Zpět na výběr čísla
Zpět na Home page


Obsah 10/99

Odborné aktuality

Překročena hranice šesti miliard
5. výročí založení sekce enzymoterapie Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP
České zdravotnictví – šance a rizika III
Hrozí další drogový boom?

Věda pro praxi

Populační studie chronické bolesti
BMI (body-mass index) optimální pro dlouhověkost
CC7- CLINICAL CARE kvalitní britská kosmetika pod vánočním stromečkem
Botulismus – současný pohled na vstřebávání a účinky toxinu
Možnosti prevence karcinomu pankreatu jsou omezené
Význam eradikace helikobaktera při neulcerativní dyspepsii je sporný
Psychologie ovlivňuje progresi nádorového onemocnění
Absorpce perorálně podaných proteolytických enzymů – nové výsledky

Farmakoterapie / Farmacie

Podpora perorálnímu podávání vitaminu B12
Rakouský projekt antibiotické strategie
Pentoxifylin v léčbě bércových vředů

Gynekologie

Premenstruační syndrom – zjevný biologický podklad
Kontroverzní názory na kontraceptiva třetí generace
Mezinárodní kongres Kontroverze v gynekologii, porodnictví a léčbě sterility
Příčinou 48% případů SIDS je kouření matky v těhotenství

Kardiovaskulární choroby

S prevencí aterosklerózy je třeba začít už před porodem?
Studie DASH – dietou proti hypertenzi
Inovace doporučených postupů při léčbě TIA
Preventivní dieta po infarktu myokardu

Infekční choroby

Je rekurentní tuberkulóza důsledkem exogenní infekce?
Herpesviry v těhotenství
Mechanizmus ničení řasinkového epitelu při pertusi
Hypokalémie – podceňované riziko
Nehospitalizované pneumonie

Pediatrie

Terapeutické možnosti v pediatrii – léčba závažných infekcí

Neurologie

Tiky a tiková nemoc
Antibiotika a léčivé rostliny

Manažerem vlastního zdraví

Diskuse o samoléčení pokračuje
„Klid na lůžku“ může přinést více škody, než užitku
Pojídání jogurtu a imunita
Antibiotika a léčivé rostliny

Systémová enzymoterapie

Komplexní mechanismy účinků SET a jejich vliv na cévní řečiště
Vliv SET na některé etiologické faktory cévních onemocnění a experimentální modely

Imunologie dnes

Pasivní imunoterapie – II. Využití v onkologii a imunologii

Počítače v medicíně

Rok 2000 na našem počítači - důvod k panice?
Jak zjistit a nastavit datum a čas

www servis

Helicobacter & anemie...
HDL-cholesterol...
Po mrtvici- irskou kávu..?
Máte doma defibrilátor..?
Kojení...
Interleukin a KVCh...
Geny & Ca prostaty...
Deficit vitaminu B...
Detoxifikace...
Poškození míchy...
Samostatné myocyty...
Karcinom prsu...
Onkologie...
Genetický kurs...
Nová forma detoxifikace..?
Kuřáci, jezte zdravě..!
Doppler...
Cévní náhrady...
Angiogeneze...
Angiogeneze 2...
Kouření – prostá věc..?
Schizofrenie...
SSRI & PMS - změna..?

Inzerce

Zpráva ze sympozia s mezinárodní účastí na téma - Multidisciplinární léčba bolestivých a zánětlivých stavů
Řádková inzerce

l_med.gif (3046 bytes)

VĚDA PRO PRAXI / 25. 11. 1999 / STRANA 7 / MEDICÍNA 10 / VI

Absorpce perorálně podaných proteolytických enzymů – nové výsledky

V roce 1995 v časopise Medicína zveřejnil prof. Z. Lojda z Laboratoře pro histochemii 1. LF UK recenzi na knihu Absorption of orally administered enzymes, Springer – Verlag, Berlin, Heidelberg, New York, 1995. Konstatoval, že se autorům Gardnerovi a Steffensovi podařilo dát dohromady knížku, která podává objektivní pohledy na teoretické základy perorální enzymoterapie. Uvedl, že studium informací obsažených v této knize přinese prospěch všem, kteří se o toto odvětví moderní medicíny zajímají. V závěru nastínil několik témat, která pak byla v následujících letech nezávisle rozpracována mnoha autory z celého světa. Přehledné sdělení vycházející z prací těchto autorů je obsahem následujících řádků.

Absorpce proteolytických enzymů v enzymaticky aktivní formě střevní stěnou trávící trubice do krevního oběhu vyvolává celou řadu otázek. Vstřebávání makromolekul je známé již dlouhou dobu například u albuminu, potravinových alergenů anebo u zinkové metaloendopeptidázy – botulotoxinu (150 kDa). U některých enzymů, např. trypsinu byla prokázána existence tzv. enteropakreatického oběhu. Ačkoliv by bylo možné celou řadu otázek spojených s resorpcí vysvětlit jednoduchou paralelou s těmi doloženými skutečnostmi, vstřebávání systémově působících, klinicky významných protizánětlivých a imunonormalizačních enzymů trypsinu, chymotrypsinu, bromelainu a papainu bylo intenzivně studováno pomocí enzymatických, imunologických, radiochromatografických a histologických metod.

Je zřejmé, že výsledky (množství vstřebaného enzymaticky aktivního enzymu) se liší v závislosti na použité metodě. Např. metodiky používající k průkazu značených izotopů vykazují vyšší procento vstřebaných makromolekul, neboť „jako pozitivní” jsou hodnoceny i denaturované a fragmentované jednotky. Naopak využití monoklonálních protilátek k detekci enzymu mají „výtěžnost” relativně nižší, neboť epitopy enzymových molekul jsou z větší části ukryty vazbou na antiproteázy (zejména na α2Makroglobulin). Nejbližší skutečnosti jsou hodnoty odvozené od hydrolytické aktivity krve. Změny celkové hydrolytické aktivity prokazují pouze skutečnost, že proteolytické enzymy se v určitém množství dostávají do oběhu. Naproti tomu měření specifické hydrolytické aktivity krve za pomocí specifických substrátů umožňuje podle kalibrační křivky spočítat množství enzymaticky aktivních molekul v krvi. Tato metoda je velmi vypovídající zvláště v případě studia rostlinných proteináz, které se v organismu běžně nevyskytují.

Problematikou vstřebávání enzymaticky aktivních proteináz se zabýval Roots et al. z berlínského Charité v roce 1997. Absorpce jednotlivých proteolytických enzymů, trypsinu a bromelainu, obsažených v protizánětlivém léku Phlogenzym® (MUCOS Pharma, SRN) byla sledována u zdravých dobrovolníků s využitím kombinace dvou metod, přímé detekce jednotlivých složek léku specifickými protilátkami (ELISA a Westernt blot) a jejich enzymatické aktivity s použitím vysoce selektivních inhibitorů a specifických chromogenních substrátů. Po podávání Phlogenzymu® v dávce 4x4 tbl. resp. 4x8 tbl. denně byl prokázán nárůst sérové koncentrace, který přesně koreloval s nárůstem specifické proteolytické aktivity trypsinu nebo bromelainu. Právě změna specifické proteolytické aktivity je nejlepším důkazem pro přítomnost nepoškozených, enzymaticky aktivních makromolekul trypsinu a bromelainu v krvi.

Přítomností nedegradovaného perorálně podaného bromelainu v krevním oběhu se zabýval Castel et al. a své výsledky publikoval v roce 1997 v časopise American Journal of Physiology. Podával celkem 3 g bromelainu denně rozděleně do několika dávek. Pomocí imunoprecipitace vzorků plazmy s použitím protilátek proti bromelainu s následnou imunodetekcí na gelové elektroforéze prokázal přítomnost enzymu, který si zachovával část své proteolytické aktivity. Cirkulující bromelain byl asociován s α2Makroglobulinem a α1antichymotrypsinem. Výsledkem této práce bylo potvrzení malého, ale signifikantního transportu nedegradovaného proteinu střevní stěnou.

Z hlediska funkčního je velmi zajímavá studie, kterou publikoval Bock et al. v roce 1998 v časopise Pharmaceutical Research. K studiu intestinálního transportu použil jednovrstevný růst nádorových buněk kolorektálního karcinomu (Caco – 2) na polykarbonátovém filtru. Tato vrstva je velmi výhodným modelem střevní stěny, neboť je schopna oddělit 2 nezávislé kompartmenty odpovídající obsahu střev a organismu. Elektrický odpor na této vrstvě (transepiteliální elektrický odpor – TEER) lze sledovat v čase. Autor sledoval vliv trypsinu, chymotrypsinu, bromelainu a papainu na TEER, transport fluoresceinu, transport uvedených proteolytických i neproteolytických (křenová peroxidáza) enzymů. Přidáním jednotlivých proteolytických enzymů (trypsin, chymotrypsin, bromelain a papain) došlo k výraznému poklesu TEER, který byl po 60 minutách následován přestupem fluoresceinu přes vrstvu Caco – 2. Po 60 minutách byl zaznamenán rovněž výrazný přestup jednotlivých proteolytických enzymů přes studovanou vrstvu buněk. Paralelně studovaný neproteolytický enzym (křenová peroxidáza) přes tuto vrstvu v podstatě nepřestupoval. Morfologická pozorování Caco – 2 vrstvy prokázala po přidání trypsinu a papainu změny tvaru buněk a přesun buněčných jader od base do středu buňky. Po přidání trypsinu došlo postupně v průběhu hodin k úplnému odloučení Caco – 2 buněk od polykarbonátového filtru. U papainu byly tyto změny pozorovány časněji, ale Caco – 2 buňky nebyly na rozdíl od trypsinu nikdy odloučeny od substrátu. Autor uvažuje, že rozdílné morfologické změny jsou dány rozdílným účinkem serinových a cysteinových proteináz.

Rozdílné morfologické změny lze vysvětlit i existencí specifického receptoru pro serinovou proteinázu trypsin (proteinase-activate receptor – 2, PAR – 2). PAR – 2 jsou ubiquitní a podílejí se na nejrůznějších regulačních, transportních a metabolických procesech. Jejich prostřednictvím je za fyziologických podmínek regulován obrat látek mezi luminem cév a intersticiem. Zvýšená výměna současně na arteriálním i venózním konci kapilárního řečiště daná změnami hydrodynamického, osmotického a onkotického tlaku vede k redukci zánětlivého edému, zvýšenému očišťování ložiska od nahromaděných zánětlivých mediátorů a buněčného detritu. Aktivace tohoto receptoru vede i k vazodilataci a tím ke zlepšení mikrocirkulace v oblastech postižených zánětem nebo traumatem. Ve svém důsledku pak je PAR2 i prostředníkem pro zlepšený přestup antibiotik, případně cytostatik do cílových tkání. Někteří autoři (Kong et al., Proc. Natl. Acad. Sci. USA, 1997) předpokládají, že i intestinální transport je regulován prostřednictvím tohoto receptoru, který se vyskytuje na všech epitelových buňkách a jeho enzymatická aktivace vede k zvýšenému metabolismu kyseliny arachidonové a syntéze prostaglandinů i některých cytokinů. Naopak existence specifických receptorů pro cysteinové proteinázy (papain) na střevních buňkách dosud prokázána nebyla.

Závěrem lze konstatovat, že novější práce přinesly důkazy nejen o přestupu proteolytických enzymů stěnou trávicí trubice, ale naznačují i řešení témat, na něž prof. Lojda poukázal v roce 1995. Ačkoliv je tedy absorpce proteolytických enzymů nezpochybnitelná, cílem dalšího vědeckého výzkumu je zjistit, jakým specifickým mechanismem si serinové a cysteinové proteinázy „otevírají” cestu přes střevní výstelku. Jak se účinky obou skupin enzymů liší, zda jde o efekt specifický (receptorový), anebo nespecifický.

Tomáš Olejár, MUDr.,
Ústav biofyziky, 1. LF UK, Salmovská 1, Praha 2