Zpět na výběr čísla
Zpět na Home page


Obsah 10/99

Odborné aktuality

Překročena hranice šesti miliard
5. výročí založení sekce enzymoterapie Společnosti všeobecného lékařství ČLS JEP
České zdravotnictví – šance a rizika III
Hrozí další drogový boom?

Věda pro praxi

Populační studie chronické bolesti
BMI (body-mass index) optimální pro dlouhověkost
CC7- CLINICAL CARE kvalitní britská kosmetika pod vánočním stromečkem
Botulismus – současný pohled na vstřebávání a účinky toxinu
Možnosti prevence karcinomu pankreatu jsou omezené
Význam eradikace helikobaktera při neulcerativní dyspepsii je sporný
Psychologie ovlivňuje progresi nádorového onemocnění
Absorpce perorálně podaných proteolytických enzymů – nové výsledky

Farmakoterapie / Farmacie

Podpora perorálnímu podávání vitaminu B12
Rakouský projekt antibiotické strategie
Pentoxifylin v léčbě bércových vředů

Gynekologie

Premenstruační syndrom – zjevný biologický podklad
Kontroverzní názory na kontraceptiva třetí generace
Mezinárodní kongres Kontroverze v gynekologii, porodnictví a léčbě sterility
Příčinou 48% případů SIDS je kouření matky v těhotenství

Kardiovaskulární choroby

S prevencí aterosklerózy je třeba začít už před porodem?
Studie DASH – dietou proti hypertenzi
Inovace doporučených postupů při léčbě TIA
Preventivní dieta po infarktu myokardu

Infekční choroby

Je rekurentní tuberkulóza důsledkem exogenní infekce?
Herpesviry v těhotenství
Mechanizmus ničení řasinkového epitelu při pertusi
Hypokalémie – podceňované riziko
Nehospitalizované pneumonie

Pediatrie

Terapeutické možnosti v pediatrii – léčba závažných infekcí

Neurologie

Tiky a tiková nemoc
Antibiotika a léčivé rostliny

Manažerem vlastního zdraví

Diskuse o samoléčení pokračuje
„Klid na lůžku“ může přinést více škody, než užitku
Pojídání jogurtu a imunita
Antibiotika a léčivé rostliny

Systémová enzymoterapie

Komplexní mechanismy účinků SET a jejich vliv na cévní řečiště
Vliv SET na některé etiologické faktory cévních onemocnění a experimentální modely

Imunologie dnes

Pasivní imunoterapie – II. Využití v onkologii a imunologii

Počítače v medicíně

Rok 2000 na našem počítači - důvod k panice?
Jak zjistit a nastavit datum a čas

www servis

Helicobacter & anemie...
HDL-cholesterol...
Po mrtvici- irskou kávu..?
Máte doma defibrilátor..?
Kojení...
Interleukin a KVCh...
Geny & Ca prostaty...
Deficit vitaminu B...
Detoxifikace...
Poškození míchy...
Samostatné myocyty...
Karcinom prsu...
Onkologie...
Genetický kurs...
Nová forma detoxifikace..?
Kuřáci, jezte zdravě..!
Doppler...
Cévní náhrady...
Angiogeneze...
Angiogeneze 2...
Kouření – prostá věc..?
Schizofrenie...
SSRI & PMS - změna..?

Inzerce

Zpráva ze sympozia s mezinárodní účastí na téma - Multidisciplinární léčba bolestivých a zánětlivých stavů
Řádková inzerce

l_med.gif (3046 bytes)

VĚDA PRO PRAXI / 25. 11. 1999 / STRANA 4 / MEDICÍNA 10 / VI

Populační studie chronické bolesti

Chronická bolest negativně ovlivňuje celkový zdravotní stav, duševní zdraví i sociální a ekonomickou úspěšnost jedince. Současně je i významným problémem zdravotnictví – bolest je jedním z nejčastějších důvodů návštěvy lékaře. Odhaduje se, že pacienti trpící bolestmi vyhledávají zdravotnickou pomoc 4x až 5x častěji, než obecná populace. Bolest také patří k nejčastějším příčinám pracovní neschopnosti.

Přesto jsou ale naše znalosti epidemiologie bolesti (její výskyt, nejvíce ohrožené skupiny obyvatel, rizikové faktory atd.) poměrně malé. To se odráží i v neobyčejně širokém rozptylu odhadovaných hodnot její prevalence – od 2% do 45%.

S cílem dobrat se objektivnějších informací byla v severovýchodní části Skotska provedena studie. K účasti byli vyzváni všichni praktičtí lékaři z oblasti: z 67 jich účast přijalo 29, kteří pečují o asi 35% veškeré populace regionu. Její vzorek byl reprezentativní i z hlediska geografické polohy a sociálně-ekonomického stavu, nejmladší skupinu tvořily osoby mezi 25 a 34 lety, nejstarší nad 75 let. Náhodným výběrem bylo z klientely jednotlivých praktiků vybráno 5036 pacientů. Všem byl rozeslán podrobný dotazník, který vrátilo celkem 3605 osob (jen o málo více žen, než mužů: signifikantní byl význam vyššího věku).

Chronické bolesti udalo 1817 (50,4%) dotázaných, což odpovídá 46,5% obecné populace. Z toho 576 uvedlo bolesti zad a 570 artritidu (angličtina používá tento termín i pro artrózu). 703 (48,7%) osob označilo intenzitu bolestí za slabou, 228 (15,8%) za velmi silnou. Chronické bolesti hlavy udávalo jen asi 1% dotázaných.

V údaji silných bolestí nebyl podstatný rozdíl mezi muži a ženami, jejich výskyt však výrazně stoupal s věkem.

Ačkoli pouhých 15% dotazovaných považovalo své bolesti za velmi intenzivní, urgentní potřebu lékařské péče pociťovalo 28% osob trpících bolestmi. To potvrzuje, že populace lidí s chronickými bolestmi je jako celek výrazně častějším konzumentem zdravotní péče, než obecná populace.

Jednorázový průzkum nestačil k tomu, aby byla konkrétněji zhodnocena úloha jednotlivých rizikových faktorů. K predikci výskytu chronické bolesti v dané komunitě mohou být nejspíše použity údaje o věku, pohlaví, podmínkách bydlení a zaměstnání – ale charakteristické trendy zatím studie nestanovila.

Chronická bolest je častým důvodem návštěvy lékaře, a většina pacientů se se svými potížemi obrací na praktické lékaře. Je zřejmé, že zdaleka ne všichni jsou léčeni adekvátně, resp. že při efektivnější léčbě by mohly být jejich potíže podstatně zmírněny (a tím i sníženo množství návštěv a celkové zatížení zdravotnictví). Ale promyšlená strategie léčby v 1. linii, ověřená velkými studiemi, dosud není.

Podle: A. M. Elliot et al., The Lancet 354:1248, 9 October 1999.

f