Zpět na výběr čísla
Zpět na Home page


Obsah 10/99

Odborné aktuality

Překročena hranice šesti miliard
5. výročí založení sekce enzymoterapie Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP
České zdravotnictví – šance a rizika III
Hrozí další drogový boom?

Věda pro praxi

Populační studie chronické bolesti
BMI (body-mass index) optimální pro dlouhověkost
CC7- CLINICAL CARE kvalitní britská kosmetika pod vánočním stromečkem
Botulismus – současný pohled na vstřebávání a účinky toxinu
Možnosti prevence karcinomu pankreatu jsou omezené
Význam eradikace helikobaktera při neulcerativní dyspepsii je sporný
Psychologie ovlivňuje progresi nádorového onemocnění
Absorpce perorálně podaných proteolytických enzymů – nové výsledky

Farmakoterapie / Farmacie

Podpora perorálnímu podávání vitaminu B12
Rakouský projekt antibiotické strategie
Pentoxifylin v léčbě bércových vředů

Gynekologie

Premenstruační syndrom – zjevný biologický podklad
Kontroverzní názory na kontraceptiva třetí generace
Mezinárodní kongres Kontroverze v gynekologii, porodnictví a léčbě sterility
Příčinou 48% případů SIDS je kouření matky v těhotenství

Kardiovaskulární choroby

S prevencí aterosklerózy je třeba začít už před porodem?
Studie DASH – dietou proti hypertenzi
Inovace doporučených postupů při léčbě TIA
Preventivní dieta po infarktu myokardu

Infekční choroby

Je rekurentní tuberkulóza důsledkem exogenní infekce?
Herpesviry v těhotenství
Mechanizmus ničení řasinkového epitelu při pertusi
Hypokalémie – podceňované riziko
Nehospitalizované pneumonie

Pediatrie

Terapeutické možnosti v pediatrii – léčba závažných infekcí

Neurologie

Tiky a tiková nemoc
Antibiotika a léčivé rostliny

Manažerem vlastního zdraví

Diskuse o samoléčení pokračuje
„Klid na lůžku“ může přinést více škody, než užitku
Pojídání jogurtu a imunita
Antibiotika a léčivé rostliny

Systémová enzymoterapie

Komplexní mechanismy účinků SET a jejich vliv na cévní řečiště
Vliv SET na některé etiologické faktory cévních onemocnění a experimentální modely

Imunologie dnes

Pasivní imunoterapie – II. Využití v onkologii a imunologii

Počítače v medicíně

Rok 2000 na našem počítači - důvod k panice?
Jak zjistit a nastavit datum a čas

www servis

Helicobacter & anemie...
HDL-cholesterol...
Po mrtvici- irskou kávu..?
Máte doma defibrilátor..?
Kojení...
Interleukin a KVCh...
Geny & Ca prostaty...
Deficit vitaminu B...
Detoxifikace...
Poškození míchy...
Samostatné myocyty...
Karcinom prsu...
Onkologie...
Genetický kurs...
Nová forma detoxifikace..?
Kuřáci, jezte zdravě..!
Doppler...
Cévní náhrady...
Angiogeneze...
Angiogeneze 2...
Kouření – prostá věc..?
Schizofrenie...
SSRI & PMS - změna..?

Inzerce

Zpráva ze sympozia s mezinárodní účastí na téma - Multidisciplinární léčba bolestivých a zánětlivých stavů
Řádková inzerce

l_med.gif (3046 bytes)

POČÍTAČE V MEDICÍNĚ / 25. 11. 1999 / STRANA 24 / MEDICÍNA 10 / VI

Rok 2000 na našem počítači: důvod k panice?

Vzhledem k masivní mediální kampani snad není žádný uživatel počítače, který by alespoň netušil, že s přechodem do roku 2000 může být spojeno nejedno „počítačové úskalí“. Ve většině případů je problém líčen dramaticky až apokalypticky (o půlnoci vypnou proud, popadají všechna letadla, zemřou pacienti připojení „na přístroje“ atd.).

Hned v úvodu je na místě tyto obavy z větší části rozptýlit: výše uvedené předpovědi jsou plodem bujné fantazie novinářů a pravděpodobnost jejich naplnění je asi stejná jako pravděpodobnost toho, že vás na ulici trefí padající meteorit. Aniž bych chtěl problém roku 2000 podceňovat, je vhodné uvést, že z hlediska vlastní funkčnosti je většině programů je úplně jedno, kolikátého právě je. Neočekávejme tedy žádné závažné obtíže např. při používání textových editorů, většiny her atd. Možná se v nějaké rubrice objeví chybné datum, ale – nejde-li o nějaký zcela obskurní software – jistě nás načeká žádná katastrofa typu kompletní ztráty dat či zhroucení programu.

Nicméně existují programy, kde na datu záleží: typickým příkladem jsou například ambulantní programy používané pro vedení dokumentace pacientů, nebo pro vykazování pojišťovnám.

Zde je již vhodné předem ověřit, jak se náš systém bude na přechodu století chovat.

Na celkovém chování počítačových systémů v okamžiku přechodu z roku 1999 do roku 2000 se podílí 2 faktory: jednak počítač jako takový, jednak použité programové vybavení. Oba jsou stejně významné a platí, že přechod do roku 2000 bude bezproblémový jen tehdy, pokud bude bezproblémové chování jak počítače, tak programů. Je pravda, že nestandardní chování počítače může být do jisté míry kompenzováno „inteligentním“ chováním programového vybavení, ale rozhodně nedoporučuji na to spoléhat.

Odhlédneme-li od spolehlivosti samotného počítače, je reálně vzato pravděpodobnost selhání jakéhokoliv počítačového systému úplně stejná 1. 1. 2000 jako třeba 30. 11. 1999: jde jen o to, zda programátor při tvorbě programu zvážil všechny možné kombinace vstupních podmínek. Jistě to neznamená, že všechny programy jsou vzhledem k roku 2000 naprogramovány správně, ale poctivě vzato, existence roku 2000 byla známa (na rozdíl od řady jiných skutečností – např. aktuální podoby datového rozhraní VZP) všem programátorům na světě v dostatečném předstihu a ti svědomitější ji prostě zahrnuli do svých úvah.

Pro úplnost se ještě zmíním o datu 29. 2. 1999: Podle stovky let platného pravidla neměl být tento rok přestupný (jako žádný „stovkový“ rok), nicméně toto pravidlo bylo pro rok 2000 poprvé změněno tak, že je-li století dělitelné čtyřmi, „stovkové“ roky přestupné budou. Ne všem vývojářům se ovšem tato změna donesla, a v některých případech prostě datum 29. 2. 2000 nelze v počítači nastavit, přestože jinak zvládá přechod na rok 2000 bez problémů.

Nechceme-li do konce roku trávit bezesné noci a přemítat co že nás čeká 1. 1. 2000, můžeme svůj počítač docela dobře otestovat sami doma nebo v ambulanci.

Princip testu je jednoduchý: v každém počítači jsou „vnitřní“ digitální hodiny (často překvapivě nepřesné), od kterých většina programů při svém startu zjišťuje jaké je datum a kolik je hodin. Nejjednodušším testem je pokus vnutit těmto hodinám jakékoliv datum roku 2000 (doporučuji již zmíněný 29. únor 2000). Pokud to jde, máme v podstatě vyhráno, protože v krajním případě můžeme počítač „postrčit„ do nového tisíciletí ručně (postup viz „Jak zjistit a nastavit datum a čas“).

Nicméně jistě budeme rádi, pokud počítač pozná rok 2000 a sám i provede potřebná nastavení. I to lze otestovat: vnitřní hodiny nastavíme třeba na „za minutu půlnoc“ 31. 12. 1999 a pak už jen prostě sledujeme co se bude dít.

Test ještě jednou zopakujeme, a to tak, že opět nastavíme čas těsně před půlnocí, ale tentokrát počítač vypneme. Po chvíli jej opět zapneme a zjistíme výsledek.

Jsou-li oba testy v pořádku, plni optimismu ještě zkusíme, jak se bude chovat naše programové vybavení: zde ovšem již testování nelze provést tak jednoduše. Především bychom měli zvlášť otestovat každý program, jehož provoz v roce 2000 považujeme za významný (bude-li na vašem počítači fungovat program A, vůbec to ještě neznamená, že tam bude fungovat i program B). Jak na to nelze obecně napsat, protože každý program používá datum různým způsobem. Nicméně to, že je program alespoň schopen akceptovat datum 1. 1. 2000 bývá jednoduše zjistitelné a je dobré to předem ověřit.

Dopadnou-li všechny naše pokusy uspokojivě, vrátíme tedy datum a čas zpět na správné hodnoty a můžeme usínat s vědomím, že obtíže které na nás náš počítač nachystá v novém roce nebudou nejspíš dramaticky závažnější než jindy..

Co dělat v případě neúspěchu?

Pokud alespoň jedna cesta povede k cíli (ruční nastavení, přechod při zapnutém počítači, přechod při vypnutém počítači), můžeme zůstat víceméně klidní a jen musíme myslet na to, že 31. 12. musíme použít ten ověřený způsob.

Nedopadnou-li testy příznivě, záleží na tom, co selhalo. Pokud klade vytrvalý odpor samotný počítač, je nejlepším řešením jeho výměna – půjde totiž tak jako tak většinou o beznadějně zastaralý typ. Nicméně ani to nemusí znamenat jeho definitivní zánik – i takový stroj lze v nouzi používat třeba jako „elektronický psací stroj“ kterému je vcelku jedno, jaké datum právě považuje za aktuální (nejčastěji nastavují starší počítače po 31. 12. 99 datum 1. 1. 80 nebo 1. 1. 82).

Můžeme se také zkusit poradit s naším dodavatelem výpočetní techniky zda lze daný počítač upravit tak, aby fungoval správně. Počítejte ale s tím, že taková úprava bude cenově srovnatelná (a někdy dokonce dražší), než přestavba počítače na modernější typ, který s datem manipuluje správně „sám od sebe“.

Pokud se počítač „přehoupne“ do roku 2000 bez obtíží (což by měla drtivá většina v současnosti používaných PC) a chyba nastává až při spuštění nějakého programu, zůstává každá rada drahá. Zde pomůže jediné – a to konzultace s dodavatelem softwaru, případně získání nové verze programu. Jestli je ovšem váš program natolik zastaralý, že jeho nové verze již nevznikají (případně dokonce zanikla autorská firma), nepomůže nic a je nejvyšší čas rozhlédnout se po nějakém jiném programu. To je asi vůbec to nejhorší, co vás může v souvislosti s rokem 2000 potkat. V takovém případě lze totiž za úspěch považovat, pokud se vám podaří do nového programu přemístit alespoň část dat z programu původního. Ale to je už jiné téma.

Dr. Ondřej Franěk