Spatřiti pterodaktyla ve Zverimexu...

...je poněkud šokující“. Těmito slovy charakterizoval dr.Solomon Snyder překvapení svého týmu objevem pravotočivé aminokyseliny D-serinu, do té doby zcela neznámého neurotransmiteru, který může zásadně změnit dosavadní náhled na chování mozkových neuronů. Lze očekávat i zcela nový přístup k léčbě mrtvice?

Vědci z John Hopkins University identifikovali zcela nezvyklý neurotransmiter, který doslova „postavil na hlavu“ dlouhá léta uznávaný princip fungování neuronů v mozku, již před časem. Jde o pravotočivou aminokyselinu D-serin, lišící se svou strukturou od jakékoli jiné molekuly, vyskytující se u vyšších živočichů. Výskyt pravotočivých aminokyselin byl dosud znám pouze u některých bakterií (i tam však pouze ve směsi s levotočivými). Aby nebyl všem překvapením konec, byla navíc zjištěna ještě jedna skutečnost: D-serin, na rozdíl od dopaminu, serotoninu a jiných neurotransmiterů, nevylučují neurony na koncích svých výběžků, ale je produktem jiných buněk, vyskytujících se v mozku. Jde o astrocyty , přiléhající k synapsím.

Poslední novinkou z oblasti výzkumu D-serinu, publikovanou týmem dr. Snydera v posledních „Proceedings of the National Academy of Sciences“, je jednak zjištění, kam směřuje působení tohoto neurotransmiteru, jednak nález enzymu, odpovědného za jeho syntézu.

Co se týče působení D-serinu: Bylo zjištěno, že právě D-serin je odpovědný za aktivaci NMDA-receptorů klíčových buněk v mozku. Právě aktivace těchto receptorů souvisí s vyšší nervovou činností vč. procesů učení a paměti. NMDAreceptory jsou ovšem rovněž známy jako „vinníci“ poškození nervové tkáně během mrtvice. Tehdy docházi díky nedostatku kyslíku ke vzniku reakcí, které mají za následek nadměrnou stimulaci NMDA-receptorů, která vede ke vzniku dalších procesů, majících za následek destrukci nervové buňky.

Dlouhá léta se předpokládalo, že tyto receptory jsou stimulovány jediným neurotransmiterem – aminokyselinou glutamátem, uvolňovaným neurony. Nyní bylo zjištěno, že k aktivaci jsou zapotřebí dva transmitery. Dr. Snyder se domnívá, že příroda vytvořila zcela unikátní D-serin jako „vysoce promyšlené dílo“, jakýsi bezpečnostní mechanizmus, podle dr. Snydera ne nepodobný dvěma klíčům, nutným k aktivaci jaderných zbraní. „NMDA-receptory jsou totiž pro naši existenci natolik důležité, že je jejich bezpečnostní zajištění zcela namístě“, dodává. „Vezmeme-li v úvahu rozšíření glutamátu v organismu na jedné straně a zanedbatelné množství, potřebné k aktivaci NMDA-receptorů – a tím k možnému vyvolání zmíněných destruktivních procesů, není existence D-serinu zase takovým překvapením.“

Lze tedy zabránit poškození nervové soustavy po mrtvici? Odpověď lze podle vědců z JHU nalézt v dalším odstavci.

Posledním úspěchem Snyderovy skupiny byla totiž izolace, klonování a následná syntéza enzymu, odpovědného za tvorbu D-serinu. Jde o serin-racemázu, v říši savců zcela jedinečný enzym, přeměňující L-serin na jeho Dformu. „Jde o ideální cíl pro farmakoterapii mrtvice“, říká dr. Snyder. „Doufáme, že se podaří vyvinout lék, inhibující serin-racemázu, který by v případě potřeby zabrzdil tvorbu D-serinu a tím eliminoval destruktivní aktivity NMDAreceptorů.“

Ve studii se zatím podařilo prokázat, že dodáme-li do uměle vytvořené buňky, obsahující serin-racemázu serin v obvyklé L-formě, naprostá většina se ho změní na D-serin. Dále byla zjištěna vysoká koncentrace jak serin-racemázy, tak Dserinu v astrocytech, přiléhajících k NMDA-receptorům, zatímco v ostatní nervové tkáni se D-serin ani enzym nevyskytují.

Výzkum na půdě John Hopkins University nadále pokračuje v těsné spolupráci s Guilford Pharmaceuticals, jejímž akcionářem univerzita je. Další výsledky jsou očekávány v nejbližší době.

Podle http://hopkins.med.jhu

shp.