Mykózy v ORL a dolních cestách dýchacích

Ucho vytváří velmi příznivé podmínky pro mikrobiální osídlení. Na Lékařské univerzitě v Lodži studovali prof. Kurnatowski a A. Filipiak na souboru 295 pacientů, které rody hub vyvolávají otomykózy a jsou-li vztahy mezi určenými druhy a symptomy nemoci. Nemocných uší bylo více: 381. Vzorky pro vyšetření pocházely ze zevního zvukovodu, středního ucha nebo z pooperační dutiny. Kultivace na selektivním tekutém Sabouraudově glukózovém médiu byla následována diagnostikou testy API 20C a API 20C AUX a numerickou identifikací API bioMerieux, Lyon, 1990. Ze 381 uší byly fungi zachyceny v 116 případech a patřily k pěti rodům a 13 druhům. Většina kmenů patřila do familie Cryptococcaceae (72 kmenů – 62,1 %) a 44 kmenů – 37,9 % patřilo k Aspergillaceae. Analýza příznaků ukázala, že Cryptococcaceae byly klinicky statisticky průkazně spojeny s pálením v uchu, s bělavým páchnoucím sekretem, zarudnutím kůže zevního zvukovodu a stěny vnitřního ucha. Fungi z familie Aspergillaceae s bolestivým zánětem, pocitem plnosti ucha, nedoslýchavostí, tinitem a s šedavým až černým sekretem.

Infekce paranazálních sinů houbami přichází ve třech podobách: jako invazivní sinusitida, jako neinvazivní a jako alergická mykotická sinusitida. Invazivní forma postihuje především osoby imunosuprimované. Studiu neinvazivních chronických sinusitid se věnovali I. Vennewald a spol. z kožní kliniky Městské nemocnice v Drážďanech. Ze vzorků, získaných při endoskopických operacích od 87 pacientů, určovali druhy fungi a našli 23x Aspergillus fumigatus , zatímco jiných 5 druhů bylo nalezeno jen ojediněle, dva nálezy neurčeny.Ve všech případech šlo o jednostranný proces. V 60 % byla mykóza v maxilárním sinu, ve 24 % ve frontálním a v 16 % ve sfenoidním. Vždy šlo histologicky o porušenou sliznici polypem nebo granulomatózně a tudíž o chronický relapsující zánět. Nikdy nebyly známky invaze do submukózy. Byly nacházeny shluky hyf, odpovídající fungus balls, popisovaným v literatuře. Endoskopicky byly odstraněny fungální masy a byla zjednána ventilace velkých sinů.

Penk a Pitrow z Pfizer GmbH, Karlsruhe, shrnuli zkušenosti z léčby otorhinolaryngologických fungalních infekcí (OFI). Uvádějí údaj o více než 50 studiích s více než 10 tis. pacientů. Šlo o triazolové systémové antimykotikum flukonazol a slizniční kandidózy. Z rizikových faktorů, které vedly k OFI, uvádějí solidní ORL tumory, radiační terapii v oblasti ORL, agamaglobulinémii a AIDS. Obvyklá léčba fluconazolem trvala 2 až 4 týdny s dávkami 100 až 200 mg/d. Maximální dobu léčby uvádějí více než 1 rok a maximální užité dávky 2400 mg/d. V SRN je povolená dávka do 800 mg/d. Vcelku byla léčba účinná a i dlouho trvající s vysokými dávkami byla bezpečná. U OFI, identifikovaných jako mukor-mykóza, bylo nutno kombinovat chirurgickou léčbu s agresivní antimykotickou terapií.

Kultivací a identifikací druhů fungi z bronchoalveolárních výplachů se zabývali A. Plath a spol. z již zmíněného drážďanského pracoviště. Vyšetřili 93 výplachů od 81 pacientů. Z toho 50x našli fungi. Ve 22 případech šlo o Candida albicans, v 7 o Candida glabrata, v 5 o Aspergillus fumigatus, ostatní species pak byly nalezeny jen jedotlivě.Autoři velmi opatrně hodnotí etiologický význam nálezů. Nicméně lze soudit, že v některých případech byla přítomnost Candida albicans a Aspergillus fumigatus spojena s rtg nálezem na plicích.

Nocardia spp. bývá v posledních letech nacházena v souvislosti s infekcemi plic. Z Univerzity v Lipsku oznámili P. Nenoff a spol. ojedinělý nález plicní nokardiózy s obrazem metastazujícího alveolárního karcinomu u pacienta s chronickou myeloidní leukémií.

Srovnáním sérologické diagnostiky a kultivace z bronchoskopických vzorků se zabývali v Nemocnici Tenon v Paříži M. L. Uffredi spol. u plicních nemocí s nálezem Aspergillus fumigatus. Tento druh našli u 78 pacientů. Z nich u 30 se vyvinula aspergilóza – z toho 19x aspergilom. U sedmi pacientů byla chronická nekrotizující plicní aspergilóza, 2x invazivní plicní aspergilóza a 2x bronchiální. U ostatních 48 pacientů byl vysloven závěr, že jde jen o kolonizaci A. fumigatus. Všech pozitivních sérologických nálezů bylo jen 18. Přednostní význam lze tudíž připsat bronchoskopickým vzorkům, zejména pro diagnózu chronické nekrotizující plicní aspergilózy.

Na Ruprecht-Karls-Universitaet Heidelberg studovala D. Rimek se spol. různými metodami vzorky od pacientů, převážně s respiračními nemocemi. Vyšetřování respiračních vzorků nebylo vhodné pro diagnostikování invazivní kandidózy, protože byla v příliš vysokém procentu přítomna kolonizace. Kolonizace vzdušnými houbami byla jen asi 10 %ní. Doporučuje se kombinovat konvenční metody s PCR vyšetřením krve.

Ve Francii, v oblasti Doubs, se udává prevalence onemocnění farmářskou plicí na 2 %. V Univerzitě v Besanconu studovali Reboux a spol. sérologicky vztah onemocnění k různým antigenům fungi ze sena. Zatímco dříve se u osob, které prodělaly farmářskou plíci, našly protilátky ve 25 % proti Faenia rectivirgula (Micropolyspora faeni) a u zdravých v 10 %, zdá se, že autoři našli nyní lepší antigen, a to z Absidia corymbifera.

Odkazujeme na podrobnosti v přednáškách 5. kongresu Evropské konfederace lékařské mykologie a 33. sjezdu Mykologické společnosti německy mluvících zemí, Drážďany, červen 1999. Mycoses, 42: 3, 1999.

Doc. MUDr. Luděk Daneš, DrSc.