Zpět na výběr čísla
Zpět na Home page


Obsah 9/2000

Odborné aktuality

Spánková medicína v Čechách a ve světě
Slavnostní stuhu a medaili pro karcinom plic?
Prověřená bezpečnost fluticasoni propionas v léčbě astmatu
Snižuje kojení riziko vzniku schizofrenie? Nepotvrzeno.
Zastavené studie léčby roztroušené sklerózy
Kontrolovaná klinická studie- homeopatická léčba alergické rinitidy
O diabetu mezinárodně
Receptory pro inzulín v CNS a obezita
Faktory ovlivňující dlouhodobou úspěšnost léčby obezity
Kolik stojí diabetes mellitus
Léčba diabetu transplantací ostrůvkových buněk se stává realitou
Proč Američané tloustnou
Zlomenina krčku- postupy, vypracované na základě „medicíny, založené na důkazech“, nemusejí být zlepšením
Obezita způsobuje diastolickou dysfunkci levé komory
Týden Dekády kostí a kloubů 12.-20. října 2000
VI. pražská dermatologická konference
Houštinový tyfus chrání před AIDS
Asymptomatická bakteriurie u sexuálně aktivních mladých žen
Objeveno slabé místo mykobakterií

Gastroenterologie

Funkční poruchy trávicí trubice

Kardiovaskulární choroby

Nejčastější chyby při diagnostice a léčbě systolické hypertenze
Molekulový mechanizmus některých dodatkových aktivit statinů
Náhlá srdeční smrt při zdánlivě normálním srdci
Kardiologie- úspěchy i selhání
Stárnoucí srdce je třeba chránit před riziky
Bezpečná prevence okluze stentu- aspirin a klopidogrel
Prognóza srdečního selhání se zlepšuje, ale jen mírně

Gynekologie

18. říjen, 2 000 – Světový den menopauzy
Hormonální substituční terapie – nové indikace, nové možnosti
Tamoxifen- krok vpřed, nebo zpět?
Vztah mezi hladinou estradiolu a duševní aktivitou

Onkologie

Britská zpráva o efektivitě mamografického skríningu

Věda pro praxi

Medicína popálenin
Nákazy infikovanou krví u SZP- francouzská studie
Jitka Abrahámová, Ctibor Povýšil, Jaromír Horák a kolektiv- Atlas nádorů prsu, Grada, Praha 2000. 326 s.

Systémová enzymoterapie

Je patologická angiogeneze terčem zásahu léčebných proteináz?
Vliv systémové enzymoterapie na krevně-cévní systém
Výsledky experimentálních studií modelujících léčebné působení proteináz

Oftalmologie

Nemoci oka v ordinaci praktického lékaře
Po operaci strabismu- diklofenak či dexametazon?

www servis

Akné...
Pankreatitida...
Nový imunosupresivní režim...
Rizikové ftaláty...
Transplantace...
Sulindak...
Spina bifida...
FK 506 u dětí...
Alergická rýma...
Kolorektální Ca...
Kolorektální Ca..(2)
Diabetes- genová terapie?
Cvičením proti depresi...
Malí tlouštíci...
Vakcinace...
Alkohol...
Pracovní stres...
Diabetes...
Regionální rozdíly...
Regionální rozdíly.. (2)
OTC...
Opatrně s ledem...
Beklometazon v pediatrii...

Inzerce

Miacalcic® snižuje riziko vertebrálních fraktur
Proenzi – nutriční doplňky, splňující víc než vysoký standard kvality
Řádková inzerce
Onychomykóza – optimální léčba systémovými antimykotiky

l_med.gif (3046 bytes)

ODBORNÉ AKTUALITY / 27. 10. 2000 / STRANA 11 / MEDICÍNA 9 / VII

Zlomenina krčku: postupy, vypracované na základě „medicíny, založené na důkazech“, nemusejí být zlepšením

Zlomeniny krčku stehenní kosti jsou vážným problémem dnešní medicíny. Mortalita u starších osob je vysoká (18-36% během prvních 12 měsíců, v závislosti na věku a pohlaví), pacienti zůstávají velmi často i po úspěšné operaci invalidní (zhruba 28%), se stárnutím populace případů přibývá.

Lékaři z University of Toronto uvádějí pro ilustraci kanadské údaje, podle kterých byl v roce 1993 zaznamenáno 23 375 případů zlomeniny krčku s náklady na léčbu 1,3 miliardy kanadských dolarů. Prognóza dochází k číslu 88 124 případů v roce 2041, které by odčerpaly z rozpočtu kanadského zdravotního systému (při zachování všech dosavadních hodnot, tedy bez inflace apod.), neskutečných 5 miliard dolarů ročně jen na léčbu těchto zlomenin.

Díky uvedeným skutečnostem se stává problém zlomenin krčku palčivým problémem na celém světě, zvláště pak v „západních“ zemích, kde dochází ke stárnutí populace nejrychleji. Hledají se různé cesty, jak zabránit dopadu tohoto častého úrazu na zdraví a život postižených osob a zároveň minimalizovat náklady na léčbu.

Mohlo by být jednou z cest využívání postupů, založených na multidisciplinárním pohledu a na principech „medicíny, založené na důkazech“ (Evidence Based Medicine – dále jen EBM)?

Standardy podle EBM se v anglicky mluvících zemích začaly zpracovávat kolem roku 1996. Základem se staly výsledky studií z posledních 30 let (od roku 1966), definitivní postupy byly konzultovány s odborníky v mnoha oborech (např. chirurgové, ortopédi, lékaři ARO, anesteziologové, stř. zdrav. personál z oddělení, JIP i sálový SZP, ale irehabilitační a sociální pracovníci a mnozí další). Výsledky konzultací se promítly do konečného znění a postupy byly zavedeny do zkušební praxe v několika zemích.

Oč jde? Doporučuje se (například): Pokud je možno, vyhýbat se celkové anestezii a výkon provádět v lokálním (spinálním) umrtvení, profylaktická léčba heparinem, ATB profylaxe ihned po zahájení výkonu, užívat speciální matrace proti proleženinám, upustit od předoperační trakce a rutinního cévkování, monitoring kyslíkového režimu do 48 hod. po operaci, co nejdříve vyjmout dreny, mobilizace kloubu do 48 hodin po operaci.

Co se týče samotného výkonu, EBM směrnice doporučují operovat během 48-36 hodin po přijetí, a to: u mimokloubních zlomenin nefixovat kloub a použít kompresi šroubem, u nedislokovaných intrakapsulárních fraktur použít vnitřní fixaci. U dislokovaných se způsob výkonu ponechává na vůli lékaře.

Dále je doporučována včasná a aktivní rehabilitace, případně proteinová suplementace, atd.

Australské zkušenosti s aplikací EBM v léčbě zlomenin krčku zpracoval ve své studii tým dr. Lynette M. March z Northern Sydney Public Health Unit. Studie probíhala v 6 nemocnicích, z toho 2 využívaly EBM. Celkem do ní bylo zahrnuto 481 osob, přijatých pro zlomený krček do jedné z těchto šesti nemocnic na přelomu let 1996-1997. Podíly: EBM: 286 osob (161 žen a 34 mužů); Standardní péče (ne-EBM): 286 (221 žen, 65 mužů). Oba vzorky byly co do dalších podstatných faktorů (průměrný věk 82 let, 80% žen, 30% z LDN a domovů důchodců aj.) srovnatelné.

Stav pacientů byl zjišťován čtyři měsíce po operaci. Výsledky však očekávání tvůrců nových doporučení nepotvrdily. Ukázalo se, že mortalita pacientů, operovaných v EBM a ne-EBM nemocnicích, se nelišila (průměr 17%, u pacientů z LDN 25,6%, u doma žijících 14,2%). Doba pobytu v nemocnici se sice v EBM-nemocnicích zkrátila u pacientů z LDN o 1 den (z 10 na 9 u LDN, ze 6 na 5 u domácích), toto zkrácení však více než vyvážila nutnost prodloužené rehabilitace v průměru z 21 dní na 26 dní. Náklady v EBM nemocnicích navíc výrazně vzrostly o výdaje na školení personálu a používání náročnějšího vybavení, dražších léků vč. některých běžně nepoužívaných doplňků.

Komentáře k výsledkům vyznívají vcelku jednoznačně: Cílem využití EBM postupů bylo snížení mortality, snížení délky pobytu v nemocnici, zvýšení kvality pacientova života, zvýšení efektivity péče a snížení nákladů. Tohoto cíle nebylo dosaženo ani v jediném z hledisek.

Není se co divit, že poté, co byly oznámeny výsledky studie, obě australské nemocnice od používání standardů EBM upustily.

Na podkladě článků v Journal of Rheumatology 2000;27:227-231. Zdroj: www.jrheum.com

shp.