|
Zpět na výběr čísla Obsah 10/2002
|
Obezita a kardiovaskulární riziko: souvislost není přímočará Ve Švédsku byla v roce 1974 zahájena studie, která měla objasnit význam různých rizikových faktorů pro vznik ischemické choroby srdeční. V letech 1974-1984 do ní bylo postupně zařazeno přes 22 tisíce mužů, narozených v období mezi 1921 a 1949. Pro potřebu analýzy vztahu mezi obezitou a ICHS byli vyloučeni všichni, kteří v minulosti prodělali infarkt myokardu nebo mozkovou cévní příhodu, případně u kterých nebyly k dispozici všechny údaje o dalších rizikových faktorech (kouření aj.). Byl tak vytvořen soubor 22 025 mužů ve věku mezi 27 a 61 lety, u nichž byl po dobu 23 let sledován výskyt srdečních příhod (akutní IM, úmrtí na chronické srdeční onemocnění) a celková mortalita ve vztahu k tělesné hmotnosti (BMI, body mass index), tepové frekvenci, krevnímu tlaku, hladinám glukózy, inzulinu a lipidů, výskytu anginy pectoris a rakoviny v anamnéze a k faktorům životního stylu (kouření, nedostatek fyzické aktivity, alkohol,..). V souboru bylo 11 738 mužů s normální hmotností, 1171 s podváhou, 7773 s nadváhou a 1343 obézních. Studie hledala potenciální vztahy mezi BMI, věkem, hypertenzí, hyperlipidémií, diabetem, nadměrnou konzumací alkoholu a kouřením, které by se mohly uplatnit při vzniku ICHS resp. ovlivnit celkovou mortalitu. Mortalita: Během studie zemřelo 2674 (12%) mužů, z toho u 1015 (38%) byla základní příčinou ICHS, u 896 (34%) rakovina a u 756 (28%) jiná prokázaná příčina (ve zbylých případech nebyla příčina smrti jednoznačně dokumentována). Křivka mortality měla tvar U - vyšší úmrtnost byla u mužů s velmi nízkým a s vysokým BMI (vysloveně obézních - z těch zemřelo 20%). Incidence srdečních příhod: Srdeční příhody se vyskytly u 1727 mužů, z toho u 342 šlo o akutní infarkt myokardu končící smrtí. Dalších 280 mužů zemřelo v důsledku chronického onemocnění srdce. Incidence srdečních příhod byla u obézních o 18% vyšší než u mužů s BMI v mezích normy. Když byla vytvořena podskupina, v které se obezita kombinovala s kuřáctvím, zvýšení rizika srdečních příhod dosáhlo statisticky významného maxima (l,39x). Na rozdíl od celkové mortality, incidence srdečních příhod nebyla zvýšena, ale naopak o 16% (proti normálně vážícím) snížena v podskupině hubených. Kombinace obezity s hypertenzí, hyperlipidémií, diabetem nebo alkoholem riziko srdečních příhod signifikantně nezvýšila (ve srovnání s muži normální hmotnosti a stejnými rizikovými faktory). Ovšem, tento „pohled zvnějšku" nebere v úvahu, že obezita je obvykle spojena s rozsáhlejší aterosklerózou, ke které přispívají i ostatní uvedené faktory - hyperlipidémie atd. V rámci studie nebyl prováděn rozbor jednotlivých případů, všechny závěry vycházejí pouze ze statistického hodnocení. Autoři studie se nicméně domnívají, že jejich poznatky ukazují na možnost účinných preventivních opatření, ke kterým patří především skončit s kuřáctvím. Velký prostor je také pro změny životního stylu: z mužů ve věkové skupině mezi 27-39 lety bylo 4% obézních a 29% mělo nadváhu. U obézních mužů, kteří neměli žádný další rizikový faktor, bylo zvýšení rizika kardiovaskulárních příhod statisticky nevýznamné (zvýšení l,2x). Ovšem: když byly při hodnocení studie vytvořeny podskupiny obézních podle přítomnosti nebo nepřítomnosti dalších rizikových faktorů, v prvním případě (1,7% obézních) byla incidence koronárních příhod 1,8/1000/rok, ale ve druhém (kombinaci všech rizik mělo 16%) na 28,4/1000/rok. To jen znovu potvrzuje potřebu komplexního přístupu k obézním pacientům, u nichž je třeba léčit jak obezitu, tak všechny ostatní poruchy. Zdroj: International Journal of Obesity, 26:1046, August 2002 |
