraničí - http://www.chmi.cz/meteo/ozon/hk.html. Působení UV záření na zdraví člověka, ochrana a léčba - ettler@fnhk.cz. K nejčastěji navštěvovaným evropským zemím v letních měsících, patří jistě Itálie, jejíž informační servis lze nalézt na stránkách: http://www.lamma.rete.toscana.it/uvweb/index.html, dále Španělsko: http://www.infomet.fcr.es, Řecko: http://www.lap.physics.auth.gr/uvindex/ a Francie: http://www.securite-solaire.org . V USA je to například: http://www.times-union.com/weather/. Jaroslava Sladká |
