Zpět na výběr čísla
Zpět na Home page


Obsah 6/2000

Odborné aktuality

Zdravotní rizika cestování
Život udržující terapie- má adolescent právo ji odmítnout?
Impact factor- abychom věděli, o čem mluvíme
Impaktní faktory – požehnání nebo prokletí?
Problémy lékařů ve Velké Británii- zvolit kariéru, nebo rodinný život?
Je něco nového v léčbě roztroušené sklerózy?
Metastázy mohou vzniknout i bez angiogeneze
Průlom v léčbě neplodnosti – první antagonista GnRH
Hlavní příčinou časného vzniku Parkinsonovy choroby je mutace genu parkin
Znovu k otázce karcinomu prsu u mladých žen
Lidský parvovirus B19 sexuálně přenosný?
Anorexia nervosa- faktory ovlivňující dlouhodobou prognózu

Farmakoterapie / Farmacie

Interakce antibiotik s orálními kontraceptivy?
Některé aspekty farmakoterapie hyperlipoproteinémií
Sedativní působení nesedativních antihistaminik
Přehled 12 nejžádanějších OTC léčiv v SRN
Chemoterapie nádorů- více nemusí znamenat lépe
Na český trh je uváděn nový analog somatostatinu s prodlouženým účinkem – Sandostatin LAR

Anesteziologie / Resuscitace

Pacient v dlouhodobé intenzivní resuscitační péči – hledání vhodného modelu
„Umělé dýchání“ během laické kardiopulmonální resuscitace – ano či ne?
Opioidy a bolest

Osteoporóza

XXVII. evropské symposium o kalcifikovaných tkáních – Tampere, 6.-10. května 2000

Kardiovaskulární choroby

VIII. výroční sjezd České kardiologické společnosti – Brno, 28.- 31. května 2 000
Losartan vs. kaptopril při selhání levé srdeční komory
Nediagnostikované akutní koronární příhody
Ischemická choroba srdeční u diabetiků
Nitráty stále užitečné

Klinická imunologie a alergologie

Další potenciální cíl při léčbě astmatu- chemokiny a jejich receptory
Bioenergetická náročnost imunitních funkcí
Souvisí diabetes mellitus 1. typu se slizniční imunitou střeva?

ORL

Léčba ORL infekcí

Systémová enzymoterapie

Systémová enzymoterapie chlamydiových, ureaplazmových a mykoplazmových infekcí a pohlavních chorob
Systémová enzymoterapie preeklampsie
Prevence a léčba imunologicky podmíněného opakovaného potrácení

Konference / Semináře

Neuromuskulární odpoledne – problematika myozitid z multidisciplinárního pohledu
Hormonální léčba karcinomu prostaty
1st Congress of the Federation of National European Menopause Societies
Prusíkův večer

www servis

Smog...
MRI u restenóz...
Bakteriociny...
Endarterektomie...
Záhada objasněna...
Mobilní telefony...
Revmatoidní artritida...
Virová myokarditida...
E. Coli- ATB..?
MSS a anémie...
Studie v médiích...
Kozel zahradníkem..?
REM-spánek a srdeční selhání...
apoE a CAA...
Rehabilitace CNS...
Rehabilitace po mrtvici (2)...
Viagrou proti slepotě...?
Prokalcitonin...
Detoxifikace...
Glaukom...
Glaukom...(2)
Sklerodermie...
Plicní hypertenze...
Diabetes a retinopatie...
Tyroxin a osteoporóza...

Inzerce

K suplementaci potravy chromem
Možnosti farmakologického ovlivnění benigní hyperplázie prostaty
Řádková inzerce

l_med.gif (3046 bytes)

ODBORNÉ AKTUALITY / 30. 6. 2000 / STRANA 11 / MEDICÍNA 6 / VII

Metastázy mohou vzniknout i bez angiogeneze

Tvorba vlastních cév (neoangiogeneze) je obecně považována za nezbytnou podmínku růstu nádoru i tvorby metastáz. Jednou z nejživějších oblastí onkologického základního i klinického výzkumu je proto hledání a ověřování látek s antiangiogenetickým působením.

V pokusech na myších se ale ukázalo, že ne všechny myši s implantovaným nádorem odpovídají na takovou léčbu regresí nádoru. Nyní se tato otázka stala i předmětem klinické studie.

Mezinárodní britsko-italská pracovní skupina „Breast Cancer Progression Working Party“ podrobně vyšetřila tkáň primárních nádorů a metastáz 73 pacientek. 47 bylo vybráno podle postižení uzlin: u 31 byly uzliny pozitivní, u 16 negativní. Dalších 26 bylo zařazeno do studie, protože u nich byla zjištěna (a chirurgicky odstraněna) metastáza v plicích. Vzorky primárních nádorů i metastáz byly podrobně histologicky (včetně imunohistochemie) vyšetřeny, detailně byla pospána zejména vaskulatura.

Pokud jde o hustotu cévního zásobení, skupina nezjistila podstatné rozdíly mezi primárními nádory, které metastazovaly nebo nemetastazovaly do uzlin. Nebyly také rozdíly mezi hustotou krevního zásobení primárních nádorů a metastáz v uzlinách. Ale nádory, které metastazovaly do plic, měly vyšší hustotu cév než ostatní primární karcinomy. A dále, hustota cév v plicních metastázách byla vyšší, než v primárních nádorech (včetně těch, z kterých tyto metastázy vznikly) a ostatních metastázách. To ale platí pouze pro 21 z 26 plicních metastáz: dalších pět si vlastní cévy nevytvořilo.

Vysoká hustota cév ve většině plicních metastáz ukazuje, že tyto metastázy jsou nejčastěji tvořeny klony nádorových buněk s vysokým angiogenetickým potenciálem. Na druhé straně ale studie prokázala, že plicní metastázy se mohou vytvořit i bez vlastního cévního zásobení (tj. využívat pre-existující cévy).

Angiogenetické i ne-angiogenetické plicní metastázy u pacientek vznikly až po několikaletém období „bez nemoci“ (až 6 let). Podle převládající představy je právě změna fenotypu nádorových buněk od neangiogenetického k angiogenetickému základním faktorem přechodu nádoru z latentní fáze do aktivní. Ale citovaná studie ukazuje, že taková změna fenotypu není podmínkou, a že i nádorové buňky bez schopnosti angiogeneze mohou po létech latence vytvořit metastázu v plicích.

Způsob, jakým metastázy bez vlastního cévního zásobení využívají existující cévy, bude muset být ještě podrobně analyzován. Ale pro praxi z poznatků o ne-angiogenetické cestě vzniku metastáz již dnes vyplývá, že při nasazení anti-angiogenetické protinádorové léčby by měla být provedena histologie metastázy a zjištěna její vaskularizace – pomohlo by to vybrat ty pacienty, kteří mohou mít z léčby největší užitek.

Zprávu pracovní skupiny uveřejnil The Lancet 355:1787, 20 May 2000.