Zpět na výběr čísla
Zpět na Home page


Obsah 11/99

Odborné aktuality

Kdy umřít na infarkt
Fakultní nemocnice Královské Vinohrady
Ústavní stížnost SSLP ČR
O veřejném zdravotním pojištění
MEFA je pro lékaře stále zajímavá
Úspěšné trendy v léčbě srdečních arytmií
Spatřiti pterodaktyla ve Zverimexu...
Opioidy a kanabinoidy
Antidepresiva a riziko krvácení v GIT

Věda pro praxi

5. pražská dermatologická konference – letos v závěsu prestižního světového kolokvia
Mezinárodní ocenění českého projektu prevence AIDS
Etiopatogenetická úloha bakteriálních superantigenů u některých kožních nemocí
Mykózy v ORL a dolních cestách dýchacích
Průduškové astma začíná v dětství
Perspektivy použití hemofilové vakcíny v ČR
Přítomnost a budoucnost očkovacích látek
„Vlhká terapie“ hojení ran prolamuje stereotypy
Psychiatrické odpoledne na neurologické klinice

Farmakoterapie / Farmacie

Riziko krvácení při sekundární prevenci iktu antiagregačními látkami
Domácí farmaceutický průmysl – orientace na generické programy

Gynekologie / Porodnictví

Hormonální substituční terapie – Mezinárodní syntéza klinických poznatků
Léčba sterility a riziko rakoviny
Dva tvoří kolektiv, ale tři už jsou dav – alespoň při asistované reprodukci
V lednu 2000 zahajuje vzdělávací program NEDA

Manažerem vlastního zdraví

Může kofein škodit?
Mléko nebo zinek?
Deprese u starých lidí
Výživa a zdraví úst seniorů

Systémová enzymoterapie

Wobenzym® a Phlogenzym® v léčbě onemocnění cév

Imunologie dnes

Alergie na latex
Léčba vrozeného T imunodeficitu implantací buněk thymu

Počítače v medicíně

Medicína a počítače v ČR na konci století
Rozmáhá se internetový prodej viagry

www servis

Transplantace ruky...
Vzdělanci...
Špinaví feťáci..?“
Homocystein...
Kuřáci v Kanadě...
Transplantace jater...
Citracal...
Lékaři pod tlakem...
Inhibitory ACE
Spina bifida...
Leukémie...
Marihuana a vidění...
Obtížné rozhodnutí...
Angioplastika vs. trombolytika...
Stop šarlatánovi...
Enbrel pro srdce..?
NSA – škodí či ne..?
Enzymy a Ca. pankreatu...
Kardio...
Krevní test...
Fatální imunodeficience...
Genetika...
„Dráty“ a rakovina...

Inzerce

Standardizace alergenů
Řádková inzerce

l_med.gif (3046 bytes)

GYNEKOLOGIE * PORODNICTVÍ / 15. 12. 1999 / STRANA 9 / MEDICÍNA 11 / VI

Dva tvoří kolektiv, ale tři už jsou dav – alespoň při asistované reprodukci

V posledních desetiletích dochází v rozvinutých zemích k epidemii porodů dvojčat a trojčat. Dvojčat se rodí 2x, trojčat 3x tolik jako dříve. Příčinou asi jedné třetiny tohoto nárůstu je rozšíření metod asistované reprodukce (in vitro fertilisation, IVF) – znovu to ukazují výsledky studie, právě ukončené ve Švédsku (kde je 1 z každých 63 dětí počato „ve zkumavce“). Ve Velké Británii nejméně 50% IVF vede k vícečetnému těhotenství, v USA se po IVF rodí 32% dvojčat a 7% trojčat.

Při švédské studii během 14 let porovnávali zdravotní stav 5856 IVF dětí s 1,5 milionem dětí počatých přirozeným způsobem. Autoři došli k závěru, že poruchy zdraví dětí a matek nejsou zaviněny samotnou technikou IVF, ale negativními faktory souvisejícími s vícečetným těhotenstvím. Někdy uváděný přímý vliv IVF na zvýšení výskyt u vrozených vad ze studie nevyplývá, a tato otázka zůstává kontroverzní.

Největším rizikem IVF byl 5-6x zvýšený počet předčasných porodů a nízké porodní hmotnosti, a 27x zvýšené riziko vícečetných porodů.

S tím souvisí vyšší perinatální mortalita – 5x vyšší u dvojčat a 7x u trojčat. Riziko vzniku obrn je u trojčat zvýšeno 47x, u dvojčat 8x. Vícečetná těhotenství mimoto přinášejí větší citovou i finanční zátěž pro rodinu a vyšší nároky na zdravotní péči. To všechno jsou argumenty pro prevenci vícečetných těhotenství.

Na druhé straně, život ukazuje, že páry v neplodných manželstvích většinou ochotně přijímají riziko porodu dvojčat, zejména s vědomím potíží a nákladů spojených s dalšími cykly IVF. Taková ochota se ale už netýká trojčat s jejich perinatálními riziky.

V praxi IVF dochází k posunu myšlení: zatímco dříve se trojčata považovala za nevyhnutelné riziko metody, dnes jsou hodnocena jako komplikace, které je možné předejít. Klinické studie opakovaně ukázaly, že šance otěhotnět je po přenosu dvou embryí stejná, jako po přenosu většího počtu, a výskyt komplikací se výrazně snižuje (např. počet dětí s obrnami z 16,9 na 8,9/1000).

Přenos dvou embryí se dnes ve Velké Británii považuje za nejlepší praxi. Někteří odborníci ale zastávají názor, že dvě embrya by se měla považovat za maximum, a že přenos tří by měl být povolován jen ve výjimečných případech (např. u žen nad 40 let věku nebo po opakovaných bezúspěšných cyklech – ale i tom se diskutuje).

Celosvětově dochází k tomu, že specialisté na IVF se vzdalují gynekologické a porodnické praxi, takže na rizika vícečetného těhotenství pohlížejí poněkud jinak.

Mimoto, v prostředí „zdravotnického trhu“ je úspěšnost daného centra pro IVF demonstrována maximálním počtem úspěšně navozených těhotenství. Přesto je ale celkový trend celkem jasný – je třeba usilovat o zdokonalení kultivačních technik a zlepšení výběru embryí tak, aby jich mohlo být přenášeno méně, ale kvalitnějších. Konečným cílem je pak přenos pouze jediného embrya – takový názor hájí londýnští odborníci pro reprodukční medicínu, N.M. Fisk a G. Trew.

Podle: The Lancet 354:1572 a 1579, 6 November 1999.

f