|
Zpět na výběr čísla Obsah 11/2002
|
3x pro praxi Neurologie, alergologie a onkologie 1. Inhibitory ACE v prevenci mrtvice: je jejich účinek nezávislý na snížení TK? Výsledky studií hovoří o tom, že snížení krevního tlaku (TK) u hypertoniků působí preventivně proti vzniku iktu. Poslední zjištění však naznačují, že aplikace inhibitorů ACE (dále ACEI) může riziko mrtvice snižovat nezávisle na snížení TK. Je to možné? Více světla vnesla do této zatím dosti mlhavé komnaty vnesla sekundární analýza výsledků rozsáhlé studie HOPE (viz. Medicína 2002, opakovaně), cílená právě na tuto problematiku. Připomeňme, že během 4, 5 roku trvání HOPE byl na vzorku téměř 10 000 rizikových pacientů (starších 55 let, s preexistujícím onemocněním cév, diabetem a jedním dalším rizikovým faktorem) s průměrným TK 139/79 mmHg sledován vliv ramiprilu (10 mg/den), vitamínu E (400 IU/den) a jejich kombinace na TK (ramipril účinný, vitamín ne). Zmíněná analýza sledovala (1) výskyt mrtvice a transientní ischemické ataky (TIA), a (2) symptomy a zhoršení funkce mozku po mrtvici. U každého pacienta byly rovněž vyhodnocovány hodnoty TK. Ve výsledcích bylo hodnoceno relativní riziko výskytu (RR) a počet pacientů, které je nutno léčit aby byl 1 vyléčen (number needed to treat, NNT). Přibližme si je v přehledném souhrnu:
Doporučení pro praxi: Léčba rizikových pacientů pomocí ACEI významně snižuje riziko výskytu mrtvice i TIA a snižuje i rozsah funkčního poškození, pokud k iktu dojde. Tento pozitivní účinek nezávisí na hodnotě TK. Proto by pacienti s preexistujícím onemocněním cév či diabetem měli být preventivně léčeni ACEI bez ohledu na hodnoty jejich TK. Studie: J. Bosch, BMJ 2002; 324: 699-702 2. Je léčba astmatu homeopatiky účinná? Mnoho astmatiků je alergických na prach v domácnosti. Neboť incidence astmatu stále stoupá, stále více osob vyhledává léčbu různého druhu, včetně léčby rozličnými typy homeopatik. Je však taková „léčba“ vůbec k něčemu, nejde jen o zbytečně utracené peníze? Britští lékaři z Hampshire a Dorsetu vybrali ze vzorku 1000 astmatiků 242 alergických na domácí prach. Byli ve věku 18-55 let. Studii vypracovali jako randomizovanou, dvojitě slepou. Homeopatický lék připravil francouzský výrobce; šlo o aktivní agens (velmi zředěný roztok molekul alergenu), vytvořené 30x opakovaným ředěním 1: 100. Po 4 týdnech sledování bylo po dobu 16 týdnů jedné skupině aplikováno 3x denně homeopatikum, kontrolní skupině placebo. Primárním sledovaným ukazatelem byla vteřinová kapacita plic (FEV1) a celková kvalita života, hodnocená podle počtu dnů v týdnu bez projevů symptomů astmatu. Výsledky však nepotvrdily očekávání zastánců homeopatické léčby. Mezi oběma skupinami nebyl zjištěn významný rozdíl v žádném ze sledovaných parametrů. Výsledky nezávisely ani na tom, zda byl pacient přesvědčen o účinnosti homeopatické léčby (placebo efekt). Doporučení pro praxi: Homeopatická imunoterapie nezlepšila funkční parametry ani kvalitu života pacientů. Vzhledem k tomu, že studie byla vypracována velmi kvalitně, lze na základě jejích výsledků jednoznačně doporučit, aby pacienti s astmatem nadále ve vlastním zájmu preferovali léčbu „konvenčními“ preparáty a nenahrazovali je homeopatiky. Studie: G. T. Lewith, BMJ 2002; 324: 520-523 3. Účinnost testu Hemoccult v prevenci rakoviny horního GIT. V poslední době ukázaly výsledky několika studií nespornou užitečnost screeningu rizikové populace v prevenci vzniku kolorektálního karcinomu. Standardní účinnou metodou je Hemoccult test. Otázka zní: může být využití Hemoccult testu přínosem i v prevenci karcinomu v jiných oblastech gastrointestinálního traktu (GIT)? Odpovědět měla analýza údajů, shromážděných na rozsáhlého vzorku dánského obyvatelstva v letech 1985-2000. Účastníci ve věku 45-75 let byli sledováni právě z důvodu ověření účinnosti screeningu v prevenci kolorektálního ca. (Hemoccult test jednou za dva roky, v případě pozitivního výsledku další vyšetření). Primárním sledovaným ukazatelem nové analýzy byla senzitivita a pozitivní predikční hodnota Hemoccult testu vzhledem k výskytu karcinom horního GIT (ca. jícnu, žaludku, tenkého střeva, biliárního a pankreatického systému). Výsledky: po dobu trvání studie došlo ve vzorku k výskytu 473 případů karcinomu horního GIT. U 199 z nich však byl výsledek testu v předchozích 2 letech negativní. Senzitivita i predikční hodnota testu vzhledem k výskytu sledované diagnózy byla nízká 4, 8% a 0, 57%. Účinnost testu nebyla lepší ani u pacientů s anémií. Doporučení pro praxi: Výsledky studie svědčí pro to, že pozitivní výsledek Hemoccult testu není směrodatný pro diagnózu rakoviny horního GIT. Proto v zásadě není nezbytné ani při jeho pozitivitě automaticky provádět další nákladná vyšetření. Nicméně, bez ohledu na zmíněné výsledky by lékař rozhodně měl sledovat symptomy u takového pacienta velmi pozorně, a při sebemenších pochybnostech v žádném případě neváhat a odeslat pacienta na speciální vyšetření (gastroskopie aj.). Studie: M. Rasmussen, Scand. J.
Gastroenterology 2002; 37: 95-98 podle J. Family Practice 2002: 51: 595-602 na www.jfponline.com shp. |
