Zpět na výběr čísla
Zpět na Home page

Obsah 11/2002

• Nosičství mutací genů BRCA1 a BRCA2 je třeba hodnotit velmi střízlivě
• Nobelova cena za medicínu v roce 2002
• Framinghamska studie- dají se poznatky opravdu celosvětově generalizovat?
• Grelin u pacientek se SPO
• Nalezen mechanizmus působení paracetamolu
• Incidence hypoglykémií způsobených deriváty sulfonylmočoviny
• Coxiby nedonošeným dětem?
• PC-SPES- falešná naděje pro pacienty s karcinomem prostaty?
• 3x pro praxi
• Nebezpečné zplodiny
• Problémový pacient v ordinaci praktického lékaře- několik rad
• Vzácný případ trombózy mozkové žíly po porodu
• Bilaterální ulcerace na dk u muže, dlouhodobě závislého na i. v. aplikovaných drogách
• Léčbu hypertenze u seniorů narušuje častá samoléčba
• Statiny- stačí nižší dávky?
• Léčba chronického srdečního selhání
• Phlogenzym prokázal v experimentu na potkanech schopnost zabránit metabolickému poškození myokardu
• Nové poznatky z oblasti závislosti na drogách
• Sezóna chřipkových epidemií opět za dveřmi
• Dlouhodobá projektivní účinnost vakcíny proti virové hepatitidě B
• Gen rezistence?
• Vakcinace proti spalničkám pohledem ekonoma
• Američané- stále obéznější...
• Léčba sexuálně přenosných infekcí jednou dávkou antibiotika
• Léčba respiračních infekcí v éře bakteriální rezistence jsou všechna antibiotika stejná?
• Epidemiologie e. Coli 0157-H7 je složitější, než se myslelo
• USA- incidence autismu stoupá
• Prevence karcinomu plic?
• Riziko vzniku karcinomu ovaria u žen s karcinomem prsu
• Tamoxifen v prevenci karcinomu prsu- studie IBIS-I
• Alarmující nárůst incidence rakoviny prsu v USA
• Kyselé zelí proti rakovině?
• Kdy a jak operovat akutní apendicitidu
• Tramadol v léčbě osteoartritidy
• Potravinové alergie a panalergeny
• Úspěšná léčba inzulin-dependentního diabetů monoklonální protilátkou
• Astma

Vakcinace proti spalničkám pohledem ekonoma

Spalničky (Morbilli) jsou vysoce infekční nakažlivé onemocnění (spolu se spálou dokonce nejsnáze přenosné). Jsou vyvolány paramyxovirem a šíří se kapénkami. Před zavedením imunizačních programů docházelo k výskytu spalničkových epidemií každé 2-3 roky.

Ve většině vyspělých zemí je výskyt spalničkových epidemií dávnou minulostí. Vysoká úroveň proočkovanosti v těchto zemích vedla k výraznému snížení výskytu onemocnění. Přesto však existují vysoce vyspělé země, kde dodnes dochází k nákazám spalničkami v určitých skupinách obyvatelstva (endemický výskyt). Jde např. o USA či Kanadu. V jiných, např. Německu, Itálii, Irsku, Holandsku aj., přispělo k opětnému výskytu onemocnění zanedbání péče o udržení vysoké úrovně imunizace v populaci. V těchto státech byl v posledních letech opět zaznamenán nárůst výskytu spalniček. A to včetně komplikovaných případů, z nichž některé končily i úmrtím pacienta.

Přesto se stále (i u nás) ozývají hlasy, zpochybňující programy očkování dětí, vč. vakcinace proti spalničkám. Je poukazováno na nevýhody, plynoucí z nežádoucích účinků po očkování.

Jak je tomu doopravdy z celospolečenského hlediska, hodnotí specialisté na ekonomii zdravotnictví z Imperiál College v Londýně, SZO v Ženevě, Epidemiologického centra v holandském Bilthovenu, kanadské AETMIS se sídlem v Montrealu a Oklahoma University v USA, pod vedením Helene Carabin.

Autoři provedli ekonomickou analýzu nákladů na léčbu onemocnění v porovnání s náklady, plynoucími z výskytu nežádoucích účinků po vakcinaci. Údaje byly získány z národních databází Velké Británie, Holandska a Kanady.

Výsledky analýzy ukázaly, že přibližně 1, 9% všech případů spalniček je komplikovaných, vyžadujících hospitalizaci. Z toho jde v téměř 40% o vážná onemocnění respiračního traktu, ve 32% o otitis media (nemocní s těmito komplikacemi tvoří 20% všech hospitalizovaných), dále jde např. o trombocytopenii (těchto případů sice není mnoho (3, 5%), ale pacienty je nutno hospitalizovat v 75%).

Naopak, k výskytu nežádoucích účinků dochází pouze u zhruba 8, 7% všech očkovaných dětí. Přestože není výjimkou, že různí „věrozvěsti“ z okruhu odpíračů očkování straší rodiče výskytem encefalitidy, tato se vyskytne u pouhé 0, 1% očkovaných.

V 99, 6% se však nežádoucí účinky omezí na zvýšení teploty (horečku). Symptomy nežádoucích účinků jsou v naprosté většině případů méně závažné, než symptomy onemocnění spalničkami. Hospitalizováno pro nežádoucí účinky musí být pouze 0, 1% očkovaných dětí, jde tedy o zhruba 200x menší riziko nutné hospitalizace oproti nemocným spalničkami.

Porovnání nákladů na léčbu spalniček a výskytu nežádoucích účinků vakcinace.

Byly porovnávány:

1. přímé náklady na léčbu (PNL) lékařská konzultace, léky na předpis, hospitalizace, následná péče a náklady na léčbu souvisejících (následných) onemocnění.
2. nepřímé náklady (SV) OTC léky, sociální výdaje (pracovní neschopnost matky, péče o dítě postižené dlouhodobým následným onemocněním aj. )

Výsledky srovnání nejlépe dokumentuje následující tabulka: (jednotlivé částky byly z USD převedeny na CZK: l USD = cca 31 CZK).

Náklady na léčbu spalniček

Náklady na léčbu nežádoucích účinků po vakcinaci

Co dodat? Lze namítnout, že autoři analyzovali data pouze osob do 20 let věku. V dospělosti se však spalničky vyskytují jen výjimečně, výsledky lze tedy brát jako směrodatné.

Je tedy zřejmé, že průměrná částka, kterou je nutno z rozpočtu zdravotního systému vynaložit na léčbu komplikací po očkování je nesrovnatelně nižší než průměrná částka, která by byla vynakládaná na léčbu onemocnění spalničkami, pokud by bylo od vakcinace upuštěno. Výrazně nižší náklady jsou z rozpočtu vydávány i tehdy, započítáme-li cenu vakcíny.

Doufejme, že ve sporu zda očkovat či ne jde o další dostatečně průkazný argument.

V ČR je využíváno vakcíny MOVIVAC® (Sevapharma), jejíž jedna dávka stojí cca 290 Kč. Očkuje se dvakrát. Náklady na imunizaci tedy nepřesahují 580, Kč.

Volně podle BioMed Central, Public Health 2002; 2(22), na www.biomedcentral.com