Ceny ministra zdravotnictví za rok 1998

V tradičním „purkyňovském„ termínu a na tradičním místě byly ministrem zdravotnictví dr. Davidem předány ceny za nejlépe hodnocené vědecké práce, podporované granty Interní grantové agentury (IGA) Ministerstva zdravotnictví ČR.

Ministr David při té příležitosti krátce pohovořil o svém pohledu na výzkum. Lékařský výzkum nepochybně olivňuje úroveň zdravotní péče, je ale třeba počítat s tím, že souvislost není bezprostřední. Je třeba ocenit práci IGA, jež v situaci, která obecně není pro rozvíjení výzkumu nejpříznivější, během krátké doby nejen zavedla systém grantů, ale – jak dokumentují oceněné práce – daří se jí i badatelské úsilí vhodně směrovat. Přesto ministr nesouhlasí s tou částí tezí, které mu jeho úřad připravil, v níž se píše o potřebě personálního posílení IGA. Podle jeho názoru je především potřeba lépe využívat ty omezené prostředky, které jsou k dispozici. Přes úsilí MZd bude v příštím roce možné věnovat na podporu výzkumu jen částku o 2%, tj. o 19 milionů menší než v roce 1998. Ministr je přesvědčen, že ne všechny podporované projekty jsou kvalitní, a že by proto bylo vhodné některé z nich zrušit a chybějící objem prostředků tak kompenzovat. Jak se ale ukázalo, smlouvy mezi ministerstvem a řešiteli jsou již podepsány a dodatečné odnímání finančních prostředků by vyvolalo soudní spory.
Ministr David v závěru svého projevu zdůraznil mimořádnou úlohu, kterou má věda jako jedna z posledních oblastí, kde vládne skutečná realita (nikoli realita virtuální a mediální, jako již téměř všude). Ve výzkumu je nezbytná věcnost, důsledné hledání důkazů, nepřetržité vyrovnávání se s novými poznatky atd. Nepravdivé hodnocení kvality výsledků se brzy vymstí.
Jménem vědecké rady ministerstva a IGA vystoupil prof. dr. Ventruba. I on vyjádřil uspokojení s činností IGA, i když její úloha při výběru grantů i hodnocení úrovně projektů není snadná a jistě není bez chyb. Kladně je třeba hodnotit i vytvořené mezinárodní kontakty a podporu IGA. Výsledkem mezinárodní výměny zkušeností grantových agentur jsou doporučení pro jejich činnost. Bude na nás, abychom vybrali a využili všechno, co v našich podmínkách může přispět ke zkvalitnění grantového systému. Činnost IGA by mělo usnadnit i jmenování nové vědecké rady MZd, složené z hlavních odborníků všech „velkých„ oborů medicíny, a více zaměřené na zásadní koncepční otázky.
K tradici programu slavnostního předávání cen patří i projev jednoho z oceněných badatelů. Tentokrát to po prvé byla žena, představitelka mladší generace vědeckých pracovníků – RNDr. Libuše Kolářová, CSc. I ona zdůraznila náročnost vědecké práce pro samotné vědce, jejich okolí i rodiny. Nikdo nežádá o podporu výzkumu, který by chtěl dělat jen na průměrné nebo dokonce podprůměrné úrovni. Každý badatel chce být úspěšný, přinést výsledky, které mají pro společnost skutečný význam. Je zřejmé, že ekonomická situace státu není dobrá. Tím spíše je nutné ocenit, že MZd rozvoj výzkumu podporuje, a prostřednictvím IGA i finančně zajišťuje.

Ceny ministra byly předány čtyřem tvůrčím skupinám:

Za výsledky projektu Spirální Z stent potažený dacronovým úpletem v endoluminální terapii aneuryzmatu břišní aortyMUDr. Alexandru Ferkovi, CSc., a kolektivu pracovníků VLA a FN v Hradci Králové.
Výduť břišní aorty je onemocnění obvykle způsobené arteriosklerózou, nejčastěji postihující muže po 50. roku života. Dochází k postupné dilataci výdutě a nakonec k její ruptuře, která je život ohrožující komplikací. Její chirurgická léčba je zatížena 60% až 80% pooperační letalitou.
Nová endovaskulární léčba je založena na přemostění vaku výdutě zevnitř cévy pomocí speciální cévní náhrady, která se zavádí pomocí katétru přes chirurgicky zpřístupněnou tepnu v třísle. Po úspěšném experimentálním testování byla touto metodou po prvé v ČR léčena výduť břišní a hrudní aorty, výdutě na iliakálních tepnách a disekce aorty. Autoři také pomohli tuto miniinvazivní metodu zavést ve FN Olomouc a v Nemocnici na Homolce.

Projekt Vybrané fytoestrogeny jako možné příznivé faktory z hlediska rizika některých civilizačních onemocněnířešili pracovníci Endokrinologického ústavu v Praze, RNDr. Richard Hampl, DrSc., a spol.
Fytoestrogeny jsou estrogenně účinné látky rostlinného původu. Patří mezi exoestrogeny, kam řadíme i řadu škodlivin zevního prostředí (polychlorované bifenyly aj.), na rozdíl od nich však mají většinou účinky pro organizmus příznivé. Mezi nejvýznamnější fytoestrogeny patří deriváty isoflavonu a lignanu, jejichž hlavním zdrojem jsou luštěniny, zejména sója. Pozornost zdravotnické veřejnosti tyto látky přitahují od druhé poloviny 80. let. Velké epidemiologické studie totiž v té době ukázaly, že konzumace potravin bohatých na isoflavonoidy u východoasijských národů významně koreluje s nižším výskytem nejčastějších rakovin (karcinomu prsu, endometria, tlustého střeva a prostaty). Pokusy in vitro a na zvířecích modelech potvrdily příznivé účinky fytoestrogenů jako nutričních faktorů.
Jedním z průkopníků studií v této oblasti je prof. Adlercreutz z Helsinské univerzity, který pražskou skupinu endokrinologů vyzval ke spolupráci na vývoji a využití screeningových metod stanovení fytoestrogenů v tělních tekutinách, jež by nahradily dosud používané nákladné a pracné techniky chromatografie a hmotové fragmentometrie. Ve spolupráci s finskými partnery se podařio vypracovat originální a dostatečně citlivé imunoanalytické metody, kterých bylo využito ke screeningu isoflavonoidů v české populaci a k některým speciálním účelům (byly např. zjištěny nižší hladiny isoflavonoidů daidzeinu a genisteinu u pacientů s osteoporózou a prokázán jejich obsah v pivu). Skutečnost, že Endokrinologický ústav má nyní k dispozici vhodné screeningové metody, otevírá i další široké možnosti mezinárodní spolupráce.

RNDr. Libuše Kolářová, CSc., a RNDr. Petr Novák z oddělení tropické medicíny FN Bulovka získali cenu za výsledky projektu Význam lektinů schistosom při alergické odpovědi hostitele, vyvolané penetrací cerkárií.
V přírodních vodních nádržích je řada agens, která mohou člověka alergizovat. Patří k nim i larvální stadia (cerkárie) motolic z čeledi Schistosomatidae. Volně plovoucí cerkárie mají schopnost vyhledávat a pronikat do kůže hostitelů včetně člověka.
Zdravotnicky nejvýznamnější je rod Schistosoma, jehož zástupci jsou původci schistosomózy, stále ještě velmi rozšířené a obávané choroby v některých tropických a subtropických oblastech (např. v Egyptě).
V mírném pásmu, tedy i v České republice, se můžeme setkat s blízce příbuznými motolicemi rodu Trichobilharzia. Jejich obvyklým hostitelem jsou ptáci, mohou ale pronikat i do kůže člověka a vyvolat cerkáriovou dermatitidu.
Předpokládalo se, že cerkárie hynou krátce pro proniknutí do kůže abnormálního hostitele. V rámci oceněné práce však bylo zjištěno, že cerkárie ptačích schistosom mohou migrovat i v organizmu savců: v plicích infikovaných myší byli paraziti nalezeni i desátý den po infekci.
Aby parazit v hostitelském organizmu přežil, musí mít mechanizmy, které mu umožní uniknout imunitě. Provedené pokusy naznačují, že schopnost přežívat je spojena s chemickými (např. výskyt sacharidů či lektinů) a morfologickými (tvorba nové membrány) změnami na povrchu parazitů, ke kterým dochází krátce po vniknutí do kůže.
Ze zprávy o výsledcích bohužel nevyplývá, jak podrobně byly interakce parazita s imunitou poznány, jak dalece se mohou ptačí schistosomy vyvíjet v nespecifickém hostiteli včetně člověka, a jaký je zdravotnický význam cerkárií, které pronikly do orgánů savčího hostitele. Na tyto otázky bude muset být zaměřena další výzkumná práce.

Čtvrtým oceněným projektem byla práce Stanovení DNA adduktů u osob exponovaných v pracovním prostředí alkenům(MUDr. Pavel Vodička, CSc., Ústav experimentální medicíny AVČR a RNDr.Rudolf Štětina, CSc., Vojenská lékařská akademie, po většinu doby řešení úkolu pracovník ÚEM AVČR).
V posledních letech vzrůstá použití alkenů v chemickém průmyslu (výroba plastických hmot) a při zpracování ropy. S tím narůstá jak expozice osob v pracovním prostředí, tak riziko uvolnění alkenů, zejména ve formě spalných zplodin z benzinových motorů, do životního prostředí. Současný odhad rizika karcinogenního účinku staví butadién na stejnou úroveň jako všechny polycyklické aromatické uhlovodíky dohromady. Předpokádá se, že za deset let by samotný butadién mohl vyvolávat 5x více případů rakoviny než polycyklické aromatické uhlovodíky.
Alkeny mohou poškozovat genetickou informaci a (zejména propen a 1,3-butadién) vyvolávat rakovinné bujení u zvířat. V procesu látkové přeměny se alkeny v těle aktivují a reagují s biologickými makromolekulami (bílkoviny, DNA). Vzniklé primární poškození genetické informace (DNA addukty), obvykle v těsném vztahu k jednořetězcovým zlomům DNA, může vést k celé řadě mutací i ke vzniku rakoviny. Poškození genetické informace může být opraveno reparačními mechanizmy, nebo může přetrvávat dlouhou dobu: v takovém případě jeho biologická závažnost vzrůstá.
Oceněná studie se zabývala stanovením, tvorbou a vlastnostmi specifických DNA adduktů alkenů, vztahy mezi DNA addukty a ostatními parametry genotoxického účinku v systémech in vitro, v experimentech na zvířeti a v populačních studiích. Při těch byly sledovány vztahy mezi parametry expozice, genotoxicitou a biologickými účinky u exponovaných osob v šesti odběrech po dobu tří let. Pro posouzení individuálního rizika byl sledován genetický polymorfizmus metabolizujících (cytochromu P450), detoxifikujících (glutation S-transferázy M,P a T, epoxyhydrolázy) a reparačních enzymů. Vzhledem k malému souboru vyšetřovaných osob nebylo možné vyvodit spolehlivý závěr o vlivu genotypu na ostatní parametry genotoxického účinku. Práce je ale významná již tím, že nyní mají autoři k dispozici ověřené metody kvalitativní a kvantitativní analýzy DNA adduktů, která poskytuje přesnou informaci o tzv. interní expozici a o biologicky účinné dávce a je významným přínosem v biologickém monitorování osob exponovaných potenciálně kancerogenním látkám.

Bylo by velmi odvážné hodnotit celkovou úroveň biomedicínského výzkumu v naší republice podle čtyř projektů, z nichž tři dospějí k odpovědi na cílové, pro zdravotnictví významné otázky, až v budoucnosti, když v hodnocené etapě byly především vypracovány metodické přístupy. Dobré je ale už to, že projekty jsou promyšleně založeny, jsou po metodické stránce moderní, jsou perspektivní, zabývají se aktuálními otázkami, a že MZd dlouhodobé náročné projekty podporuje.
Slavnostní předávání cen ministra má pevný scénář, který je již několik let dodržován do detailu. Přesto mi letošní ovzduší v sále připadalo jiné: došlo totiž ke zřejmé „generační výměně„. Platí to nejen pro většinu oceněných badatelů, ale i pro představitele zúčastněných institucí – ministra zdravotnictví, děkany pražských lékařských fakult, prezidenta České lékařské komory. Je to změna sympatická, ukazující, že s budoucností české medicíny to zřejmě není až tak špatné, jak by se při agresivním pronikání komerčních zájmů a tlaků mohlo zdát.

MUDr. Jiří Franěk, DrSc.