Zpět na výběr čísla
Zpět na Home page


Obsah 7-8/2002

l_med.gif (3046 bytes)

MEDICÍNA 7-8 / Roč. IX / Strana 23

Nová úloha pro interferon beta: kontrola osteoklastů

U dospělých obratlovců se za rok obmění asi 10% kostní tkáně. Podílejí se na tom buňky, které kost rozkládají a resorbují (osteoklasty) a buňky, které ji nově tvoří (osteoblasty). Jejich vzájemné vztahy musejí být vyvážené - v opačném případě vzniká osteoporóza, resp. osteopetróza.

Diferenciaci osteoklastů ovlivňuje několik faktorů. Jedním z nich je transkripční faktor c-Fos, který vazbou na DNA vyvolává expresi genů potřebných pro funkci osteoklastů. U myší, které nemají funkční c-Fos, vznikne osteopetróza.

Dalšími dvěma faktory jsou povrchový protein RANK a jeho ligand RANKL. RANK je na prekurzorových buňkách osteoklastů. Když je aktivován, podněcuje zrání osteoklastů tím, že pomáhá k expresi potřebných genů, včetně genu pro c-Pos. RANKL je na osteoblastech. Když se prekurzor osteoklastu setká s osteoblastem, dojde k vazbě RANKL a RANK, a prekurzorová buňka začne dozrávat na zralý osteoklast.

Na druhé straně, osteoblasty tvoří osteoprotegerin, solubilní receptor, který se váže na RANKL a brání jeho interakci s RANK. Je to mechanizmus, který velmi účinně brání dozrávání osteoklastů.

Řada signálů, které regulují počty aktivních osteoklastů, tedy vychází z osteoblastů. Nově ale byl poznán další mechanizmus, kterým osteoklasty samy řídí svůj osud. Ukázalo se totiž, že osteoklasty po stimulaci vazbou RANKL na RANK začnou tvořit a secernovat interferon beta (tento proces zprostředkovává c-Fos). Interferon beta byl zatím znám jako protein, který je součástí buněčné odpovědi na virovou infekci. Nyní bylo zjištěno, že také v nezralých osteoklastech jsou specifické receptory pro INF-beta. Po vazbě INF-beta na receptor se v buňce sníží obsah c-Fos, a jeho nedostatek znemožní prekurzorové buňce dozrát na funkční osteoklast.

Uvedené poznatky prohlubují naše znalosti o mechanizmech remodelování kostí. Úloha INF-beta při stavbě kosti dosud nebyla známá, stejně jako jeho souvislost s c-Fos (při virových infekcích je exprese INF-beta řízena jinými transkripčními faktory). Nové poznatky také ukazují, že by bylo třeba se hlouběji zabývat interakcemi mezi kostní tkání a imunitním systémem (nejde zřejmě jen o to, že buňky tohoto systému vznikají v kostní dřeni). A konečně, regulační účinnosti INF-beta by mohlo být využito v léčbě chorob, při kterých dochází k patologicky zvýšené resorpci kosti - osteoporózy, revmatoidní artritidy nebo peridontitidy. Taková možnost se zdá být velmi reálná. Pokusy na myších potvrdily, že INF-beta inhibuje resorpci kosti při experimentální artritidě, a klinické zkušenosti ukazují, že u pacientů s roztroušenou sklerózou, léčených INF-beta dochází k zlepšení revmatoidní artritidy.

Zdroj: NATURE 416:686, 18 April 2002