Zpět na výběr čísla
Zpět na Home page


Obsah 10/99

Odborné aktuality

Překročena hranice šesti miliard
5. výročí založení sekce enzymoterapie Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP
České zdravotnictví – šance a rizika III
Hrozí další drogový boom?

Věda pro praxi

Populační studie chronické bolesti
BMI (body-mass index) optimální pro dlouhověkost
CC7- CLINICAL CARE kvalitní britská kosmetika pod vánočním stromečkem
Botulismus – současný pohled na vstřebávání a účinky toxinu
Možnosti prevence karcinomu pankreatu jsou omezené
Význam eradikace helikobaktera při neulcerativní dyspepsii je sporný
Psychologie ovlivňuje progresi nádorového onemocnění
Absorpce perorálně podaných proteolytických enzymů – nové výsledky

Farmakoterapie / Farmacie

Podpora perorálnímu podávání vitaminu B12
Rakouský projekt antibiotické strategie
Pentoxifylin v léčbě bércových vředů

Gynekologie

Premenstruační syndrom – zjevný biologický podklad
Kontroverzní názory na kontraceptiva třetí generace
Mezinárodní kongres Kontroverze v gynekologii, porodnictví a léčbě sterility
Příčinou 48% případů SIDS je kouření matky v těhotenství

Kardiovaskulární choroby

S prevencí aterosklerózy je třeba začít už před porodem?
Studie DASH – dietou proti hypertenzi
Inovace doporučených postupů při léčbě TIA
Preventivní dieta po infarktu myokardu

Infekční choroby

Je rekurentní tuberkulóza důsledkem exogenní infekce?
Herpesviry v těhotenství
Mechanizmus ničení řasinkového epitelu při pertusi
Hypokalémie – podceňované riziko
Nehospitalizované pneumonie

Pediatrie

Terapeutické možnosti v pediatrii – léčba závažných infekcí

Neurologie

Tiky a tiková nemoc
Antibiotika a léčivé rostliny

Manažerem vlastního zdraví

Diskuse o samoléčení pokračuje
„Klid na lůžku“ může přinést více škody, než užitku
Pojídání jogurtu a imunita
Antibiotika a léčivé rostliny

Systémová enzymoterapie

Komplexní mechanismy účinků SET a jejich vliv na cévní řečiště
Vliv SET na některé etiologické faktory cévních onemocnění a experimentální modely

Imunologie dnes

Pasivní imunoterapie – II. Využití v onkologii a imunologii

Počítače v medicíně

Rok 2000 na našem počítači - důvod k panice?
Jak zjistit a nastavit datum a čas

www servis

Helicobacter & anemie...
HDL-cholesterol...
Po mrtvici- irskou kávu..?
Máte doma defibrilátor..?
Kojení...
Interleukin a KVCh...
Geny & Ca prostaty...
Deficit vitaminu B...
Detoxifikace...
Poškození míchy...
Samostatné myocyty...
Karcinom prsu...
Onkologie...
Genetický kurs...
Nová forma detoxifikace..?
Kuřáci, jezte zdravě..!
Doppler...
Cévní náhrady...
Angiogeneze...
Angiogeneze 2...
Kouření – prostá věc..?
Schizofrenie...
SSRI & PMS - změna..?

Inzerce

Zpráva ze sympozia s mezinárodní účastí na téma - Multidisciplinární léčba bolestivých a zánětlivých stavů
Řádková inzerce

l_med.gif (3046 bytes)

FARMAKOTERAPIE * FARMACIE / 25. 11. 1999 / STRANA 3 / MEDICÍNA 10 / VI

Rakouský projekt antibiotické strategie

Rezistence bakterií k antibiotikům narůstá a podle odborných periodik i podle oficiálních dokumentů odborných společností je nutno v celosvětovém měřítku přijmout opatření, aby nedošlo k selhání protiinfekční léčby. Kromě odborných diskusí v medicínské literatuře a nabádání k racionální antibiotické terapii, dějí se i pokusy o organizovanou a v rámci států řízenou antibiotickou politiku s cílem zabrzdit vznik rezistence. Doporučení se opírají o odbornou autoritu týmů a mají obtížný úkol – přesvědčit lékaře, aby se dobrovolně podřídili v zájmu budoucnosti určitým momentálním omezením ve svém rozhodování a přijali některá nová řešení a přesvědčili o nich také své pacienty.

V Rakousku byl ustaven tým pro antibiotickou strategii (ABS). Jeho projekt na zvýšení kultury zacházení s antibiotiky v nemocnicích byl publikován letos Mag. pharm. Monikou Rotter-le Beau a prof. Rolandem Garaisem (Oesterr. Apoth.-Zeitung 53: 16, 1999). Vychází z doporučení Světové zdravotnické organizace z loňského roku, aby vznikaly podobné národní směrnice pro antibiotickou terapii. Někdy se říká, že mají-li být účinné, musejí zahrnovat práci obvodních lékařů, nemocnic a také oblast veterinární.

V obvodu se doporučuje zejména ustoupit od předepisování antibiotik na jednoduché infekty, jako „virová nachlazení“, kašel a bolest krku. Argumentuje se příkladem podobné směrnice britské, která doporučuje nepředpisovat antibiotika na banální kašel a chřipkové infekty. Žádná antibiotika na virové bolesti krku. Omezení antibiotik při nekomplikované cystitidě na 3 dny.

Omezit předpisování antibiotik bez přímého kontaktu s pacientem na velmi málo vybraných zvláštních případů. Náměty a přání jsou jistě dobře myšleny, ale vyžadují, aby si je každý lékař dopracoval k vlastnímu pochopení a realizaci. Trochu nejasností bude kolem diagnostiky, určení, co je banální infekt, „virové nachlazení” nebo virové bolení krku, a to vše bez rychlé mikrobiologické diagnostiky v terénu, při potřebě rychlého rozhodnutí a na příklad při tlaku starostlivých rodičů a při nejistotě, nejde-li ještě o nějakou komorbiditu. Je dobře, že různé směrnice nic lékařům neukládají a že jsou jen dobře míněným apelem. Odpovědnost za rozhodnutí, zda předepíše nebo nepředepíše antibiotikum, ponese lékař sám.

Projekt antibiotické strategie pro nemocnice je dobře zpracovaným ministerským dokumentem, který si stanovil přesné cíle a formuloval postup jejich dosažení. Je pojat komplexně a týká se nejen práce lékařů, ošetřovatelského personálu a lékárníků, ale počítá se v něm i s informací a s kooperací pacientů. Zájem lékařů je motivován i plánem, že úspory získané racionální antibiotickou terapií budou využity mj. ve prospěch personálu příslušné nemocnice. Důležité je, že je tento projekt orientován výhradně na nemocnice a ne na zdravotní obvod. Je proto oproštěn od pochybných proklamací. V souladu s dřívějšími směrnicemi, pocházejícími z USA, jsou na příklad strategické cíle pro optimalizaci nasazení antibiotik formulovány takto: Optimalizace perioperativní profylaxe. Optimalizace volby a trvání antibiotické terapie při kalkulované terapii, zlepšení předpisovacích zvyklostí administrativním a výchovným opatřením, Laboratorní surveillance stavu rezistence se zpětnou vazbou na předpisující lékaře, vypracování a poskytnutí směrnic o používání důležitých antibiotik na oddělení. Autoři konstatují, že zavedení jakési rotace v používání skupin antibiotik, omezení používání určitých antibiotik tím, že byla zabrzděna jejich nabídka v lékárně a vyčlenění určitých antibiotik ze seznamu, to vše bylo zavedeno s rozdílnými výsledky.

Je ustanoven lékárník specializovaný na antibiotika, jehož úkolem je podílet se na rozvíjení antibiotické kultury (politiky) v nemocnici a na jednotlivých odděleních. Má přesně stanovený seznam úkolů v oblasti odborné spolupráce s lékaři i v oblasti ekonomické, má určený okruh spolupracovníků a vazeb na farmaceuty, lékaře, ošetřovatelský personál, hygienika aj. Významné je, že jeho práce směřuje k vypracování směrnic a plánů antibiotické terapie pro konkrétní oddělení podle aktuální situace.

Projekt vůbec zdůrazňuje potřebu analýz a plánů na konkrétním pracovišti se znalostí situace a varuje před jednoduchými patenty na univerzální řešení. Autoři uvádějí poctivě i názory odpůrců z University College Hospital v Londýně, kteří považují veškeré úsilí o zlepšení antibiotické terapie za ztrátu času a neužitečnou činnost, která nijak neovlivní praxi předepisování. Tým odborníků, který se o projekt v Rakousku stará, nepropadá skepsi. Využívá i moderních informačních metod, projekt má internetovou stránku, která slouží nejen informacím o obsahu směrnic, ale pomáhá i budovat síť expertů. Pozoruhodné na přístupu rakouských aktivistů je, že si uvědomují, že Rakousko je zatím značně ušetřeno nárůstu rezistence mikrobů na antibiotika a přesto se velmi promyšleně a s optimismem pouštějí do práce, která pravděpodobně přinese více prospěchu než některé akademické, navýsost vědecké polemiky.

LD