|
Zpět na výběr čísla Obsah 6/2002
|
Cena za nukleární zastrašování Ve Spojených Státech se dostala na veřejnost zpráva o zdravotních následcích zkoušek jaderných zbraní, které byly v USA v rámci „Projektu Manhattan“ zahájeny v roce 1942. Zprávu si v roce 1998 vyžádal Kongres, a vypracovala ji skupina odborníků Národního ústavu rakoviny, Centra pro kontrolu a prevenci chorob v Atlantě a ministerstva zdravotnictví (US Department of Health and Human Services). Měla být zveřejněna již v minulém roce, ale vláda rozhodla publikaci odložit. Zprávu v únoru 2002 dostal kongresman Tom Harkin, a blíže nespecifikovaným způsobem se o ní dověděl tisk. Zpráva uvádí, že v důsledku zkoušek jaderných zbraní na území USA i v zahraničí onemocnělo karcinomem, případně má zvýšené riziko onemocnět, asi 80 tisíc Američanů. Nejohroženější jsou lidé, kteří se narodili a žili v USA kolem roku 1951. Asi 17 tisíc Američanů na karcinom, který vznikl v důsledku radioaktivního ozáření spadem z jaderných výbuchů, již zemřelo. Ozáření po výbuších bylo největší v okolí atomové střelnice v Nevadě (Nevada Test Site), ale exponováni mu byli i lidé žijící ve vzdálených místech, např. v New Yorku. Mimoto, po pokusech prováděných armádami USA a bývalého SSSR na ostrovech v Tichém oceánu, byly radioaktivním spadem postiženy i další oblasti - Kalifornie, Oregon, Vermont a New Hampshire. V průběhu studené války byly vysokým akutním dávkám záření exponováni i příslušníci vojenských jednotek, které se zúčastnily nacvičování obrany (zejména testování ochranných pomůcek). Tato otázka se loni stala aktuální v Austrálii a na Novém Zélandu: stížnosti se týkaly zejména ohrožení vojáků pokusy s atomovými zbraněmi, které v Tichém oceánu prováděla Velká Británie v 50. a 60. letech minulého století. Australská vláda zatím odškodnila jediného žijícího veterána, který trpí kardiovaskulárními chorobami, má leukémii a několik nádorů, a jehož oba synové se narodili s malformacemi. Zpráva znovu potvrzuje, že nejčastějším následkem ozáření jsou nádory štítné žlázy, méně signifikantní je souvislost ozáření se vznikem leukémií. Je zřejmé, že následky zkoušek jaderných zbraní nepostihují jen Američany. Prostředí mnoha zemí muselo být kontaminováno při zkouškách prováděných Sovětským Svazem (nejen v Kazachstánu), Francií v Tichém oceánu a Velkou Británií na Vánočním ostrově, zejména před uzavřením smlouvy z r. 1963, která nadále povolovala pouze podzemní zkoušky. Většina údajů o provedených zkouškách se ale zatím utajuje. Odborníci proto zdůrazňují, že i nejnovější americká zpráva (která teprve bude předložena k vyhodnocení americké Národní akademii věd) uvádí pouze odhady, jak vyplynuly z počítačového modelování podmínek (včetně populačních, povětrnostních aj.) v době různých zkoušek jaderných zbraní. Říká se, že člověk se učí z historie, a že chyby se nemají opakovat. Ale jaderné zbraně dnes mají i další státy, a např. závody ve zbrojení mezi Pákistánem a Indií stejně jako snahy teroristických organizací získat jaderné zbraně ukazují, že opakování rizika vůbec není vyloučeno. Zdroj: Lancet Oncology 3:195, April 2002 |
