|
Zpět na výběr čísla Obsah 6/2002
|
Popáleniny nižších stupňů – úraz je vždy lépe přecenit... S prim. MUDr. Ludomírem Brožem, přednostou Kliniky popáleninové medicíny FN KV, která v současnosti zajišťuje komplexní a kontinuální péči popáleninového traumatu pro spádovou oblast celých Čech, jsme hovořili o postupech při lokální péči o ránu u povrchových popálenin. Rozsáhlá terapeutická opatření při popáleninách, zahrnující chirurgické řešení (příp. transplantaci), fyzikální a režimová opatření i speciální výživu, jsou výsadou pracovišť vašeho typu. Na jaké úrovni je ale podle vás péče o povrchovou popáleninu v terénu? K jakým chybám v ošetření dochází nejčastěji? K vůbec nejčastější chybě, z níž následně plyne i špatná péče, patří chybná diagnostika rány. To mohu potvrdit z vlastní zkušenosti - když jsem měl jako začínající chirurg poprvé v ambulanci ošetřit popálenou ženu, nevěděl jsem o co jde... Byla to zastaralá popálenina a nebyl jsem tehdy schopen určit její stupeň. Mám obavu, že výuka medicíny popálenin není ani dnes na lékařských fakultách v popředí zájmu. Ve větším rozsahu je to pouze na 3. LF UK. Co je tedy podstatné pro stanovení jednotlivých stupňů popáleniny? První stupeň popálení je snadno rozeznatelný a poměrně jednoduchá je i péče. Velikou úlevu od bolesti přináší hlavně chlazení. Voda by měla mít kolem 8°C, je-li k dispozici led, musí být přikládán intermitentně, neboť hrozí vyvolání paradoxní reakce a organizmus pak reaguje uzávěrem drobných cév. Na začervenalá místa je vhodný Panthenol spray. Jinak se nedá říci, že by u 1.st. spáleniny nějaká další zvláštní péče pomáhala. Ale i 1.stupeň může vyvolat šokovou reakci — jestliže například mladá dívka usne pod horským sluncem, má sice popáleninu „jen“ 1. stupně, ale s rozsahem na půli těla. 1. stupeň může přejít ve 2., který je charakteristický růžovou spodinou a kapilárním návratem. Typická je tvorba puchýřů (st. 2.A). Ty je třeba prostřihnout a obsah vypustit, nikdy nestrhávat! Pokud je obsah v puchýřích ponechán, tlačí na spodinu rány, může dojít k horšímu prokrvení a tím i prohloubení stupně postižení. Vzhledem k obnaženým nervovým zakončením sebou toto stadium nese i obrovskou bolestivost. Nezbytné je také v tomto stadiu zachovávat vlhký povrch. Každé vyschnutí přináší riziko zhoršení. Pokud jsou puchýře strhané, spodina může být oschlá a spíše než růžové, má sytě červené zabarvení - někdy přecházející i do běla, s drobnými tečkovitými petechiemi, jedná se o stupeň 2.B. Bolestivost sice mírně klesá, ale pokud nedojde k adekvátnímu zásahu, může nastat prohloubení ve 3. stupeň. Důležitým pravidlem také zůstává to, že je vždycky lepší úraz přecenit, než podcenit. V posledních letech se rozšířilo spektrum přípravků k zajištění vlhkého prostředí hojící se rány. Jaké je jejich uplatnění ve vaší praxi? Nové kryty pro zajištění vlhké terapie samozřejmě pomáhají a nedá se říci, že je to úplná novinka, spíše reakce na klinickou zkušenost. Touto metodou jsme pracovali i dříve, pouze se nejednalo o připravené materiály. Vyměňovali jsme obklady s dezinfekčním roztokem (bez obsahu jódu) a tím jsme udržovali spodinu trvale vlhkou. Osvědčil se například 1% roztok chloraminu, který nevysušuje a navíc působí velmi dobře protiinfekčně i epitalizačně. Nejjednodušší je samozřejmě borová voda nebo fyziologický roztok, ale pak se už nejedná o jiný účinek, než pouhé vlhčení rány. Pro první pomoc je i dnes tento postup ideální. Jak je tornu s tlumením bolesti u popálenin? Každý z lékařů by vám pravděpodobně řekl své oblíbené analgetikum... V mém případě je to stále ještě Dolsin, pro jeho účinnost i malé vedlejší účinky. Jinak se v současné době z dalších přípravků používá Dormicum a Tramal. Jsou podávána současně antibiotika? Ta se dříve dávala preventivně a bylo to spíše z obavy ze streptokokové infekce. V současnosti se podávají pouze cíleně. Je to částečně dáno i tím, že se používají antibakteriální krémy - to se už ale týká hlubších popálenin. Jaroslava Sladká |
