Zpět na výběr čísla
Zpět na Home page


Obsah 10/99

Odborné aktuality

Překročena hranice šesti miliard
5. výročí založení sekce enzymoterapie Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP
České zdravotnictví – šance a rizika III
Hrozí další drogový boom?

Věda pro praxi

Populační studie chronické bolesti
BMI (body-mass index) optimální pro dlouhověkost
CC7- CLINICAL CARE kvalitní britská kosmetika pod vánočním stromečkem
Botulismus – současný pohled na vstřebávání a účinky toxinu
Možnosti prevence karcinomu pankreatu jsou omezené
Význam eradikace helikobaktera při neulcerativní dyspepsii je sporný
Psychologie ovlivňuje progresi nádorového onemocnění
Absorpce perorálně podaných proteolytických enzymů – nové výsledky

Farmakoterapie / Farmacie

Podpora perorálnímu podávání vitaminu B12
Rakouský projekt antibiotické strategie
Pentoxifylin v léčbě bércových vředů

Gynekologie

Premenstruační syndrom – zjevný biologický podklad
Kontroverzní názory na kontraceptiva třetí generace
Mezinárodní kongres Kontroverze v gynekologii, porodnictví a léčbě sterility
Příčinou 48% případů SIDS je kouření matky v těhotenství

Kardiovaskulární choroby

S prevencí aterosklerózy je třeba začít už před porodem?
Studie DASH – dietou proti hypertenzi
Inovace doporučených postupů při léčbě TIA
Preventivní dieta po infarktu myokardu

Infekční choroby

Je rekurentní tuberkulóza důsledkem exogenní infekce?
Herpesviry v těhotenství
Mechanizmus ničení řasinkového epitelu při pertusi
Hypokalémie – podceňované riziko
Nehospitalizované pneumonie

Pediatrie

Terapeutické možnosti v pediatrii – léčba závažných infekcí

Neurologie

Tiky a tiková nemoc
Antibiotika a léčivé rostliny

Manažerem vlastního zdraví

Diskuse o samoléčení pokračuje
„Klid na lůžku“ může přinést více škody, než užitku
Pojídání jogurtu a imunita
Antibiotika a léčivé rostliny

Systémová enzymoterapie

Komplexní mechanismy účinků SET a jejich vliv na cévní řečiště
Vliv SET na některé etiologické faktory cévních onemocnění a experimentální modely

Imunologie dnes

Pasivní imunoterapie – II. Využití v onkologii a imunologii

Počítače v medicíně

Rok 2000 na našem počítači - důvod k panice?
Jak zjistit a nastavit datum a čas

www servis

Helicobacter & anemie...
HDL-cholesterol...
Po mrtvici- irskou kávu..?
Máte doma defibrilátor..?
Kojení...
Interleukin a KVCh...
Geny & Ca prostaty...
Deficit vitaminu B...
Detoxifikace...
Poškození míchy...
Samostatné myocyty...
Karcinom prsu...
Onkologie...
Genetický kurs...
Nová forma detoxifikace..?
Kuřáci, jezte zdravě..!
Doppler...
Cévní náhrady...
Angiogeneze...
Angiogeneze 2...
Kouření – prostá věc..?
Schizofrenie...
SSRI & PMS - změna..?

Inzerce

Zpráva ze sympozia s mezinárodní účastí na téma - Multidisciplinární léčba bolestivých a zánětlivých stavů
Řádková inzerce

l_med.gif (3046 bytes)

ODBORNÉ AKTUALITY / 25. 11. 1999 / STRANA 2 / MEDICÍNA 10 / VI

České zdravotnictví – šance a rizika III

Kongres, nad kterým převzala záštitu Česká lékárnická komora, a jehož hlavním organizátorem a sponzorem je PHOENIX Lékárenský velkoobchod, a.s., Praha, se stává tradicí specificky zaměřených „česko-německých dnů“.

V jeho pojetí a programu letos došlo k viditelnému posunu. V minulých dvou letech organizátoři litovali, že se nedostavil ministr zdravotnictví a problémy proto nelze projednávat na patřičné úrovni. Letos už byla neúčast ministerstva přijímána jaksi samozřejmě. Organizátoři jenom konstatovali, že základní problémy zdravotnictví (dokončení transformace) zůstávají neřešeny, a že hlavní příčinou jsou nesystémová opatření ministerstva. Kritizováno přitom bylo zejména snížení obchodní přirážky o 3%, které není podloženo žádným rozborem stavu. Nesmyslnou se jeví myšlenka o zavedení nucené správy VZP, protože přes všechny nedostatky je normálně fungující VZP hlavní zárukou fungování celého systému zdravotnictví. Současné šance a rizika českého zdravotnictví tak jako celek zůstaly poněkud mimo, pozornost se soustředila na problémy, spojené s přípravou na členství ČR v Evropské Unii.

Pro ujasnění celkového kontextu: Komise EU v r. 1997 doporučila, aby s ČR byla zahájena intenzivní jednání o vstupu do EU. Z celkem 12 přidružených zemí přitom byla ČR zařazena (na rozdíl od Slovenské republiky) do první skupiny. Podstatou jednání je sladění (harmonizace) kompletní legislativy. Není to snadné – legislativa EU je na 80 tisících stran textu, rozdělených do 31 kapitol. Zdravotnictví nemá vlastní kapitolu, je zahrnuto do tří jiných (společně se sociální apod. problematikou).

Vládní termín pro dokončení harmonizace je 1. leden 2003. Už dnes je ale zřejmé, že v některých případech bude muset ČR žádat o povolení „přechodného období“, tj. prodloužení termínu, do kterého bude republika schopna provést příslušná opatření. Nikdo se asi nediví, že přechodné období bude nezbytné v oblasti energetiky nebo ekologie, kde se budou muset realizovat mnohamiliardové investice. Překvapivější je, že ČR nebude ani za dva roky schopna vyhovět direktivě EU, která požaduje, aby v televizních programech bylo 50% evropské produkce. V našich televizních společnostech je naprostá převaha americké produkce, evropská má podíl jen asi 20-30%, a změna během dvou let je prý zcela nemožná.

V poslední zprávě EU o stavu připravenosti ČR prošlo zdravotnictví bez podstatných připomínek. Bylo kritizováno, že parlament nepřijal zákon o ochraně veřejného zdraví, a byla doporučena lepší spolupráce mezi ministerstvy zdravotnictví a sociální péče v otázkách bezpečnosti práce atp. Jasné ovšem je, že možnosti menšinové vlády dosáhnout přijetí návrhu kteréhokoli zákona nejsou velké, a že jde spíše o odvozenou otázku celkového stavu naší „politické scény“, který je pro přípravu našeho připojení k EU nepochybně nepříznivý.

V letošním roce EU otevřela v oblasti zdravotnictví čtyři programy, na kterých se přidružené země mohou podílet a sblížit se tak se zdravotnictvím EU. Jde o prevenci rakoviny, AIDS a drogových závislostí a o program podpory veřejného zdravotnictví.

Německé zkušenosti z oblasti evropského lékárenství byly vysvětleny v několika vystoupeních. Opakovaly se přitom již vícekrát uváděné údaje o síti lékáren v SRN, ale řada informací byla nových a zajímavých.

Bylo potvrzeno, že EU nesměřuje k žádné unifikaci systémů veřejného zdravotnictví. Obecnými principy pro všechny oblasti jsou volný pohyb lidí a zboží, transparentní trh, žádná diskriminace a pod., ale bezprostřední zajišťování zdravotní péče je věcí jednotlivých zemí. Každá vláda je ovšem povinna zajistit fungující zdravotnictví. Obecně jsou v EU přijímány názory, které někteří naši nadšenci volného trhu slyší neradi: Zdraví není zboží, s kterým by se dalo volně obchodovat, pacient není zákazník. Prodej léčiv je regulovanou oblastí, nelze ho brát jako součást „svobodného trhu“. Už přístup k prodeji je do velké míry regulován. Hlavní úlohu stále mají lékárny, pro jejichž zřizování a vedení jsou ve všech zemích určitá – i když různá – pravidla. Ve všech zemích je nějakým způsobem státem ovlivňována cena léčiv. Všude platí princip solidarity zdravých s nemocnými, a nikde ho nehodlají měnit. Také naši lékárníci vidí jako důležitý úkol zajistit, aby při úvahách o připojení k EU nepřevládla čistě ekonomická hlediska a zájmy, ale aby byla zachována historická role lékárny jako základního článku distribuce léčiv.

Očekává se, že v EU bude sjednoceno asi 70% zákonů, nicméně k sbližování systémů by mělo docházet na dobrovolné bázi. Některé otázky bude třeba vyřešit rychle – harmonizace přípravy k zaměstnání, vzájemné uznávání diplomů, procesů registrace léčiv a kontroly kvality, patentová ochrana aj.

Ačkoli tedy podstatnou tendencí je spíše udržení humánních kvalit zdravotnictví (včetně lékárenství) a nedovolit jeho nadměrnou komercionalizaci, v provozování lékáren i v SRN dochází k viditelným změnám (přesto, že tradičně platí zásada jeden lékárník, jedna lékárna, a zřizování nových lékáren je limitováno). Ještě před několika málo lety byl „tok zákazníků“ do jednotlivých lékáren v podstatě rovnoměrný, ale v posledních asi dvou letech dochází k velké diferenciaci. Pacienti si začínají lékárnu vybírat. Rozhoduje nejen vnější vzhled (modernizace je hromadným jevem), ale i šíře sortimentu, dovednost ho nabízet, schopnost osobního kontaktu se zákazníkem atd. Přestalo platit, že k vedení lékárny stačí farmaceutické vzdělání a ekonomické znalosti. Trvalá existence lékárny už není samozřejmostí. Aby lékárna přežila, musí se opírat o promyšlený marketing.

Závěr je jednoznačný: je třeba počítat s tím, že ekonomický tlak na lékárny bude vzrůstat. Přispěje k tomu širší předepisování generik, stoupající prodej léčiv mimo lékárny, v našich podmínkách i důsledky neregulovaného budování nových lékáren, jejichž síť je v Praze i dalších velkých městech neúměrně hustá.

RNDr. Jindřich Oswald, prezident České lékárnické komory, to ve svém pozdravném listu účastníkům kongresu formuloval takto: „Samy problémy zůstávají neřešeny. Týká se to sítě lékáren, která se zatím rozvíjí živelně, tvorby cen léčiv, kde se potýkáme s chimérami a mýty, stejně jako při dalším stanovení ekonomických podmínek. Ještě jsme se plně nevyrovnali s letním snížením obchodní přirážky, a už se vynořily úvahy o jejím dalším snížení..Přitom na seriózní analýzu, kterou by stát své kroky zdůvodnil, čekáme dosud. Vládou ohlašovaná legislativní smršť zatím probíhá zcela mimo náš resort – plni napětí čekáme na nové zákony o zdravotní péči, o způsobilosti k výkonu zdravotnického povolání, o veřejném zdraví, na novely zákonů o léčivech a o veřejném zdravotním pojištění... Na obzoru se již objevuje nový ministr zdravotnictví, doufejme pevně, že lepší svého předchůdce...“

Poslední poznámka se týká generik, od jejichž širšího užívání se obecně očekává celkové snížení nákladů na léky. V takovém kontextu jsou generika uváděna i v této zprávě. V praxi skutečně dochází k tomu, že po uvedení levného generika na trh ivýrobce originálního přípravku sníží jeho cenu (viz např. pokles ceny cefacloru v létě t.r., po uvedení přípravku VERCEF). Ale celkový trend není jednoznačný. V ČR je z asi 15000 registrovaných léčiv asi 2500 generických přípravků, a jejich podíl klesá. Je to zřejmě důsledek cenové politiky: v některých případech je cena resp. úhrada generika tak nízká, že se výrobci přestává vyplácet držet přípravek na trhu. I tento příklad jasně demonstruje úlohu a význam promyšlené, systémové cenové politiky. Chiméry a mýty by při ní rozhodně neměly zastínit potřebu opakovaných solidních rozborů situace, včetně důsledků provedených opatření.

Několik svých dojmů z kongresu sepsal J. F.