Zpět na výběr čísla
Zpět na Home page


Obsah 10/99

Odborné aktuality

Překročena hranice šesti miliard
5. výročí založení sekce enzymoterapie Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP
České zdravotnictví – šance a rizika III
Hrozí další drogový boom?

Věda pro praxi

Populační studie chronické bolesti
BMI (body-mass index) optimální pro dlouhověkost
CC7- CLINICAL CARE kvalitní britská kosmetika pod vánočním stromečkem
Botulismus – současný pohled na vstřebávání a účinky toxinu
Možnosti prevence karcinomu pankreatu jsou omezené
Význam eradikace helikobaktera při neulcerativní dyspepsii je sporný
Psychologie ovlivňuje progresi nádorového onemocnění
Absorpce perorálně podaných proteolytických enzymů – nové výsledky

Farmakoterapie / Farmacie

Podpora perorálnímu podávání vitaminu B12
Rakouský projekt antibiotické strategie
Pentoxifylin v léčbě bércových vředů

Gynekologie

Premenstruační syndrom – zjevný biologický podklad
Kontroverzní názory na kontraceptiva třetí generace
Mezinárodní kongres Kontroverze v gynekologii, porodnictví a léčbě sterility
Příčinou 48% případů SIDS je kouření matky v těhotenství

Kardiovaskulární choroby

S prevencí aterosklerózy je třeba začít už před porodem?
Studie DASH – dietou proti hypertenzi
Inovace doporučených postupů při léčbě TIA
Preventivní dieta po infarktu myokardu

Infekční choroby

Je rekurentní tuberkulóza důsledkem exogenní infekce?
Herpesviry v těhotenství
Mechanizmus ničení řasinkového epitelu při pertusi
Hypokalémie – podceňované riziko
Nehospitalizované pneumonie

Pediatrie

Terapeutické možnosti v pediatrii – léčba závažných infekcí

Neurologie

Tiky a tiková nemoc
Antibiotika a léčivé rostliny

Manažerem vlastního zdraví

Diskuse o samoléčení pokračuje
„Klid na lůžku“ může přinést více škody, než užitku
Pojídání jogurtu a imunita
Antibiotika a léčivé rostliny

Systémová enzymoterapie

Komplexní mechanismy účinků SET a jejich vliv na cévní řečiště
Vliv SET na některé etiologické faktory cévních onemocnění a experimentální modely

Imunologie dnes

Pasivní imunoterapie – II. Využití v onkologii a imunologii

Počítače v medicíně

Rok 2000 na našem počítači - důvod k panice?
Jak zjistit a nastavit datum a čas

www servis

Helicobacter & anemie...
HDL-cholesterol...
Po mrtvici- irskou kávu..?
Máte doma defibrilátor..?
Kojení...
Interleukin a KVCh...
Geny & Ca prostaty...
Deficit vitaminu B...
Detoxifikace...
Poškození míchy...
Samostatné myocyty...
Karcinom prsu...
Onkologie...
Genetický kurs...
Nová forma detoxifikace..?
Kuřáci, jezte zdravě..!
Doppler...
Cévní náhrady...
Angiogeneze...
Angiogeneze 2...
Kouření – prostá věc..?
Schizofrenie...
SSRI & PMS - změna..?

Inzerce

Zpráva ze sympozia s mezinárodní účastí na téma - Multidisciplinární léčba bolestivých a zánětlivých stavů
Řádková inzerce

l_med.gif (3046 bytes)

INFEKČNÍ CHOROBY / 25. 11. 1999 / STRANA 14 / MEDICÍNA 10 / VI

Herpesviry v těhotenství

Herpesvirové infekce, jmenovitě onemocnění vyvolaná herpes-simplex viry (HSV), se projevují jako primární infekce nebo jako herpes recidivans. Pokud k nim dojde v těhotenství, je jim zapotřebí věnovat zcela jinou pozornost než kdykoli jindy, protože představují potenciální nebezpečí pro fetus.

Velkým rizikem pro plod je primární infekce HSV a jí vyvolaný primární herpes genitalis. Je-li lokalizován na vulvě a na vagině, jak je to nejběžnější, hrozí novorozenci kontakt s infikovanými tkáněmi při porodu. Ten hrozí i při méně časté lokalizaci herpetických lezí na cervixu. Infekce intra partum může vyvolat novorozenecký herpes jako život ohrožující infekci. Při primárním herpesu v jakékoli lokalizaci může být také virémií zanesen herpesvirus diaplacentárně a může infikovat plod.

Podle zkušeností gynekologů probíhají pravděpodobně častěji u těhotných žen primární infekty HSV hůře než u žen netěhotných. Častější jsou obrazy herpetické stomatitidy nebo vulvovaginity, které mají tendenci k diseminaci. Kromě rozsáhlých kožních eflorescencí jsou projevy viscerální s obrazem hepatitidy, trombocytopenie, leukopenie, poruch koagulace a encefalitidy. Dr. Rappersberger z vídeňské univerzitní dermatologické kliniky uvádí odhad podílu letálních případů diseminovaných herpesvirových onemocnění těhotných na 50 % s poukazem na to, že literatura věnuje těmto skutečnostem málo pozornosti (Der Hautarzt, Okt. 1999, 53: 10).

Recidivující herpes genitalis je vysokým rizikem pro plod. Zatímco manifestní recidivy na sebe upozorní a jsou indikací k císařskému řezu, nemanifestní vylučování herpesvirů může překvapit následnou zhoubnou infekcí dítěte. Proto se považuje za nutné provést před porodem laboratorní vyšetření stěrů u všech žen, které mají v anamnéze recidivy herpesu. Některé studie ukazují, že nakažení novorozenci se narodili ve více než 60 % ženám, které před porodem žádné manifestní symptomy neměly. Z jiných studií je zřejmé, že k infekci novorozence dochází v 41 % případů, kdy žena měla v době porodu genitální herpetickou infekci. Recidivující herpes simplex na jiných místech než je genitál, se na infekci novorozence uplatňují zřídka, ale přesto zasluhují pozornost a je zapotřebí novorozence chránit před infikováním nejen ze strany matky, ale i ostatních členů rodiny a návštěv.

Terapie každého diseminovaného herpes simplex v těhotenství vyžaduje vysoké intravenózní podávání antivirotik. Rappersberger považuje za jediné antivirotikum volby pro těhotnou ženu acyclovir, protože jsou nejlépe známy údaje o jeho účinnosti a bezpečnosti. Doporučuje se dávkování 5 až 10 mg/kg třikrát denně. Dávkování i délka léčby se musejí individualizovat podle stavu pacientky s vědomím, že jde o léčbu těžkého stavu, zachraňující životy.

Léčba lokalizovaných eflorescencí nepřihlíží k tomu, zda jde o primární infekt nebo o recidivu. V zásadě by měla být opatrná zejména v době organogeneze plodu. Byla provedena studie se značnými dávkami acycloviru a srovnání s placebem u lokalizovaných herpesvirových primárních infekcí. Ukázal se léčebný efekt, snížil se podíl recidiv, pro něž byl proveden císařský řez, snížil se výskyt pozitivních izolačních pokusů a nebyly zjištěny žádné škody na plodech, které by bylo možno připsat na vrub acycloviru. V jiné studii s dávkami 4krát 200 mg/d se příznivý efekt acycloviru neprojevil a příčina byla spatřována v nízkém dávkování. V jiné farmakokinetické studii u těhotných s herpesvirovou anamnézou byl užit valacyclovir 2krát 500 mg/d. Chybějí klinické údaje o vlivu na herpes simplex, ale práce ukazuje, že by byl vhodný u recidivujícího herpesu v pokročilém těhotenství valacyclovir. O novém antivirotiku famcicloviru zatím chybějí studie o využití k léčbě těhotných.

U diseminovaného herpes simplex je diaplacentární přenos častý, zejména v průběhu prvních 20 týdnů gravidity. Asi ve 25 % končí spontánním abortem nebo je spojen s porodem mrtvého plodu a s malformacemi jako hydrocefalem, retinitidou aj.

Novorozenecký herpes simplex postihuje podle některých údajů asi 1 až 4 jedince na 10tis. porodů. Podle jiných odhadů je vyšší. Přichází ve formě kožní a slizničně kožní varianty s omezením na oko a orofarynx nebo jako encefalitida nebo jako diseminovaná viscerální forma. K manifestaci dochází v rozmezí 5 až 17 dní post partum. Průběh je velmi různý – od benigních kožních eflorescencí až po rychle se rozvíjející a v 50 % fatální generalizaci.

Terapie herpes neonatorum je doporučována pouze jako intravenózní. Nejlépe je dokumentována u acycloviru a užívají se dávky 10 až 15 mg/kg třikrát denně. Tím může být zachráněno podle Rappersberga až 90 % nemocných dětí, dokonce i těch, u nichž je postižena CNS. U přeživších však bývají časté následky onemocnění.

Doc. MUDr. Luděk Daneš, DrSc.