|
Zpět na výběr čísla Obsah 6/2000 Odborné aktuality Zdravotní rizika cestování Farmakoterapie / Farmacie Interakce antibiotik s orálními kontraceptivy? Anesteziologie / Resuscitace Pacient v dlouhodobé intenzivní resuscitační péči – hledání vhodného modelu
Osteoporóza XXVII. evropské symposium o kalcifikovaných tkáních – Tampere, 6.-10. května 2000 Kardiovaskulární choroby VIII. výroční sjezd České kardiologické společnosti – Brno, 28.- 31. května 2 000 Klinická imunologie a alergologie
Další potenciální cíl při léčbě astmatu- chemokiny a jejich receptory ORL Systémová enzymoterapie Systémová enzymoterapie chlamydiových, ureaplazmových a mykoplazmových infekcí a pohlavních chorob Konference / Semináře Neuromuskulární odpoledne – problematika myozitid z multidisciplinárního pohledu www servis Smog... Inzerce
K suplementaci potravy chromem |
Impact factor: abychom věděli, o čem mluvíme Spektrum časopisů na našem trhu, určených lékařům, se neustále rozšiřuje. Zavádění novinek bývá doprovázeno příslušnou doporučující reklamou. V souvislosti se zdůrazňovanou kvalitou časopisu je pak někdy používán pojem impact factor. Ve snaze přispět k lepší orientaci našich čtenářů v této otázce jsme jednak požádali prof. dr. Kotyka, DrSc., z Fyziologického ústavu AV ČR, o celkový komentář k „problému impakt-faktoru“ (dr. Kotyk byl dlouhá léta šéfredaktorem časopisu Folia Microbiologica a patří u nás k lidem s největší zkušeností v redakční práci), jednak jsme sestavili „vzorovou tabulku“ některých lékařských časopisů a jejich IF. Medicínskou problematikou se v mezinárodním měřítku zabývá přes 20 tisíc časopisů, ale jen některé z nich mají podstatný význam pro mapování pokroku medicíny v teorii i praxi. Největší počet zcela nových informací zásadního významu z oblasti biomedicínského výzkumu, ale i úvah o významných problémech praxe a perspektivách medicíny přinášejí časopisy Science, Nature a v posledních letech i její nová „odnož“ Nature Medicine. Pak je skupina vedoucích časopisů, zaměřených převážně na všeobecnou praktickou medicínu. V těch je možné najít zprávy o výsledcích velkých klinických studií, zkušenosti z denní praxe včetně vybraných kazuistik, vynikající přehledy určené pro kontinuální vzdělávání lékařů, úvahy o aktuálních problémech v medicíně i ve zdravotnictví atd. Mezi nejlepší patří British Medical Journal, Lancet a New England J. of Med. Pak jsou desítky vysoce kvalitních časopisů, které se zabývají otázkami jednotlivých oborů (např. Atherosclerosis, Drugs, Gastroenterology, Gut, Hypertension, Immunity, Immunology Today, a mnoho dalších). IF většiny z těchto časopisů je vysoký, protože přinášejí mnoho nových poznatků a mají velmi široký okruh čtenářů, kteří pak při psaní vlastních prací zdroje poznatků citují. Pak je skupina časopisů, které se v podstatné míře nepodílejí na publikování původních výsledků, ale najímají renomované autory, aby pro ně psali přehledné články víceméně příručkové povahy (např. American Family Physician, Postgraduate Med. J., Postraduate Medicine aj.). Z hlediska IF proto nejsou hodnoceny nijak mimořádně. Seznam IF časopisů je pravidelně vydáván, u nás je k dispozici např. v základní knihovně Akademie věd ČR. Poslední vydání uvádí 5467 názvů časopisů. Do přehledné tabulky jsme zařadili časopisy, zmíněné v předcházejících odstavcích (většinu z nich často užíváme jako zdroj zpráv pro Medicínu):
K tomu pro srovnání: V Československu bylo v poválečných letech zahájeno vydávání několika odborných časopisů v angličtině. Tyto časopisy jsou, každý v počtu několika set výtisků, odebírány některými zahraničními knihovnami. Omezený přístup zahraničních čtenářů k časopisu se samozřejmě odráží i na počtu z něj citovaných prací, ačkoli jde o práce původní a zpravidla velmi kvalitní. Jejich současný IF je např.:
red. |
