|
Zpět na výběr čísla Obsah 6/2002
|
Letecká záchranná služba vČR aneb Air Ambulance 2002 Když se mi na stůl dostala pozvánka od Sdružení nestátních provozovatelů leteckých záchranných služeb HEMS, příjemně mě to překvapilo. Člověku, který má v redakci na starosti převážně internetové zpravodajství, udělá věru radost, může-li alespoň na chvíli opustit „suchopárné“ prostředí počítačů, knihoven a zahraničních vědeckých časopisů. a může se vydat nahlédnout do života českého zdravotnictví tak říkajíc naživo. A tak, když nastal pátek 17.5., osedlali jsme s fotografem redakční samohyb a vyrazili - směr bývalé vojenské letiště ve Správčicích u Hradce Králové. Varováni jakýmsi podivným nutkáním, vyjeli jsme o dobrou hodinu dříve. Nu což, alespoň se na místě stačíme řádně porozhlédnout ještě před začátkem... Ale ouha! Že máme před volbami, na to jsme mohli zapomenout jen na chvíli. Exhibice jakéhosi lokálního „lídra“ v Chlumci nad Cidlinou způsobila totální uzávěru mezinárodní silnice (!) E 67 směr Hradec. Mnohakilometrová zácpa před námi - a čas letí. Obrátit a vrátit se? I tak jsme chvíli uvažovali. Nakonec jsme zvolili brutálnější variantu poněkud zběsilé „rallye“ okolními vískami - a na místo jsme po „menším“ bloudění přece jen dorazili včas. A říkám rovnou - ještě že tak! Po slavnostním zahájení a krátké tiskové konferenci (i zde se předvolební čas podepsal na nezvykle četném zastoupení našich volených zástupců..) následovalo poslední „propagandistické číslo“ - zkouška odvahy (zlé jazyky tvrdí, že šlo i o zkoušku pevnosti opoziční smlouvy…), kterou byl průlet poslance ČSSD Škromacha a starosty Hradce Králové Vlasáka (ODS) na společném laně v podvěsu pod vrtulníkem AS 355 Ecureuil („Veverka“) Delta System Air, pilotovaným ředitelem HEMS ing. Danielem Tučkem. Po skončení této show začala Air Ambulance 2002 - naostro. Během ukázky transportu raněného na zavěšeném lůžku dokázal ředitel HEMS ještě zůstat „klidným, seriózním“ letcem. O pár minut později to však již neplatilo. Záchranáři smotali lano, a ing. Tuček vyrazil na sólovou ukázku vysoké pilotáže vrtulníku. Je pravdou, že takto „rozdrážděnou veverku“ zřejmě často nevídáme... Divoké obraty, „svíčky“, střemhlavá klesání, „balet“... - inu, co říci - pro pacienty i záchranáře je dobře vědět, že piloti LZS ovládají své řemeslo skutečně dokonale. Po chvíli „domácímu“ letci zdatně konkuroval pplk. Jokl, armádní pilot střediska LZS Plzeň, na vrtulníku W3A Sokol. Jeho neméně brilantní pilotáž byla o to zajímavější, že ji prováděl na mnohem těžším stroji - a přitom náročnými obraty rovněž nešetřil. Zahambit se nenechala ani hostující rakouská osádka nového EC 135, mj. stroje, který by měl zanedlouho nahradit dosluhující „veverky“ ve střediscích LZS, spravovaných Delta System Air. U tohoto stroje, který představuje novou kategorii mezi vrtulníky LZS v ČR, se na chvíli zastavme. Chtělo by se říci, že EC 135 byl konstruován přímo pro záchranné služby (není, „100% speciálem“ je BK 117, bohužel mnohem dražší…). Prostorný trup zajišťuje výborný přístup k pacientovi, jehož nakládání usnadňují široká vrata na nízko položené zádi. Vybavení „na jedničku“. Vrtulník je navíc úsporný, tichý (omezení hlučnosti znamenitě přispívá nově koncipovaný rotor a „kapotovaná“ vyrovnávací vrtulka) ‚ celkově malý a tedy nepříliš náročný na velikost přistávací plochy. Problémem by však podle názoru některých pilotů mohl být příliš nízký „ocas“ a z toho plynoucí riziko poškození stroje při přistání v terénu. Je jen škoda, že na Air Ambulance nedorazil jeho konkurent, nový Bell 427, který by měl být zanedlouho nasazen u druhého nestátního provozovatele LZS, Alfa Helikopter s.r.o. Neštěstí však nechodí po horách, ale po lidech (a po vrtulnících...) - stroj se podařilo těsně před přehlídkou poškodit německým mechanikům ve vystrojovací centrále Bell v SRN... Takže snad příště. Nicméně - vyhodnocení obou strojů bude beztak možné až po delší době provozu. EC 135 je tabulkově lepší, ve prospěch Bellu však hovoří tradiční robustnost strojů amerického výrobce a tedy nižší nároky na údržbu. Prostě - počkejme si, uvidíme. Bohužel, na Air Ambulance nedorazil ani poslední ze strojů, operujících na našem území policejní „těžkotonážník“ Bell 412, zajišťující LZS v Praze a středočeském kraji (Kania LZS České Budějovice je jen jedna, takže musela zůstat „hlídat“). Škoda... Program poté pokračoval předvedením společného zásahu všech složek Integrovaného záchranného systému ČR - simulací „hromadné dopravní nehody“. Zásah hasičů, pozemních a leteckých záchranářů i policistů, kterého se účastnily i hostující posádky z Rakouska (LZS), Slovenska a Polska (ZS), byl skutečným vyvrcholením prvního dne Air Ambulance. Pečlivě připravený program zakončila simulace záchrany pacienta z „vrcholku hory“ (tedy střechy hangáru), hašení požáru ze vzduchu (vrtulník MI-8 a PZL Dromader) a ukázka záchrany z vodní hladiny. Druhý den pokračoval obdobný program, tentokráte pro veřejnost. Připočteme-li letové i statické ukázky sportovních a historických strojů i miniaturních komerčních helikoptérek CH7 Kompress (budou v budoucnu lékaři za svými pacienty létat právě těmito lehoučkými stroji?), stejně jako ukázky historické hasicí techniky, lze říci, že Air Ambulance 2002 se doopravdy povedla. A jejím organizátorům, HEMS a Gemini Port (rovněž hlavnímu sponzoru České pojišťovně) za to dík. NĚKTERÁ FAKTA: V ČR dnes existuje 10 středisek LZS, z toho 7 provozují soukromé firmy Kolik nás provoz LZS stojí? Při pátrání po výši nákladů na provoz LZS jednotlivých středisek jsme neuspěli, jsou zahaleny rouškou tajemství. Někdy se uvádí „pražská cena“ (cca 35000 Kč/hod. letu). V Praze ovšem - létá PČR, a její (jakož i armádní) stroje vykonávají i jiné úkoly, a nejsou tedy financovány jen z resortu zdravotnictví. Pokud nebude poskytnut skutečně přesný rozbor nákladů, lze se o jejich skutečné výši (a tím vyhodnocení, kdo hospodaří doopravdy lépe) jen domýšlet. Jaká je tedy skutečná úloha LZS? Nezastírejme existenci tendencí, kdy si jednotliví oblastní předáci pohrávají s myšlenkou, že právě samostatné středisko LZS jim zajistí dostatečnou popularitu a „prestiž“. Názor, že LZS je jakýmsi „zázračným všelékem“, záchranným prostředkem naprosto nesrovnatelně vyšší úrovně (a tudíž se díky jeho zavedení „v každé obci“ zachrání mnohem více lidských životů), je sice rozšířený, avšak zcela mylný. Podle názoru dr. Fraňka z pražské záchranky se často zapomíná na některé skutečnosti. Říká: Situace, kdy je vrtulník na místě zásahu dříve než pozemní skupina, je zcela raritní (odhadem v méně než 10% zásahů) . Navíc, zhruba 50% času je u nás soumrak či tma, kdy LZS nemůže zasahovat v terénu. Připočteme-li čas, kdy je sice světlo, ale nevhodné podmínky (mlha, bouřka, námraza apod.), zjistíme, že celý systém LZS je více než 60-70% „celkového časového fondu“ pro zásahy v terénu nepoužitelný. Navíc, vrtulník není na rozdíl od častých představ jakousi „létající univerzální jednotkou intenzivní péče“. Jde v prvé řadě o dopravní prostředek, sloužící k relativně šetrné přepravě pacientů na větší vzdálenosti, případně k zásahům v terénu nepřístupném pro pozemní složky. Například započteme-li u sekundárních zásahů všechny časové ztráty spojené se startem vrtulníku, letem na místo, transportem pacienta z nemocnice na heliport a posléze z heliportu do cílového zařízení v centru, není zpravidla racionální transportovat pacienta vrtulníkem ze vzdálenosti menší než cca 50-80 km (podle stavu místní silniční sítě). Je také třeba počítat s tím, že pacient je přepravován v omezeném prostoru s omezenými možnostmi monitorování (hluk, vibrace) a praktickou nemožností provádět resuscitaci (je třeba přistát). Vrtulník tedy „všelékem“ na kritické stavy rozhodně není a jeho racionální nasazení by mělo mít své striktně omezené indikace.“ Máme tedy za každou cenu zvyšovat počet středisek LZS v době, kdy se ve zdravotnictví potýkáme s obecným nedostatkem financí? Domnívám se, že současný stav zemi o rozloze ČR plně postačuje. Co tady na základě všech těchto údajů říci k současnému stavu LZS v ČR? Při zahájení Air Ambulance se Gerhard Kugler (prezident EHAC, sdružení evropských nestátních provozovatelů LZS) vyjádřil o současné úrovni LZS u nás velmi pochvalně s tím, že je s ostatní Evropou zcela srovnatelná. Myslím si totéž. Závěrem si neodpustím zmínit poslední, ovšem podle názoru některých „takykomentátorů“ nejdůležitější problém: Jaká je optimální budoucnost LZS v ČR? Měl by být upřednostňován státní či soukromý sektor? Zřejmě nejmoudřeji se k této otázce vyjádřil ing. Tuček: „Zdá se, že jde především o politický problém. Setkáme-li se na místě zásahu s „politicky konkurenční“ státní záchrankou, spolupráce je vždy bezvadná, problémy neexistují!“ A to je dobře. shp. |
