Zpět na výběr čísla
Zpět na Home page


Obsah 10/99

Odborné aktuality

Překročena hranice šesti miliard
5. výročí založení sekce enzymoterapie Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP
České zdravotnictví – šance a rizika III
Hrozí další drogový boom?

Věda pro praxi

Populační studie chronické bolesti
BMI (body-mass index) optimální pro dlouhověkost
CC7- CLINICAL CARE kvalitní britská kosmetika pod vánočním stromečkem
Botulismus – současný pohled na vstřebávání a účinky toxinu
Možnosti prevence karcinomu pankreatu jsou omezené
Význam eradikace helikobaktera při neulcerativní dyspepsii je sporný
Psychologie ovlivňuje progresi nádorového onemocnění
Absorpce perorálně podaných proteolytických enzymů – nové výsledky

Farmakoterapie / Farmacie

Podpora perorálnímu podávání vitaminu B12
Rakouský projekt antibiotické strategie
Pentoxifylin v léčbě bércových vředů

Gynekologie

Premenstruační syndrom – zjevný biologický podklad
Kontroverzní názory na kontraceptiva třetí generace
Mezinárodní kongres Kontroverze v gynekologii, porodnictví a léčbě sterility
Příčinou 48% případů SIDS je kouření matky v těhotenství

Kardiovaskulární choroby

S prevencí aterosklerózy je třeba začít už před porodem?
Studie DASH – dietou proti hypertenzi
Inovace doporučených postupů při léčbě TIA
Preventivní dieta po infarktu myokardu

Infekční choroby

Je rekurentní tuberkulóza důsledkem exogenní infekce?
Herpesviry v těhotenství
Mechanizmus ničení řasinkového epitelu při pertusi
Hypokalémie – podceňované riziko
Nehospitalizované pneumonie

Pediatrie

Terapeutické možnosti v pediatrii – léčba závažných infekcí

Neurologie

Tiky a tiková nemoc
Antibiotika a léčivé rostliny

Manažerem vlastního zdraví

Diskuse o samoléčení pokračuje
„Klid na lůžku“ může přinést více škody, než užitku
Pojídání jogurtu a imunita
Antibiotika a léčivé rostliny

Systémová enzymoterapie

Komplexní mechanismy účinků SET a jejich vliv na cévní řečiště
Vliv SET na některé etiologické faktory cévních onemocnění a experimentální modely

Imunologie dnes

Pasivní imunoterapie – II. Využití v onkologii a imunologii

Počítače v medicíně

Rok 2000 na našem počítači - důvod k panice?
Jak zjistit a nastavit datum a čas

www servis

Helicobacter & anemie...
HDL-cholesterol...
Po mrtvici- irskou kávu..?
Máte doma defibrilátor..?
Kojení...
Interleukin a KVCh...
Geny & Ca prostaty...
Deficit vitaminu B...
Detoxifikace...
Poškození míchy...
Samostatné myocyty...
Karcinom prsu...
Onkologie...
Genetický kurs...
Nová forma detoxifikace..?
Kuřáci, jezte zdravě..!
Doppler...
Cévní náhrady...
Angiogeneze...
Angiogeneze 2...
Kouření – prostá věc..?
Schizofrenie...
SSRI & PMS - změna..?

Inzerce

Zpráva ze sympozia s mezinárodní účastí na téma - Multidisciplinární léčba bolestivých a zánětlivých stavů
Řádková inzerce

l_med.gif (3046 bytes)

KARDIOVASKULÁRNÍ CHOROBY / 25. 11. 1999 / STRANA 11 / MEDICÍNA 10 / VI

S prevencí aterosklerózy je třeba začít už před porodem?

Je známo, že již u nejmladších dětí je možné ve stěně aorty najít proužky tuku, které představují nejčasnější fázi aterosklerotických lézí. Takové nálezy byly popsány u dětí všech etnických skupin, v nejrůznějších částech světa. Jejich výskyt nemá žádný vztah k incidenci ischemické choroby srdeční v dané populaci. Tyto tukové proužky jsou obvykle jen přechodné. Na druhé straně je stále zřejmější, že vzniku ICHS v dospělosti předchází vznik a progrese aterosklerózy věnčitých tepen již v dětství.

Pozornost se proto obrací k otázce závažnosti nálezů u dětí a k potřebě preventivní léčby.

Skupina pracovníků lékařské školy University of California v San Diego se dlouhodobě zabývá souvislostmi mezi hypercholesterolémií žen v průběhu těhotenství a progresí aterosklerotických změn ve stěně aorty jejich dětí, které pak v dospělosti způsobí aterosklerózu (studie FELIC, Fate of Early Lesions in Children).

Vědci provedli CT vyšetření oblouku aorty a celého úseku abdominální aorty 156 normocholesterolemických dětí ve věku 1-13 let, které zemřely na následky úrazů nebo z jiných příčin. Matky 91 dětí měly v době těhotenství normální hladinu cholesterolu, matky 59 měly hypercholesterolémii.

U dětí matek s vysokou hladinou cholesterolu byl celkový rozsah lézí v aortě v prvních třech letech o 64% menší, než odpovídalo dříve získaným nálezům u fetů. Takže (1) hypercholesterolémie matky se uplatňuje již v průběhu intrauterinního života plodu a (2) po porodu léze začínají ustupovat. Ale v dalších letech byla naopak u dětí ve skupině hypercholesterolemických matek zjištěna mimořádně rychlá progrese aterosklerotických změn . Obvykle sledované rizikové faktory aterosklerózy ovlivňovaly rozsah lézí, ale rychlost progrese na nich byla nezávislá.

Autoři proto uzavírají, že hypercholesterolémie matky v době těhotenství dlouhodobě ovlivňuje vnímavost arteriální stěny dítěte k vzniku a rozvoji aterosklerózy. Je-li tomu tak, pak lze očekávat, že léčba matky, která povede ke snížení hladiny cholesterolu v době těhotenství, sníží i výskyt aterosklerózy u dítěte.

Doprovodný redakční komentář s takovým názorem vpodstatě souhlasí, upozorňuje však na význam skutečnosti, že v příslušných rodinách byl zjištěn i téměř dvojnásobný výskyt ICHS a diabetu 1. typu. Nelze proto přehlížet vliv celkové genetické predispozice, která se může projevit už v období fetálního života. Pro další život jedince pak platí uznávaná zásada interakce genetických vloh a faktorů prostředí, která nakonec rozhodne o vývoji aterosklerózy.

Nicméně, poznatky o vlivu hypercholesterolémie matky v těhotenství jsou významné. Otázka je, jak postupovat. Hladiny lipidů nejúčinněji snižují statiny, ale ty jsou u těhotných kontraindikovány. Změna diety by jistě byla účelná, ale jejím rizikem je nedostatečná výživa plodu. Případnou suplementaci vitamíny a minerály je pak vhodnější přesunout až na dobu po porodu.

Je proto třeba uvažovat i o preventivních opatřeních u dětí po porodu.

„Bogalusa Heart Study“ i jiné studie zjistily vysokou prevalenci obezity u amerických dětí a nepříznivý vliv hyperlipidémie a vysokých hodnot krevního tlaku na jejich zdraví. Jako nejdůležitější rizikové faktory se projevují rodinná anamnéza ICHS a některé nesprávné životní návyky (kaloricky příliš bohatá strava, konzumace tuků a nasycených mastných kyselin, kouření a nedostatek fyzické aktivity).

Finské zkušenosti ukázaly, že snížení obsahu tuku v potravě v prvních třech letech života nijak škodlivě neovlivňuje růst dítěte. Ani studie DISC (Dietary Intervention Study in Children) nezjistila žádné poškozující vlivy sníženého obsahu tuků ve stravě starších dětí („preadolescentů“). Léčba adolescentů z rodin trpících familiární hypercholesterolémií lovastatinem nezjistila žádné negativní vlivy na jejich růst nebo sexuální vývoj (doba pozorování = 48 týdnů).

Je proto správné uvažovat o léčbě vysoce rizikových dětí, které ukončily období puberty, hypolipidemiky (děti s hladinou LDL cholesterolu nad 160 mg/dL, resp. 4,1 mmol/L, u nichž přísné dodržování diety nemělo žádoucí efekt, a které mají v rodinné anamnéze ICHS nebo hypercholesterolémie).

Nálezy uvedených studií potvrzují, že rizikové faktory mohou být zjištěny již v dětství, a že dietní opatření (omezení příjmu nasycených kyselin a cholesterolu) bez nadměrného snížení kalorické hodnoty stravy nijak nepříznivě neovlivní vývoj dítěte. Při soudobých nežádoucích trendech ve výskytu obezity, diabetu 2. typu a kardiovaskulárních chorob je obrat k prevenci již v dětském věku namístě.

Podle: The Lancet 354:1224 a 1234, 9 October 1999.

f