5. pražská dermatologická konference – letos v závěsu prestižního světového kolokvia

Každoroční setkání dermatovenerologů z ČR s mezinárodní účastí, jehož tradice byla založena v roce 1995, obohatila v letošním roce i bezprostřední návaznost na 20. výroční kolokvium Mezinárodní dermatopatologické společnosti (ISD – International Society of Dermatopathology). Ta umožnila například zajistit aktivní účast prezidenta ISD prof. Sanchéze i na konferenci pražské, kde byla dermatopatologie jedním z tematických okruhů.

Stoupající zájem o dermatopatologii, která byla ještě donedávna, jako úzce specializovaný obor, především doménou dermatologů, je logický i ze strany samotných patologů. Kožní histopatologie, zahrnující vedle pohledu a pohmatu ověření mikroskopické, má dnes pro diagnostiku kožních patologických změn zcela zásadní význam. Jak uvedla na tiskové konferenci zástupkyně pořadatelské organizace (Dermatovenerologická klinika 2. LF UK ve spolupráci s FN Motol) doc. MUDr. Jana Hercogová, CSc., „řada přednášejících se například soustředila na problematiku takových nemocí, které postihují jak kůži, tak vnitřní orgány a poukázala na to, že patologické změny jsou obdobné ve všech systémech.“

5. Pražská dermatologická konference se tentokrát zaměřila na čtyři tematické okruhy: 1. Dermatopatologie, 2. Venerologie, 3. Nové směry lokální terapie a kosmetiky, 4. Lasery v dermatologii.

Projekt, jehož hlavním cílem je přispět k realizaci dlouhodobé a cílené prevence šíření pohlavně přenosných chorob u osob s rizikovým sexuálním chováním (Vliv sexuálního chování na výskyt pohlavně přenosných chorob, grant IgA MZ), představil v rámci venerologické sekce kolektiv lékařů Kožní kliniky 1. LF UK, VFN. Výsledky dotazníkového šetření budou statisticky zpracovány a dány do souvislosti s klinickým a laboratorním nálezem. Důvodem je především zvýšení počtu nemocných, kteří jsou nedostatečně léčeni, stoupá i počet komplikací. Příčina je spatřována v širokém užívání antibiotik a samoléčitelství. Pro představu několik údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky. V loňském roce vzrostl počet hlášených případů syphilis (z 604 v r. 1997 na 687), vrozená příjice pak počtem 18 případů dosáhla svého maxima (1994 – 13, 1996 – 10). Alarmující je vzestup výskytu syphilis u těhotných žen (1988-89 – 2,1997 – 43, 1998 – 66). Nejvíce případů příjice bylo zachyceno v Severních Čechách, dále v Praze a Západních Čechách, přičemž nejčastěji se jednalo o věkovou skupinu 25-34 let u mužů a 15-24 let u žen. Kapavčitou infekcí onemocněli muži i ženy ve stejné věkové kategorii 15-24 let. V roce 1998 bylo hlášeno 31 nových případů HIV+ a 8 onemocnění AIDS.

Kolektiv pracovníků Imunologického odboru KHS a Kožního oddělení Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, kteří interpretovali sérologické nálezy u nemocných s neurosyfilis (Nlu), upozornili na fakt, že Treponema pallidum může pronikat do nervového systému již v časných stadiích choroby. Vedle klinických forem Nlu je třeba počítat i s významným podílem Nlu asymptomatické, jejíž výskyt bude podle autorů v současných epidemologických poměrech stoupat. Sdělení dále obsahovalo základní vyšetřovací schéma (krev, likvor) při podezření na Nlu. Z novějších metod je to především: průkaz lokální produkce protilátek v CNS, imunoenzymatické metody (EIA, ELISA) umožňující průkaz specifických protilátek v izotypech IgC a IgM, imunobloting, jehož využití při vyšetření CSF je teprve v začátcích a konečně polymerázová řetězcová reakce (PCR). Poslední z metod je vysoce citlivá, schopná teoreticky prokázat DNA z jediného mikroorganismu a její využití je spatřováno v diagnostice primární lues.

Zajímavá byla demonstrace obtížné diagnostiky pityriasis rubra pilaris (chronické onemocnění charakterizované tvorbou červených šupících se plaků a papulí), provedená syntézou klinického a mikroskopického obrazu skupinou lékařů Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem a Dermatovenerologické kliniky 2. LF UK. Hypoteticky je u tohoto onemocnění předpokládána deficience nebo abnormální metabolismus vitaminu A. Po neúspěšné léčbě kortikoidy byl pacientovi nasazen acitretin a později icyklosporin A s dobrým efektem.

Poznatek, že k častým etiopatogenetickým faktorům kandidóz patří imunodeficience, zdůraznily ve svém vystoupení autorky z Kožní kliniky v Košicích. U každého geneticky podmíněného syndromu je proto třeba vyšetřit imunitu, která bývá kromě jiných projevů (orgánové změny) snížená, čímž se zvyšuje riziko komplikací mykotickou infekcí s torpidním průběhem.

Jak uvedla prim. MUDr. D. Diamantová (Dermatovenerologická klinika 2. LF UK) v bloku věnovaném mykotickým onemocněním, nachází i v terapii těchto chorob stále širší uplatnění pulzní terapie. Vzhledem ke skutečnosti, že např. onychomykózy dnes postihují 60 až 70 % lidí nad 50 let, jedná se jistě o významný posun pro velkou skupinu pacientů. Oproti dříve užívanému griseofulginu, který měl neblahý vliv na játra, je nyní preferována léčba triazolovým fungistatickým až fungicidním antimykotikem intraconazolem. To je ostatně možno využít i v profylaktické léčbě mykotických infekcí u imunodeficitních pacientů. Díky pulzní terapii si nemocný může léčbu naplánovat (lék se užívá po dobu 7 dnů, 2 x denně s třítýdenní pauzou).

Vystoupení na stále častěji diskutované téma kosmetika vs. lokální terapie souvisela především s otázkami nevhodné volby kosmetických přípravků nebo s jejich nesprávným používáním, jejichž výsledkem je poškození, příp. onemocnění kůže. Jedním z nejčastějších kontaktních alergenů bývá parfemace, konzervace a užití protioxidačních prostředků. Stejně tak se kontaktní alergie může vyvinout i na účinnou složku kosmetického přípravku, rostlinného nebo živočišného původu (heřmánek pravý, měsíček zahradní, propolis aj.).

Velmi úzké propojení pak nastává v oblasti vývoje masťových či jiných základů. O systematizaci základů z hlediska jejich dermatoterapeutického použití referoval MUDr. Arnold. Podle autora sice světové lékopisy rozlišují galenické systémy vehikul podle jejich farmaceuticko- technických vlastností, nikoli však podle terapeutického poslání. Přitom právě terapeutické poslání externích dermatologik musí být východiskem. Kritériem pro volbu správného vehikulu by měly být například: diagnóza, akuita, lokalizace a plošný rozsah onemocnění.

V rámci vývoje nových základů se v současnosti do popředí zájmu dostává např. využívání AHA kyselin, derivátů kyselin vitaminů A, C, E, ochranných faktorů proti UV záření. Podrobněji bylo na konferenci upozorněno na účinky vitaminu C, především na dvě jeho složky působící jednak silně antioxidačně a dále v oblasti syntézy kolagenu (zvýšení fibroblastické aktivity a produkce mRNA kolagenu). Pokračující výzkum se zaměřuje na prověření toho, do jaké míry se může vitamín C podílet na léčbě kožních onemocnění a zmírnit stárnutí kůže.

Pracovníky Subkatedry korektivní dermatologie byly prezentovány i první zkušenosti s korekcí mimických vrásek v obličeji botulotoxinem A. K vyhlazení vrásek docházelo do 2. dne po zákroku, efekt setrvával individuálně 2-4 měsíce. Objektivně hodnocený výsledek byl tím lepší, čím méně byly vrásky před ošetřením vytvořeny (v případě hlubokých vrásek se uvolněná kůže přesula do jiných lokalit – nad obočí, do krajiny horních víček apod.). K dosažení optimálního efektu tak autoři doporučují kombinovat korekci vrásek touto metodou s blefaroplastikou.

Rovněž časté kontaktní ekzémy byly námětem několika příspěvků. MUDr. B. Roudnická (Dermatovenerologická klinika FN Brno) například poukázala na možnost vzniku kontaktního alergického ekzému po kontaktu s kostním cementem. Pokud jsou akrylové plastické hmoty, které mají obecně velmi široké použití, ve formě polymerů, nedráždí ani nesenzibilují. Akrylátové monomery a additiva, účastnící se procesu polymerizace, mohou ale vést ke vzniku alergického ekzému u lidí, kteří se těchto látek dotýkají v době, kdy polymerizace probíhá (stomatologie – při úpravě materiálu zubních protéz, ortopedie – při přípravě kostního cementu).

Novou naději do léčby androgenetické alopecie přináší použití finasteridu, inhibitoru lidské 5 alfa-reduktázy typu II, používaného původně k terapii benigní hyperplasie prostaty. O této hormonální terapii informoval prof. Starka (Endokrinologický ústav, Praha). Jak uvedl, preparát je ve výrazně nižších dávkách v posledních letech používán v léčbě androgenní alopecie, přičemž úspěšnost se pohybuje kolem 60 %.

Přestože lasery v medicíně už k horkým novinkám nepatří, zkušenosti z určitého odstupu se začínají vytvářet teprve nyní. Mapování možných komplikací patří k informativně nejcennějším. Navíc, přístroje podléhají velmi rychlému vývoji, zužují se jejich indikace. MUDr. H. Adamcová zdůraznila zejména prevenci vzniku komplikací, což představuje hlavně pečlivou indikaci a přípravu kůže před vlastním zákrokem. Mgr. P. Zajíc rovněž doporučil lékařům, pracujícím s lasery, nezapomínat na dostatečné poučení pacienta ve smyslu 23 odst. 1 Zákona o péči o zdraví lidu. Seznámil také lékaře s účelem tzv. informativního souhlasu dle 23 ods. 2 citovaného zákona, který je u nás často neprávem opomíjen. Právní ochrana by neměla být na laserových pracovištím podceňována, už v jejich vlastním zájmu.

Cena prof. Trapla za rok 1998 byla tentokrát předána as. MUDr. K. Ettlerovi, Cs. (Hradec Králové), za jeho práci: Minimální erytemová dávka, její význam a aplikace.

6. Pražské dermatologické dny proběhnou od 22. do 23. září 2 000. Jejich tématy budou: alergologie, autoimunitní onemocnění, virologie a lymfologie.

Jaroslava Sladká