Zpět na výběr čísla
Zpět na Home page


Obsah 10/99

Odborné aktuality

Překročena hranice šesti miliard
5. výročí založení sekce enzymoterapie Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP
České zdravotnictví – šance a rizika III
Hrozí další drogový boom?

Věda pro praxi

Populační studie chronické bolesti
BMI (body-mass index) optimální pro dlouhověkost
CC7- CLINICAL CARE kvalitní britská kosmetika pod vánočním stromečkem
Botulismus – současný pohled na vstřebávání a účinky toxinu
Možnosti prevence karcinomu pankreatu jsou omezené
Význam eradikace helikobaktera při neulcerativní dyspepsii je sporný
Psychologie ovlivňuje progresi nádorového onemocnění
Absorpce perorálně podaných proteolytických enzymů – nové výsledky

Farmakoterapie / Farmacie

Podpora perorálnímu podávání vitaminu B12
Rakouský projekt antibiotické strategie
Pentoxifylin v léčbě bércových vředů

Gynekologie

Premenstruační syndrom – zjevný biologický podklad
Kontroverzní názory na kontraceptiva třetí generace
Mezinárodní kongres Kontroverze v gynekologii, porodnictví a léčbě sterility
Příčinou 48% případů SIDS je kouření matky v těhotenství

Kardiovaskulární choroby

S prevencí aterosklerózy je třeba začít už před porodem?
Studie DASH – dietou proti hypertenzi
Inovace doporučených postupů při léčbě TIA
Preventivní dieta po infarktu myokardu

Infekční choroby

Je rekurentní tuberkulóza důsledkem exogenní infekce?
Herpesviry v těhotenství
Mechanizmus ničení řasinkového epitelu při pertusi
Hypokalémie – podceňované riziko
Nehospitalizované pneumonie

Pediatrie

Terapeutické možnosti v pediatrii – léčba závažných infekcí

Neurologie

Tiky a tiková nemoc
Antibiotika a léčivé rostliny

Manažerem vlastního zdraví

Diskuse o samoléčení pokračuje
„Klid na lůžku“ může přinést více škody, než užitku
Pojídání jogurtu a imunita
Antibiotika a léčivé rostliny

Systémová enzymoterapie

Komplexní mechanismy účinků SET a jejich vliv na cévní řečiště
Vliv SET na některé etiologické faktory cévních onemocnění a experimentální modely

Imunologie dnes

Pasivní imunoterapie – II. Využití v onkologii a imunologii

Počítače v medicíně

Rok 2000 na našem počítači - důvod k panice?
Jak zjistit a nastavit datum a čas

www servis

Helicobacter & anemie...
HDL-cholesterol...
Po mrtvici- irskou kávu..?
Máte doma defibrilátor..?
Kojení...
Interleukin a KVCh...
Geny & Ca prostaty...
Deficit vitaminu B...
Detoxifikace...
Poškození míchy...
Samostatné myocyty...
Karcinom prsu...
Onkologie...
Genetický kurs...
Nová forma detoxifikace..?
Kuřáci, jezte zdravě..!
Doppler...
Cévní náhrady...
Angiogeneze...
Angiogeneze 2...
Kouření – prostá věc..?
Schizofrenie...
SSRI & PMS - změna..?

Inzerce

Zpráva ze sympozia s mezinárodní účastí na téma - Multidisciplinární léčba bolestivých a zánětlivých stavů
Řádková inzerce

l_med.gif (3046 bytes)

GYNEKOLOGIE / 25. 11. 1999 / STRANA 10 / MEDICÍNA 10 / VI

Mezinárodní kongres Kontroverze v gynekologii, porodnictví a léčbě sterility

K velkým kladům mezinárodní konference, která měla svou premiéru koncem října t. r. v Praze, patřily právě diskuse nad kontroverzními tématy, kterých je v daných oblastech celá řada. Možnost výměny zkušeností, za účasti předních světových specialistů, se ukázala přínosná do té míry, že zde bylo rozhodnuto o dvouleté periodicitě těchto setkání. Termín příštího kongresu tak byl stanoven na rok 2001, tentokrát v Paříži. Největší prostor byl, vedle problémů perinatologických a onkogynekologických, věnován otázkám asistované reprodukce. Oslovili jsme proto jednoho ze zakladatelů Sekce asistované reprodukce ČGPS, doc. MUDr. T. Mardešiče, a požádali ho o přehled novinek a trendů, které jsou na tomto poli v centru pozornosti odborné veřejnosti.

„Ke stále diskutovaným oblastem patří například hormonální příprava pacientek. Právě ve farmakoterapii došlo v posledních letech k velkému vývoji a na trh přicházejí vysoce čištěné, efektivní preparáty, vyráběné pomocí biotechnologie. Přechod od standardních léků k těmto vysoce čistým a sofistikovaným preparátům sebou samozřejmě přináší i řadu odborných a vědeckých otázek, které je třeba řešit. Tématem jedné z velkých diskusi byla proto hormonální příprava a stimulace vaječníků u žen. Gonadotropiny se dnes pro zvýšení kvality stimulace celkem běžně kombinují s agonisty GnRH či LHRH (gonadotropin releasing h.), které zajišťují získání vajíček nejvyšší možné kvality. I zde došlo v posledních letech ke značnému pokroku na místo zmíněných GnRH byly syntetizovány léky, které se označují jako antagonisté GnRH . Registrace prvního preparátu z této skupiny léků (cetrorelix) už proběhla letos v září i v ČR. Na světovém trhu bude dostupný další (ganirelix), v ČR zatím neregistrovaný přípravek.

Efekt je stejný jako u původně užívaných GnRH, ale celý proces mnohem méně zatěžuje léčenou ženu. Je to další krok směrem k pacientovi.“

V čem spočívají výhody těchto moderních preparátů?

„Především díky jejich vysoké čistotě už nemusí být aplikovány intramuskulárně a injekci do podkoží zpravidla zvládá poučená pacientka sama. Současně tyto preparáty snižují spotřebu celkového množství gonadotropinu. Představují také menší zásah do přirozeného hormonálního cyklu ženy, se zmenšuje se i riziko hyperstimulačního syndromu.

Dalším diskutovaným problémem byla otázka, jakým způsobem dále snižovat počty vícečetných těhotenství po léčbě sterility metodami asistované reprodukce, neboť vícečetné těhotenství rozhodně není úspěchem léčby, ale spíše její komplikací. Zatím jediným způsobem, jak omezit počet vícečetných těhotenství, je omezit počet embryí, přenášených do těla. Jenom v ČR se od roku 1991 až do roku 1998 přenášela maximálně 4 embrya, od loňského roku u nás existuje doporučení Sekce asistované reprodukce přenášet nejvíce 3 embrya. Nové poznatky z oblasti lidské reprodukce a zefektivnění postupů takovou redukci umožňují, aniž by se tím snížila naděje na dosažení těhotenství. Cílovým stavem a vizí do budoucna je přenos jediného embrya, bez ohrožení dosavadních výsledků.

K nejnovějším směrům patří také pokrok preimplantační genetiky. V současné době se objevuje možnost zasáhnout ve dvou případech. Jednak tam, kde je známé riziko určité choroby, lze odebrat jednu buňku z embrya ještě před jeho přenosem do dělohy a genetickým rozborem ověřit, zda je nositelem této choroby. Do dělohy jsou pak přenesena pouze embrya prokazatelně zdravá. Druhá oblast souvisí s obecně nižší plodností lidské populace. Velká část embryí i u jinak zcela zdravého a plodného páru je geneticky abnormálních a jejich procento se zvyšuje s věkem. Navíc zde působí přírodní selekce, která neumožňuje v každém cyklu otěhotnět. Před přenosem embryí je možno právě metodami preimplantační diagnostiky vyřadit ta, která jsou nositeli nejčastějších chromozomálních abnormalit a zavést pouze embrya vhodná k reprodukci.

Jedná se pochopitelně o metodiku finančně velmi nákladnou, která rozhodně nebude součástí běžné praxe, přináší ale cenné vědomosti a rozšiřuje pohled do celého procesu reprodukce u člověka. Následně pak lze zvažovat využití této cesty k dalšímu zefektivnění léčebných postupů.“

Sekce asistované reprodukce ČGPS, která vznikla v ČR začátkem 90. let, je součástí Mezinárodní federace národních společností, zabývajících se léčbou sterility, v současné době sdružuje 120 odborníků. Sekce vypracovala kritéria „minimálního standardu“, která jsou podmínkou akreditace specializovaných center. Na území ČR jich dnes pracuje 14. Jejich výsledky jsou srovnatelné s vyspělými státy Evropy (metodou mimotělního oplodnění se ročně rodí 1,3 % českých dětí).

Jaroslava Sladká