|
Zpět na výběr čísla Obsah 6/2000 Odborné aktuality Zdravotní rizika cestování Farmakoterapie / Farmacie Interakce antibiotik s orálními kontraceptivy? Anesteziologie / Resuscitace Pacient v dlouhodobé intenzivní resuscitační péči – hledání vhodného modelu
Osteoporóza XXVII. evropské symposium o kalcifikovaných tkáních – Tampere, 6.-10. května 2000 Kardiovaskulární choroby VIII. výroční sjezd České kardiologické společnosti – Brno, 28.- 31. května 2 000 Klinická imunologie a alergologie
Další potenciální cíl při léčbě astmatu- chemokiny a jejich receptory ORL Systémová enzymoterapie Systémová enzymoterapie chlamydiových, ureaplazmových a mykoplazmových infekcí a pohlavních chorob Konference / Semináře Neuromuskulární odpoledne – problematika myozitid z multidisciplinárního pohledu www servis Smog... Inzerce
K suplementaci potravy chromem |
Metastázy mohou vzniknout i bez angiogeneze Tvorba vlastních cév (neoangiogeneze) je obecně považována za nezbytnou podmínku růstu nádoru i tvorby metastáz. Jednou z nejživějších oblastí onkologického základního i klinického výzkumu je proto hledání a ověřování látek s antiangiogenetickým působením. V pokusech na myších se ale ukázalo, že ne všechny myši s implantovaným nádorem odpovídají na takovou léčbu regresí nádoru. Nyní se tato otázka stala i předmětem klinické studie. Mezinárodní britsko-italská pracovní skupina „Breast Cancer Progression Working Party“ podrobně vyšetřila tkáň primárních nádorů a metastáz 73 pacientek. 47 bylo vybráno podle postižení uzlin: u 31 byly uzliny pozitivní, u 16 negativní. Dalších 26 bylo zařazeno do studie, protože u nich byla zjištěna (a chirurgicky odstraněna) metastáza v plicích. Vzorky primárních nádorů i metastáz byly podrobně histologicky (včetně imunohistochemie) vyšetřeny, detailně byla pospána zejména vaskulatura. Pokud jde o hustotu cévního zásobení, skupina nezjistila podstatné rozdíly mezi primárními nádory, které metastazovaly nebo nemetastazovaly do uzlin. Nebyly také rozdíly mezi hustotou krevního zásobení primárních nádorů a metastáz v uzlinách. Ale nádory, které metastazovaly do plic, měly vyšší hustotu cév než ostatní primární karcinomy. A dále, hustota cév v plicních metastázách byla vyšší, než v primárních nádorech (včetně těch, z kterých tyto metastázy vznikly) a ostatních metastázách. To ale platí pouze pro 21 z 26 plicních metastáz: dalších pět si vlastní cévy nevytvořilo. Vysoká hustota cév ve většině plicních metastáz ukazuje, že tyto metastázy jsou nejčastěji tvořeny klony nádorových buněk s vysokým angiogenetickým potenciálem. Na druhé straně ale studie prokázala, že plicní metastázy se mohou vytvořit i bez vlastního cévního zásobení (tj. využívat pre-existující cévy). Angiogenetické i ne-angiogenetické plicní metastázy u pacientek vznikly až po několikaletém období „bez nemoci“ (až 6 let). Podle převládající představy je právě změna fenotypu nádorových buněk od neangiogenetického k angiogenetickému základním faktorem přechodu nádoru z latentní fáze do aktivní. Ale citovaná studie ukazuje, že taková změna fenotypu není podmínkou, a že i nádorové buňky bez schopnosti angiogeneze mohou po létech latence vytvořit metastázu v plicích. Způsob, jakým metastázy bez vlastního cévního zásobení využívají existující cévy, bude muset být ještě podrobně analyzován. Ale pro praxi z poznatků o ne-angiogenetické cestě vzniku metastáz již dnes vyplývá, že při nasazení anti-angiogenetické protinádorové léčby by měla být provedena histologie metastázy a zjištěna její vaskularizace – pomohlo by to vybrat ty pacienty, kteří mohou mít z léčby největší užitek. Zprávu pracovní skupiny uveřejnil The Lancet 355:1787, 20 May 2000. |
