Zpět na výběr čísla
Zpět na Home page


Obsah 10/99

Odborné aktuality

Překročena hranice šesti miliard
5. výročí založení sekce enzymoterapie Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP
České zdravotnictví – šance a rizika III
Hrozí další drogový boom?

Věda pro praxi

Populační studie chronické bolesti
BMI (body-mass index) optimální pro dlouhověkost
CC7- CLINICAL CARE kvalitní britská kosmetika pod vánočním stromečkem
Botulismus – současný pohled na vstřebávání a účinky toxinu
Možnosti prevence karcinomu pankreatu jsou omezené
Význam eradikace helikobaktera při neulcerativní dyspepsii je sporný
Psychologie ovlivňuje progresi nádorového onemocnění
Absorpce perorálně podaných proteolytických enzymů – nové výsledky

Farmakoterapie / Farmacie

Podpora perorálnímu podávání vitaminu B12
Rakouský projekt antibiotické strategie
Pentoxifylin v léčbě bércových vředů

Gynekologie

Premenstruační syndrom – zjevný biologický podklad
Kontroverzní názory na kontraceptiva třetí generace
Mezinárodní kongres Kontroverze v gynekologii, porodnictví a léčbě sterility
Příčinou 48% případů SIDS je kouření matky v těhotenství

Kardiovaskulární choroby

S prevencí aterosklerózy je třeba začít už před porodem?
Studie DASH – dietou proti hypertenzi
Inovace doporučených postupů při léčbě TIA
Preventivní dieta po infarktu myokardu

Infekční choroby

Je rekurentní tuberkulóza důsledkem exogenní infekce?
Herpesviry v těhotenství
Mechanizmus ničení řasinkového epitelu při pertusi
Hypokalémie – podceňované riziko
Nehospitalizované pneumonie

Pediatrie

Terapeutické možnosti v pediatrii – léčba závažných infekcí

Neurologie

Tiky a tiková nemoc
Antibiotika a léčivé rostliny

Manažerem vlastního zdraví

Diskuse o samoléčení pokračuje
„Klid na lůžku“ může přinést více škody, než užitku
Pojídání jogurtu a imunita
Antibiotika a léčivé rostliny

Systémová enzymoterapie

Komplexní mechanismy účinků SET a jejich vliv na cévní řečiště
Vliv SET na některé etiologické faktory cévních onemocnění a experimentální modely

Imunologie dnes

Pasivní imunoterapie – II. Využití v onkologii a imunologii

Počítače v medicíně

Rok 2000 na našem počítači - důvod k panice?
Jak zjistit a nastavit datum a čas

www servis

Helicobacter & anemie...
HDL-cholesterol...
Po mrtvici- irskou kávu..?
Máte doma defibrilátor..?
Kojení...
Interleukin a KVCh...
Geny & Ca prostaty...
Deficit vitaminu B...
Detoxifikace...
Poškození míchy...
Samostatné myocyty...
Karcinom prsu...
Onkologie...
Genetický kurs...
Nová forma detoxifikace..?
Kuřáci, jezte zdravě..!
Doppler...
Cévní náhrady...
Angiogeneze...
Angiogeneze 2...
Kouření – prostá věc..?
Schizofrenie...
SSRI & PMS - změna..?

Inzerce

Zpráva ze sympozia s mezinárodní účastí na téma - Multidisciplinární léčba bolestivých a zánětlivých stavů
Řádková inzerce

l_med.gif (3046 bytes)

VĚDA PRO PRAXI / 25. 11. 1999 / STRANA 6 / MEDICÍNA 10 / VI

Možnosti prevence karcinomu pankreatu jsou omezené

Každý rok je celosvětově hlášeno asi 185 tisíc nových případů karcinomu pankreatu (KP), který tak je na 13. místě mezi malignitami a na 8. jako nádorová příčina smrti.

KP je jen výjimečně diagnostikován v časném stadiu, kdy má chirurgická léčba určitou naději na relativní úspěch (asi 2-3% nemocných přežívají 5 let od diagnózy). Později, když už nádor začne prorůstat do okolních tkání nebo vytvoří metastázy, je léčba jen paliativní, a jen asi 0,5% pacientů přežívá 5 let. Při malé úspěšnosti léčby je tím více úsilí vynakládána na poznání faktorů, které vznik KP ovlivňují, a které by bylo možné ovlivnit preventivními opatřeními.

Jednou ze zvláštností epidemiologie KP jsou značné rozdíly v postižení populací v různých oblastech světa. Incidence KP je nejvyšší v Severní Americe a na Novém Zélandě (6-11 případů na 100 000 obyvatel), na střední úrovni v Evropě a Japonsku, a nejnižší v Africe a v jihozápadní Asii (méně než 1,5 případu/100 000). Muži jsou všeobecně postiženi asi o 30% častěji než ženy. Karcinom je vzácný u lidí mladších 45 let, ale pak jeho incidence dramaticky narůstá. Přestože incidence v afrických populacích je nízká, v USA se KP vyskytuje podstatně častěji (+40%) u černochů, než u bělochů. To by mohlo ukazovat na souvislost výskytu choroby se sociálněekonomickou úrovní postiženého, ale většina epidemiologických studií takovou asociaci nenašla.

Nepotvrdily se také zprávy o vyšším postižení některých profesí – chemiků, pracovníků petrochemického průmyslu, radiologů, zaměstnanců jaderných elektráren apod.). Nebyl prokázán ani vliv alkoholu a cukrovky.

Řada faktorů, v minulosti považovaných za rizikové, tedy zřejmě žádný podstatný vliv na výskyt KP nemá. Přesto některé prvky prostředí význam mít musejí. Incidence KP se totiž mění. Obecně stoupá výskyt nádoru u žen. Ale k vůbec největšímu zvýšení došlo v minulých letech v Japonsku (v poslední dekádě bylo hlášeno o jednu třetinu více KP, než v předcházejících letech).

Nejprůkaznější výsledky přinesly epidemiologické studie, které se zaměřily na kancerogenní vliv kouření. Zcela mimořádné postavení mezi nimi má studie na souboru britských lékařů, kteří byli sledováni po dobu 40(!) let. Roční mortalita na KP byla u nekuřáků 16, u bývalých kuřáků 23, u současných kuřáků byla přímoúměrná počtu cigaret denně vykouřených: do 24 cigaret/d 30, nad 25/d 49 na 100 000. Mechanizmus, jakým kouření na pankreas působí, není znám. Ale uvedená britská i další studie souhlasně ukázaly, že s kouřením souvisí asi 45% karcinomů pankreatu, což je mimořádně velký podíl. Mezinárodní agentura pro výzkum rakoviny (IARC) proto již v r. 1985 vydala stanovisko, že „kouření cigaret je významnou příčinou karcinomů pankreatu“.

Dalším z často uváděných faktorů je složení stravy, ale mezi výsledky jednotlivých epidemiologických studií jsou značné rozdíly, řada údajů je protichůdných. Víceméně obecnou podporu má názor, že zelenina a ovoce má preventivní účinky (podle některých odhadů snižuje riziko vzniku karcinomu asi o jednu až dvě třetiny). Nebyly potvrzeny zprávy o negativním vlivu konzumace bílkovin, tuků, červeného masa aj.

Z hlediska možností zjištění individuální predispozice, resp. včasné detekce KP s problematikou prevence souvisejí poznatky o genetických faktorech. U pacientů s KP je nejčastěji zjišťována mutace K-ras pro-onkogenu, který kóduje jeden z proteinů nezbytných pro růst a diferenciaci buněk. Mutace K-ras je ovšem častá i u jiných nádorů. Ale u adenokarcinomů pankreatu je její prevalence zvláště vysoká – 88% u kuřáků a 68% u nekuřáků. Tato souvislost genetického predispozičního faktoru s kouřením svědčí pro to, že kouření má skutečně kauzální vztah k vzniku KP. U KP jsou také nacházeny mutace a delece genů nádorových supresorů. Zvláštní pozornost je věnována genu DPC4 (deleted in pancreatic cancer), který je lokalizován na chromosomu 18 a jehož mutace asi může vyvolat aktivaci pankreatické kancerogeneze. Při soudobých prospektivních studiích jsou běžně odebírány vzorky krve pro sledování různých biologických markerů. Bude tedy možné se přesvědčit, v jaké míře se uvedené genetické změny uplatňují u pacientů s KP. Pokud bude souvislost významná, mohlo by se to stát podnětem k vypracování cenově dostupného skríningového testu. Metoda vhodná pro rutinní skríning KP zatím, jak známo, chybí. Vzhledem k tomu, jak obtížné je včasné rozpoznání nádoru podle klinických příznaků, a jak životně významné přitom pro pacienta je, význam efektivního skríningového testu by byl mimořádný.

f