Zpět na výběr čísla
Zpět na Home page


Obsah 10/2002

l_med.gif (3046 bytes)

MEDICÍNA 10 / Roč. IX / Strana 12

Výfukové plyny a zdraví dětí

To, že výfukové plyny zdraví neprospívají, víme. Víme však také proč? Některé konkrétní poznatky, týkající se vlivu provozu dieselových motorů na zdraví, přináší Erica Weir z Kanady.

Automobilů na dieselový pohon přibývá. Ačkoli v ČR není situace natolik kritická, jako např. v Itálii, pohybuje se i na našich silnicích značné množství vozidel s naftovými motory. Odpověď na otázku proč je jednoduchá: cena paliva. Například na počátku září stála motorová nafta cca 19 Kč/litr, ale bezolovnatý benzín již přes 24 Kč/litr (Natural 98 dokonce přes 28 Kč/litr). Nízký výkon a hlučný chod je minulostí, dnešní moderní diesely jsou výkonné a tiché. Přidejme jednodušší údržbu, a trend vzrůstající obliby těchto motorů je nasnadě.

Jak je však známým pravidlem, vždy je „něco za něco". Nízká cena paliva je u dieselů bohužel více než „úspěšně" kompenzována tvorbou emisí, jejichž vliv na lidský organismus je výrazně horší, než je tomu u (již tak dosti škodlivých) zplodin z motorů benzínových, vybavených katalyzátory.

Splodiny naftových motorů obsahují uhlíkaté částice zhruba kulovitého tvaru o průměru cca 0,1 - 0,5 µm. Tyto částice velmi dobře absorbují nejen těžké kovy, ale i organické sloučeniny, typicky polycyklické aromatické uhlovodíky. Malé molekuly, tvořené většinou 2-3 benzenovými jádry, velmi snadno prostupují buněčnými membránami a váží se na nitrobuněčné receptory.

Již v roce 1989 zařadila Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) zplodiny naftových motorů mezi karcinogenní látky. Karcinogenní působení zplodin bylo prokázáno řadou studií. Např. u osob, pracujících s těmito motory, je prokázáno významně zvýšené riziko vzniku karcinomu plic.

Nejde však jen o karcinogenní účinky. Zplodiny naftových motorů obsahují také další zdraví škodlivé látky (např. dioxid síry), které vyvolávají exacerbace astmatu. Jakmile jsou částice, obsažené ve zplodinách, inhalovány, spouští reakci, doprovázenou uvolňováním specifických cytokinů, imunoglobulinů a oxidantů. Reakce vede k zánětu dýchacích cest, zvýšené sekreci hlenu, extravazaci séra do do dýchacích cest a kontrakcím hladké svaloviny bronchů a bronchiolů.

Jak a proč působí zplodiny na vznik astmatu není dosud přesně popsáno. Výsledky epidemiologických studií však hovoří jasně: děti, žijící v oblastech, postižených výskytem intenzivní automobilové dopravy, jsou výrazně častěji postihovány astmatem, alergiemi a respirační dysfunkcí.

Velmi zajímavou studii vypracoval v loňském roce kanadský National Resources Defense Council. Tématem studie byl zdravotní stav dětí, které dojíždějí do školy autobusem.

Výsledek byl velmi překvapivý: měření ukázala, že hladina škodlivin uvnitř vozidla je zhruba 4x vyšší než vně (resp. ve voze, jedoucím za autobusem). Pokud dítě tráví v autobuse 1-2 hodiny denně 180 dní v roce po 10 let, dochází u něho k významnému zvýšení rizika zemřít na rakovinu. Konkrétně jde o 23-46 úmrtí na rakovinu více v každém miliónu dětí. Navíc, velmi znepokojivý je podle autorů studie vliv expozice škodlivinám na vývoj astmatu.

Co lze dělat? Bohužel, nic moc, krčí rameny lékaři. Můžeme rodičům dětí v oblastech, postižených automobilismem, poradit, aby pečlivě sledovali příznaky vývoje astmatu, monitorovali dýchací funkce (a to zvláště ve dny smogu). Doporučuje se zavádět v bytech klimatizaci s filtrací vzduchu. Pokud je období smogu, měly by děti omezit pohyb venku (pozn. zprac:.. -a zřejmě sedět u TV a tloustnout... Smog je dnes ve městech téměř pořád!).

Jediným řešením je tlak na zákonodárce, kteří musí připravit zákony, které by výrazně zpřísnily normy pro provoz (nejen) vznětových motorů. Definitivní řešení, spočívající např. v zavedení elektromobilů, jsou bohužel dosud vnedohlednu.

Volně podle Canadian Med. As. J. 2002,167:505 na www.cmaj.ca

shp.