Zpět na výběr čísla
Zpět na Home page


Obsah 6/2002

l_med.gif (3046 bytes)

MEDICÍNA 6 / Roč. IX / Strana 11

Pseudotumor cerebri u 16-letého mladíka

Případ mladíka, přijatého na ARO sbolestmi hlavy a nevysvětlitelnými poruchami chování popisují dr. Michael D. Cabana s kolegy

Na oddělení urgentní medicíny přivedla matka 16-letého mladíka. Udala, že si poté, co absolvoval běh na dlouhou trať, začal stěžovat na bolesti hlavy. Nebyly silné, a tak si jich příliš nevšímala. Zanedlouho ji však překvapilo, když nalezla syna sedícího na schodech domu, zcela dezorientovaného a zmateného. Když se vrátil ze schůzky se svou dívkou a prohlásil, že ji nenašel, neboť zapomněl kdy a kde se mají sejít, rozhodla se vyhledat pomoc.

Mladík uvedl, že ho bolí hlava v temporální oblasti (ale bolest „nevystřeluje“). Nezvracel, nikdy netrpěl bolestmi hlavy, neměl úraz. Alkohol nepil, připustil občasné kouření marihuany, jiné drogy neužíval. Alergii neměl, jedinými léky, které užíval, byl minocyclin a isotretinoinový krém na akné.

Během sepisování anamnézy pacient normálně spolupracoval. Rovněž naměřené hodnoty vitálních funkcí byly v pořádku (puls 98/min, TK 129/63; dále: zornice normální, nystagmus 2 horizontální záškuby, intaktní hlavové nervy).

V tomto okamžiku bylo možno uvažovat o mnoha příčinách hochova stavu; v úvahu bylo bráno např. skryté zranění (šlo o fotbalistu), utajené užívání drog (napit amfetaminy často způsobují bolesti hlavy a ovlivňují paměť), ukončení aplikace anabolických steroidů (u sportovců nijak neobvyklé), příčinou mohla být také migréna, tenze či stres, tumor mozku, nitrolební krvácení, pseudotumor cerebri, infekce (encefalitida) či počínající psychiatrická choroba.

Když se pacient již popáté otázal na stejnou banální věc, pokračovalo vyšetření vypracováním psychotestu MMSE. Mladík dosáhl výsledku 27 ze 30 možných správných odpovědí. Všechny otázky, které se týkaly paměti, však zodpověděl špatně.

Další fází bylo pořízení snímku CT, laboratorní vyšetření krve vč. toxikologického a provedení lumbální punkce s odběrem mozkomíšního moku (MMM).

CT bylo negativní stejně jako výsledky laboratorních testů. Při provedení punkce však mok doslova vytryskl; poté, co se podařilo použít nanometr, byla hodnota tlaku MMM 30 cm vodního sloupce.

Okamžitě po provedení punkce pacient oznámil, že bolest hlavy polevila. Byl opětovně dotázán na známé telefonní číslo, na rozdíl od situace při přijetí odpověděl bez problému správně.

Lékaři určili diagnózu: šlo o pseudotumor cerebri. Při hledání příčiny se pozastavili nad užíváním minocyclinu; tetracykliny obecně a minocyclin zvláště (díky vyšší rozpustnosti v tucích a vyšší koncentraci v MMM) totiž – i když výjimečně - mohou být příčinou tohoto onemocnění. Je tedy příčinou pacientových obtíží léčba akné?

Jaké nastalo překvapení, když na cílenou otázku matka odpověděla, že ona sama i její matka trpí „alergií na teracyklin“!

Pacient byl úspěšně vyléčen aplikací acetazolamidu

Komentář: pseudotumor cerebri (sy. benigní nitrolební hypertenze) je zřídka se vyskytující porucha (u dětí zhruba 1/100000, s věkem riziko narůstá), charakterizovaná zvýšeným nitrolebním tlakem bez známek přítomnosti expanzivní léze, infekce, hypertenzní encefalopatie či obstrukce vnitřních či vnějších mokových cest. Nejčastěji postihuje těhotné ženy a obézní jedince mezi 20. - 50. rokem života. U zhruba 35% dospělých pacientů dochází k poruchám zraku; u dětí pseudotumor většinou vyvolává bolest hlavy (u malých podrážděnost) a nevolnost.

Na možný výskyt pseudotumoru cerebri bychom neměli zapomenout, je-li přítomen některý z faktorů, uvedených v tabulce:

Endokriní poruchy nedostatek adrenalinu, Cushingův sy., hypoparathyroidismus, hypothyroidismus, akromegalie, těhotenství, menarché a poruchy menstruace
Léky Vitamin A, minocyklin, isotretinoin, kys. nalidixová, tetracyklin, trimetoprim-sulfametooazol, cimetidiv, kortikosteroidy, tamoxifen, litium, danazol, nitrofurantoin, levotyrooin
Nutriční poruchy obezita, deficience vitaminu D a A
Ostatní příčiny nitrolební trombóza venózního sinu, chronické selhání ledvin, systémový lupus erytematoides, anemie z nedostatku železa

Léčba zahrnuje kromě výše popsaných možností (primárně acetazolamid, dále furosemid, dexametason a punkce) rovněž další chirurgické zákroky (např. vytvoření lumboperitoneálního zkratu). Neboť hrozí poškození zraku a v případě recidiv (výskyt u 10-20% případů) někdy i trvalé oslepnutí (!)‚ konzultujeme stav s oftalmologem a v případě nutnosti se provádí chirurgická dekomprese optického nervu.

Nezapomínejme rovněž, že dispozice ke vzniku pseudotumor cerebri může být dědičná, podobně jako sklon k migréně.

podle Contemporary Paediatrics, January 2001 na http://www.contpeds.com

shp.