Zpět na výběr čísla
Zpět na Home page


Obsah 10/99

Odborné aktuality

Překročena hranice šesti miliard
5. výročí založení sekce enzymoterapie Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP
České zdravotnictví – šance a rizika III
Hrozí další drogový boom?

Věda pro praxi

Populační studie chronické bolesti
BMI (body-mass index) optimální pro dlouhověkost
CC7- CLINICAL CARE kvalitní britská kosmetika pod vánočním stromečkem
Botulismus – současný pohled na vstřebávání a účinky toxinu
Možnosti prevence karcinomu pankreatu jsou omezené
Význam eradikace helikobaktera při neulcerativní dyspepsii je sporný
Psychologie ovlivňuje progresi nádorového onemocnění
Absorpce perorálně podaných proteolytických enzymů – nové výsledky

Farmakoterapie / Farmacie

Podpora perorálnímu podávání vitaminu B12
Rakouský projekt antibiotické strategie
Pentoxifylin v léčbě bércových vředů

Gynekologie

Premenstruační syndrom – zjevný biologický podklad
Kontroverzní názory na kontraceptiva třetí generace
Mezinárodní kongres Kontroverze v gynekologii, porodnictví a léčbě sterility
Příčinou 48% případů SIDS je kouření matky v těhotenství

Kardiovaskulární choroby

S prevencí aterosklerózy je třeba začít už před porodem?
Studie DASH – dietou proti hypertenzi
Inovace doporučených postupů při léčbě TIA
Preventivní dieta po infarktu myokardu

Infekční choroby

Je rekurentní tuberkulóza důsledkem exogenní infekce?
Herpesviry v těhotenství
Mechanizmus ničení řasinkového epitelu při pertusi
Hypokalémie – podceňované riziko
Nehospitalizované pneumonie

Pediatrie

Terapeutické možnosti v pediatrii – léčba závažných infekcí

Neurologie

Tiky a tiková nemoc
Antibiotika a léčivé rostliny

Manažerem vlastního zdraví

Diskuse o samoléčení pokračuje
„Klid na lůžku“ může přinést více škody, než užitku
Pojídání jogurtu a imunita
Antibiotika a léčivé rostliny

Systémová enzymoterapie

Komplexní mechanismy účinků SET a jejich vliv na cévní řečiště
Vliv SET na některé etiologické faktory cévních onemocnění a experimentální modely

Imunologie dnes

Pasivní imunoterapie – II. Využití v onkologii a imunologii

Počítače v medicíně

Rok 2000 na našem počítači - důvod k panice?
Jak zjistit a nastavit datum a čas

www servis

Helicobacter & anemie...
HDL-cholesterol...
Po mrtvici- irskou kávu..?
Máte doma defibrilátor..?
Kojení...
Interleukin a KVCh...
Geny & Ca prostaty...
Deficit vitaminu B...
Detoxifikace...
Poškození míchy...
Samostatné myocyty...
Karcinom prsu...
Onkologie...
Genetický kurs...
Nová forma detoxifikace..?
Kuřáci, jezte zdravě..!
Doppler...
Cévní náhrady...
Angiogeneze...
Angiogeneze 2...
Kouření – prostá věc..?
Schizofrenie...
SSRI & PMS - změna..?

Inzerce

Zpráva ze sympozia s mezinárodní účastí na téma - Multidisciplinární léčba bolestivých a zánětlivých stavů
Řádková inzerce

l_med.gif (3046 bytes)

INFEKČNÍ CHOROBY / 25. 11. 1999 / STRANA 15 / MEDICÍNA 10 / VI

Mechanizmus ničení řasinkového epitelu při pertusi

Ve výkladu patogeneze pertuse se v posledních letech pozornost soustředila na pertusový toxin (PT), uvolňovaný z rozpadlých bakterií. K tomu ovšem dochází až později. Ve fázi rozvoje infekčního procesu jsou ve hře jiné toxické produkty Bordetella pertussis, především tracheální cytotoxin (TCT). Je známo, že TCT ničí řasinkový respirační epitel. Ale teprve nyní byl poznán mechanizmus ničivého působení.

Jak v pokusech na tkáňových kulturách ukázali W. Goldman a spol. z Washington Univ. School of Medicine v St.Louis, cytotoxické působení TCT není přímé, ale zprostředkované, a to ve dvojím smyslu.

Za prvé, B. pertussisužívá dvě toxické složky – jednak TCT, jednak endotoxin. Zjištění, že druhou nezbytnou složkou cytotoxické aktivity je endotoxin bakteriální stěny, bylo překvapující: endotoxin zpravidla vyvolává nespecifické celkové příznaky (šok) infekce, na specifických patologických změnách působených mikrobem se nepodílí. B.pertussis ho však užívá k přísně specifickému úkolu.

Za druhé – a to je skutečně překvapivé – ani oba spolupracující toxiny ve skutečnosti řasinkový epitel bezprostředně neničí. Společně však v okolních buňkách sliznice (buňky tvořící hlen) stimulují zvýšenou tvorbu oxidu dusnatého (NO). Teprve ten je vlastním nositelem pro řasinkový epitel specifické cytotoxicity (i když důvod, proč je NO v prostředí dýchacích cest tak selektivně cytotoxický, se zatím nepodařilo zjistit) – buňky, které ho ve velkém množství tvoří, NO nepoškozuje.

Účast NO na ničení buněk řasinkového epitelu při pertusi byla podezírána již dříve: problémem byla skutečnost, že sám TCT v buňkách činnost NO-syntázy neaktivuje. Chyběl proto spojovací článek mezi TCT a NO. Ten byl nalezen až nyní.

Takže se ukazuje, že B. pertussispo invazi do respiračního traktu indukuje v některých buňkách sliznice ve svém okolí cytotoxickou aktivitu, kterou jsou ničeny buňky řasinkového epitelu. Ztráta mechanizmu, kterým je normálně s povrchu sliznice odstraňován hlen, pak zřejmě vyvolává charakteristický záchvatovitý kašel: kašel je jedinou zbylou možností, jak hlen odstranit. Současně ovšem umožňuje i vylučování živých zárodků do zevního prostředí a přenos infekce na další hostitele.

V průmyslových zemích je hlavním prostředkem kontroly pertuse plošné očkování. V rozvojových zemích však stále ještě na černý kašel umírá 300 až 500 tisíc lidí ročně, a nejběžnějším léčebným opatřením je podávání antibiotik. Ta sice mohou být účinná, ale léčba je obvykle zahajována příliš pozdě – v době rozvinutých klinických příznaků již živé bordetely v organizmu vůbec nemusí být.

Je velmi pravděpodobné, že stejný mechanizmus používá k zneškodnění obranné funkce ciliárního transportu na sliznicích urogentiálního traktu také Neisseria gonorrhoeae.

Na druhé straně ale zatím nejsou přímé důkazy toho, jak (v jakém rozsahu atp.) se mechanizmus, nalezený na tkáňových kulturách, uplatňuje při černém kašli u člověka. Pokud se potvrdí obecná platnost nálezu, znamenalo by to impulz k hledání nových možností včasné léčby pertuse pomocí látek, inhibujících tvorbu NO.

Nové poznatky o patogenezi pertuse komentuje Evelyn Strauss v SCIENCE 285:811 ze 6. srpna 1999.

f