Zpět na výběr čísla
Zpět na Home page


Obsah 10/99

Odborné aktuality

Překročena hranice šesti miliard
5. výročí založení sekce enzymoterapie Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP
České zdravotnictví – šance a rizika III
Hrozí další drogový boom?

Věda pro praxi

Populační studie chronické bolesti
BMI (body-mass index) optimální pro dlouhověkost
CC7- CLINICAL CARE kvalitní britská kosmetika pod vánočním stromečkem
Botulismus – současný pohled na vstřebávání a účinky toxinu
Možnosti prevence karcinomu pankreatu jsou omezené
Význam eradikace helikobaktera při neulcerativní dyspepsii je sporný
Psychologie ovlivňuje progresi nádorového onemocnění
Absorpce perorálně podaných proteolytických enzymů – nové výsledky

Farmakoterapie / Farmacie

Podpora perorálnímu podávání vitaminu B12
Rakouský projekt antibiotické strategie
Pentoxifylin v léčbě bércových vředů

Gynekologie

Premenstruační syndrom – zjevný biologický podklad
Kontroverzní názory na kontraceptiva třetí generace
Mezinárodní kongres Kontroverze v gynekologii, porodnictví a léčbě sterility
Příčinou 48% případů SIDS je kouření matky v těhotenství

Kardiovaskulární choroby

S prevencí aterosklerózy je třeba začít už před porodem?
Studie DASH – dietou proti hypertenzi
Inovace doporučených postupů při léčbě TIA
Preventivní dieta po infarktu myokardu

Infekční choroby

Je rekurentní tuberkulóza důsledkem exogenní infekce?
Herpesviry v těhotenství
Mechanizmus ničení řasinkového epitelu při pertusi
Hypokalémie – podceňované riziko
Nehospitalizované pneumonie

Pediatrie

Terapeutické možnosti v pediatrii – léčba závažných infekcí

Neurologie

Tiky a tiková nemoc
Antibiotika a léčivé rostliny

Manažerem vlastního zdraví

Diskuse o samoléčení pokračuje
„Klid na lůžku“ může přinést více škody, než užitku
Pojídání jogurtu a imunita
Antibiotika a léčivé rostliny

Systémová enzymoterapie

Komplexní mechanismy účinků SET a jejich vliv na cévní řečiště
Vliv SET na některé etiologické faktory cévních onemocnění a experimentální modely

Imunologie dnes

Pasivní imunoterapie – II. Využití v onkologii a imunologii

Počítače v medicíně

Rok 2000 na našem počítači - důvod k panice?
Jak zjistit a nastavit datum a čas

www servis

Helicobacter & anemie...
HDL-cholesterol...
Po mrtvici- irskou kávu..?
Máte doma defibrilátor..?
Kojení...
Interleukin a KVCh...
Geny & Ca prostaty...
Deficit vitaminu B...
Detoxifikace...
Poškození míchy...
Samostatné myocyty...
Karcinom prsu...
Onkologie...
Genetický kurs...
Nová forma detoxifikace..?
Kuřáci, jezte zdravě..!
Doppler...
Cévní náhrady...
Angiogeneze...
Angiogeneze 2...
Kouření – prostá věc..?
Schizofrenie...
SSRI & PMS - změna..?

Inzerce

Zpráva ze sympozia s mezinárodní účastí na téma - Multidisciplinární léčba bolestivých a zánětlivých stavů
Řádková inzerce

l_med.gif (3046 bytes)

FARMAKOTERAPIE * FARMACIE / 25. 11. 1999 / STRANA 3 / MEDICÍNA 10 / VI

Podpora perorálnímu podávání vitaminu B12

Koncem minulého roku byla v časopisu Blood uveřejněna zpráva o výsledcích kontrolované klinické studie, která srovnávala účinnost perorálního a parenterálního podávání vitaminu B12 při hematologických a neurologických indikacích. Došla k závěru, že efektivnost obou aplikačních forem je v obou indikačních oblastech podobná.

„Klasická“ neurologická koncepce parenterální aplikace vitaminu B12 tak byla smířena s přístupem hematologů, spokojených s perorálním podáváním.

Celá otázka má svou historii. Vitamin B12, kobalamin, je obsažen v mase, vnitřnostech a luskovinách. Jeho absorbce v terminálním ileu vyžaduje přítomnost vnitřního faktoru (intrinsic factor), tvořeného parietálními buňkami žaludeční sliznice.

Řada prací publikovaných v padesátých a šedesátých letech prokázala, že per os aplikovaný B12 je částečně vstřebáván alternativním způsobem, nezávisle na vnitřním faktoru a neporušeném distálním ileu. Podíl takto vstřebaného B12 je při jeho denním přísunu v rozmezí 200-2000 µg asi 1%. Běžným způsobem aplikace B12 je parenterální (i.m.). Pravděpodobně pouze ve Švédsku bylo na základě dobrých klinických zkušeností v r. 1964 při léčbě v první linii přijato jako běžná alternativa i perorální podávání (v současnosti je podíl perorální formy B12 ve Švédsku asi 80%). Tyto zkušenosti se ale v mezinárodním měřítku neprosadily.

Celé otázce bylo nově věnována pozornost v souvislosti s výzkumem homocysteinu jako rizikového faktoru kardiovaskulárních chorob, a současně markeru nedostatku B12 v organizmu. Nyní tedy bylo prokázáno, že perorální léčba je efektivní i při neurologických syndromech.

Klinickými projevy nedostatku vitaminu B12 může být (megaloblastická) anémie a příznaky neurologické (postižení periferních nervů, degenerace míšních provazců) i psychické (nemocní mohou být předráždění, mírně depresivní nebo paranoidní aj.). Deficit se může projevit jednotlivými příznaky, nebo jejich kombinací. Poté, co byl zaveden laboratorní průkaz metabolitů B12, se diagnóza deficitu B12 stává velmi častou. Odhaduje se, že asi 20% lidí starších 69 let má klinicky nebo alespoň laboratorně zjištěnou hypovitaminózu B12.

Vedle těchto „klasických“ klinických problémů spojených s vitaminem B12 se dnes ukazují i další, především v souvislosti s dosud ne zcela objasněnou úlohou homocysteinu. Zřejmá je souvislost B12 s některými poruchami v těhotenství a se vznikem vrozených poruch neurální trubice u novorozenců. Vzhledem k rozšiřování problematiky se péče o pacienty s deficitem B12 také stále více přesouvá z klinik do rukou praktických lékařů.

Parenterální aplikace je v podmínkách praxe samozřejmě obtížnější, než perorální. Ale ačkoli výsledky citované srovnávací studie jsou průkazné, neměly by se přijímat jednostranně. Již v minulosti bylo získáno mnoho zkušeností v tom smyslu, že někteří pacienti lépe odpovídají na perorální aplikaci, a naopak, u některých je parenterální zřetelně účinnější. Takže sice lze mluvit o „konci dogmatu parenterální aplikace B12“ a vytvoření většího prostoru pro perorální, ale nikoli o obecném přechodu pouze k perorálnímu podávání.

Otázku komentuje Bo Norberg v J. Internal Med. 246:237, 1999.

f