Zpět na výběr čísla
Zpět na Home page


Obsah 10/99

Odborné aktuality

Překročena hranice šesti miliard
5. výročí založení sekce enzymoterapie Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP
České zdravotnictví – šance a rizika III
Hrozí další drogový boom?

Věda pro praxi

Populační studie chronické bolesti
BMI (body-mass index) optimální pro dlouhověkost
CC7- CLINICAL CARE kvalitní britská kosmetika pod vánočním stromečkem
Botulismus – současný pohled na vstřebávání a účinky toxinu
Možnosti prevence karcinomu pankreatu jsou omezené
Význam eradikace helikobaktera při neulcerativní dyspepsii je sporný
Psychologie ovlivňuje progresi nádorového onemocnění
Absorpce perorálně podaných proteolytických enzymů – nové výsledky

Farmakoterapie / Farmacie

Podpora perorálnímu podávání vitaminu B12
Rakouský projekt antibiotické strategie
Pentoxifylin v léčbě bércových vředů

Gynekologie

Premenstruační syndrom – zjevný biologický podklad
Kontroverzní názory na kontraceptiva třetí generace
Mezinárodní kongres Kontroverze v gynekologii, porodnictví a léčbě sterility
Příčinou 48% případů SIDS je kouření matky v těhotenství

Kardiovaskulární choroby

S prevencí aterosklerózy je třeba začít už před porodem?
Studie DASH – dietou proti hypertenzi
Inovace doporučených postupů při léčbě TIA
Preventivní dieta po infarktu myokardu

Infekční choroby

Je rekurentní tuberkulóza důsledkem exogenní infekce?
Herpesviry v těhotenství
Mechanizmus ničení řasinkového epitelu při pertusi
Hypokalémie – podceňované riziko
Nehospitalizované pneumonie

Pediatrie

Terapeutické možnosti v pediatrii – léčba závažných infekcí

Neurologie

Tiky a tiková nemoc
Antibiotika a léčivé rostliny

Manažerem vlastního zdraví

Diskuse o samoléčení pokračuje
„Klid na lůžku“ může přinést více škody, než užitku
Pojídání jogurtu a imunita
Antibiotika a léčivé rostliny

Systémová enzymoterapie

Komplexní mechanismy účinků SET a jejich vliv na cévní řečiště
Vliv SET na některé etiologické faktory cévních onemocnění a experimentální modely

Imunologie dnes

Pasivní imunoterapie – II. Využití v onkologii a imunologii

Počítače v medicíně

Rok 2000 na našem počítači - důvod k panice?
Jak zjistit a nastavit datum a čas

www servis

Helicobacter & anemie...
HDL-cholesterol...
Po mrtvici- irskou kávu..?
Máte doma defibrilátor..?
Kojení...
Interleukin a KVCh...
Geny & Ca prostaty...
Deficit vitaminu B...
Detoxifikace...
Poškození míchy...
Samostatné myocyty...
Karcinom prsu...
Onkologie...
Genetický kurs...
Nová forma detoxifikace..?
Kuřáci, jezte zdravě..!
Doppler...
Cévní náhrady...
Angiogeneze...
Angiogeneze 2...
Kouření – prostá věc..?
Schizofrenie...
SSRI & PMS - změna..?

Inzerce

Zpráva ze sympozia s mezinárodní účastí na téma - Multidisciplinární léčba bolestivých a zánětlivých stavů
Řádková inzerce

l_med.gif (3046 bytes)

FARMAKOTERAPIE * FARMACIE / 25. 11. 1999 / STRANA 3 / MEDICÍNA 10 / VI

Pentoxifylin v léčbě bércových vředů

Prevalence bércových vředů v dospělé populaci se ve Velké Británii odhaduje na 1%, a jejich léčba podle posledních dostupných údajů (z r. 1992) stojí veřejné zdravotnictví asi 400 milionů liber ročně. Klinické studie prokázaly, že i po několik měsíců pečlivě prováděná ambulantní kompresivní léčba plus chirurgické ošetření vředu u 30% až 60% pacientů selhává. Kdyby bylo možné farmakoterapií efektivitu léčby zvýšit a její dobu zkrátit, bylo by to z hlediska pacienta i nákladů velmi významné. Proto byla v Edinburghu provedena studie, ověřující takovou možnost s použitím pentoxifylinu.

Pentoxifylin, který je základním představitelem léčiv s vazodilatačními a hemoreologickými účinky (zlepšení deformační schopnosti erytrocytů), je normálně užíván pro léčbu chorob periferních arterií a s tím spojených komplikací. V těchto indikacích patří k nejčastěji předepisovaným lékům vůbec.

Byl již dříve zkoušen i při léčbě bércových vředů, ale s protichůdnými výsledky: jejich důvodem mohlo být to, že nebyli dost spolehlivě odlišováni pacienti, u nichž příčinou choroby bylo poškození arterií, od stavů žilního původu. Nová studie měla vyjasnit i tuto otázku.

Do dvojitě slepé, znáhodněné, placebem kontrolované studie bylo zařazeno 200 pacientů s ověřenou diagnózou bércového vředu na žilním podkladě, u nichž byly jako příčina choroby vyloučeny diabetes a jiné celkové základní choroby.

Vybráni byli pacienti starší 18 let, u nichž onemocnění trvalo alespň dva měsíce. „Dvojitě slepá“ pochopitelně mohla být pouze farmakologická léčba, nikoli ostatní léčebné postupy. Pentoxifylin (Trental 400) byl podáván v dávce 400 mg 3x denně. Kritériem úspěšnosti léčby byla kompletní epitelizace vředu, sledována byla i bezpečnost a snášení léku při této indikaci.

Po šesti týdnech léčby se zhojilo 14% vředů. Mezi skupinami nebyly podstatné rozdíly. V dalších týdnech se již začaly výsledky ve skupinách poněkud lišit. Během 24-týdenní léčby došlo k úplnému vyhojení vředu u 65 (64%) pacientů léčených pentoxifylinem a u 52 (53%) ve skupině placebo.

Určitý trend k zvýšení účinnosti léčby doplněné farmakoterapií tedy byl patrný, ale výsledky byly zhodnoceny jako nepřesvědčivé, rozdíl mezi skupinami není na obvyklé 5% hladině významnosti statisticky signifikantní.

Zklamáním bylo, že pentoxifylin nijak nezlepšil terapeutickou účinnost během prvních šesti týdnů. Naděje na zkrácení léčby se nesplnila.

Pokud jde o příčiny přerušení léčby, nejčastější byly vedlejší účinky (gastrointestinální potíže 2%, bolesti hlavy 2%, nepříjemné pocity, poruchy spánku aj. po 1% atd). Dva pacienti ze sestavy v průběhu studie zemřeli.

Podle: J. J. Dale et al., Brit. Med. J. 319:875, 2 October 1999.

f