|
Zpět na výběr čísla Obsah 6/2000 Odborné aktuality Zdravotní rizika cestování Farmakoterapie / Farmacie Interakce antibiotik s orálními kontraceptivy? Anesteziologie / Resuscitace Pacient v dlouhodobé intenzivní resuscitační péči – hledání vhodného modelu
Osteoporóza XXVII. evropské symposium o kalcifikovaných tkáních – Tampere, 6.-10. května 2000 Kardiovaskulární choroby VIII. výroční sjezd České kardiologické společnosti – Brno, 28.- 31. května 2 000 Klinická imunologie a alergologie
Další potenciální cíl při léčbě astmatu- chemokiny a jejich receptory ORL Systémová enzymoterapie Systémová enzymoterapie chlamydiových, ureaplazmových a mykoplazmových infekcí a pohlavních chorob Konference / Semináře Neuromuskulární odpoledne – problematika myozitid z multidisciplinárního pohledu www servis Smog... Inzerce
K suplementaci potravy chromem |
Anorexia nervosa: faktory ovlivňující dlouhodobou prognózu Anorexia nervosa (AN) je závažné onemocnění s tendencí k chronickému průběhu a vysoké mortalitě. Předpovědět průběh choroby a její důsledky je obtížné, protože se na ní podílí řada faktorů, včetně psychologických a sociálních. Na univerzitě v Heidelbergu nyní ukončili studii, při níž sledovali skupinu 84 pacientek s AN po dobu 21 let. Kompletní dokumentace byla pro závěrečné hodnocení k dispozici u 77 pacientek. Polovina pacientek (50,6%), u nichž byla při první hospitalizaci diagnostikována AN, se během doby uzdravila. Ale stav 10,4% po celou dobu odpovídal diagnóze AN, a 15,6% (n=12) zemřelo z příčin, které byly hodnoceny jako související s AN (4 případy bronchopneumonie a sepse, 3x dehydratace a narušená rovnováha elektrolytů, 2x sebevražda, 2x úmrtí ve stavu mimořádné podvýživy, 1x úmrtí na sepsi po malém chirurgickém zákroku v břišní dutině). Z komorbidit bylo jako závažné hodnoceno chronické selhání ledvin, vyžadující hemodialýzu (n=4). V závislosti na závažnosti dlouhodobého průběhu se vyskytovaly i různé psychosociální problémy: měřeno např. počtem dnů zameškaných pro nemoc v zaměstnání za rok, u závažných případů jich bylo v průměru 99, u středně závažných 40, u lehce probíhajících 3. Faktorem, který nejvíce ovlivňoval dlouhodobou prognózu, bylo trvání choroby před první hospitalizací a nízký index tělesné hmotnosti: čím nižší BMI a čím déle byla hospitalizace odkládána, tím horší celkový průběh. Naproti tomu věk, v kterém AN začala, na závažnost celkového průběhu velký vliv neměl. Obecně platí, že statistická významnost jednotlivých faktorů nemusí odpovídat jejich klinické závažnosti. V této studii ale byla pozorována velká shoda obou kritérií. Autoři se domnívají, že ze studie vyplývá několik doporučení, jak zlepšit prognózu pacientek s AN. Nejdůležitější je, aby pacientkám s velmi nízkými hodnotami BMI byla co nejdříve věnována kvalifikovaná péče. Měly by být hospitalizovány ve specializovaných centrech, schopných zajistit multidisciplinární přístup. Ale ať už péči poskytuje kterýkoli lékař, zásadou by mělo být, aby se zabýval nejen obnovením normálního vztahu k jídlu a normální hmotnosti pacientky, ale i jejími sociálními a psychologickými problémy a jejich řešením. S. Zipfel et al., The Lancet 355:721, 26 February 2000. f |
