Zpět na výběr čísla
Zpět na Home page


Obsah 2/99

Odborné aktuality

Životní styl a kardiovaskulární morbidita
První inhibitor COX-2 překonal výhrady FDA
Popsán další případ nozokomiální infekce HIV
Léčba chřipky zanamivirem v praxi
FDA schválila nové léky pro chronické hepatitidy B a C
Antioxidační efekt vitaminů a flavonoidů

Farmakoterapie / Farmacie

Nové o mechanizmech účinku antagonistů kalcia
Pokroky v léčbě osteoartrózy
Perspektiva betaxololu

Kardiovaskulární choroby

Infarkt myokardu - preventivní vliv malých dávek alkoholu znovu potvrzen
Je preventivní chirurgická léčba intrakraniálních aneurysmat racionální?
Vztah virových infekcí k infarktu myokardu se nepodařilo prokázat
Zpětné hodnocení klinických studií potvrzuje prospěšnost aspirinu
Moderní trendy v antikoagulační terapii cévní mozkové příhody
Přežití po mrtvici závisí na tělesné teplotě

Neurologie / Psychiatrie

Hormony, stárnutí mozku, Alzheimerova choroba
Nový přístup k léčbě deprese
Ropinizol – léčba raného stadia Parkinsonovy choroby
Ginkgo biloba u Alzheimerovy choroby
Zrychlil se vývoj nových antiepileptik
Registr pacientů s Alzheimerovou chorobou v ČR – dílčí výsledky
Parkinsonova nemoc – „pohyb směrem k pohybu“
Myasthenia gravis – zkušenosti posledního desetiletí
Až se probudí klíšťata…
Dvě novinky Novartisu pro ženy v postmenopauze
Hledání neuroanatomického podkladu schizofrenie
Léčba migrény
Migréna

Alergologie

Antihistaminika druhé generace
Nesedativní Fenistil 24®
Firemní oznámení

Metabolické poruchy / Infekce

Agresivní léčba diabetiků statiny je účelná
Aborty a malformace při diabetu jsou důsledkem zvýšené apoptózy embryonálních buněk
Fluvastatin – nová data podporující účinnost a bezpečnost v terapii kardiovaskulárních onemocnění
Enteroviry a diabetes mellitus typu 1
Meze účinnosti kombinované terapie HIV

Manažer svého zdraví

Několik poznámek na úvod nové rubriky
Co nového přináší „medicína založená na důkazech“?
Kyselina acetylsalicylová – starý i aktuální lék zároveň

Systémová enzymoterapie

Systémová enzymoterapie zánětů v klinické praxi

Imunologie dnes

Pozornost se zaměřuje na potravinové alergie
„Aktivované“ CD44 - znak aktivity autoimunitního onemocnění
Genetický základ atopie
Změna způsobu života může zastavit ischemickou chorobu srdeční
Prenatální a postnatální imunitní odpovědi na alergen

Zprávy

Vážení čtenáři
Vzdělávací akce Společnosti lékařství ČLS JEP

Inzerce

Řádková inzerce

l_med.gif (3046 bytes)

KARDIOVASKULÁRNÍ CHOROBY / 18. 2. 1999 / STRANA 4 / MEDICÍNA 2 / VI

Infarkt myokardu: preventivní vliv malých dávek alkoholu znovu potvrzen

Koncem roku 1983 byla v USA připravena rozsáhlá prospektivní studie, zahrnující 90 150 lékařů, kteří byli ochotni zúčastnit se douhodobého sledování účinnosti aspirinu (325 mg obden) v primární prevenci ICHS a beta-karotenu (50 mg obden) v prevenci rakoviny (The Physicians Health Study).

V časopisu The Lancet z 12. prosince 1998 (352:1882) byla zveřejněna dílčí analýza podskupiny 5358 mužů, kteří prodělali infarkt myokardu a v úvodním dotazníku oznámili pravidelnou konzumaci alkoholu. Vyřazeni byli muži, v jejichž anamnéze bylo onemocnění rakovinou, mozková mrtvice nebo choroby jater (onemocnění, která mohla mít vliv na požívání alkoholu). Analýza hledala odpověď na otázku, do jaké míry alkohol u dané podskupiny – jako prostředek sekundární prevence – ovlivnil mortalitu.

Během sledovaného pětiletého období 920 mužů zemřelo. Po vyloučení různých faktorů, které by mohly ovlivnit výsledek, bylo potvrzeno, že konzumace alkoholu statisticky významně snížila celkovou mortalitu, ve zřejmé závislosti na dávce: u lékařů, kteří udávali pití 1 až 4 drinků za měsíc, bylo relativní riziko 0,85, při dvou až čtyřech drincích za týden 0,72, při jednom drinku denně 0,79 a při dvou a více dávkách denně 0,84.

Optimum je tedy blízko jednomu drinku denně. Jak bylo možné očekávat, 77% mortality bylo na vrub kardiovaskulárního onemocnění.

Většina dosud provedených studií potvrdila příznivý vliv alkoholu na ICHS. Neobvyklým nálezem této nové studie je snížení celkové mortality (z jiných než kardiovaskulárních příčin) o 23% – což je při celkové více než trojnásobné převaze kardiovaskulárních úmrtí velmi podstatné snížení. Ale vzhledem k tomu, že lékaři nebyli do hodnocené kohorty vybráni náhodně, ale podle vlastních údajů o konzumaci alkoholu, nedá se vyloučit účast i jiných, nesledovaných faktorů (životní styl, medikace aj.).

Studie uvádí, že alkohol se u mladších lékařů uplatnil stejně příznivě jako u starších. Je však třeba poznamenat, že skupinu „mladších“ tvořili lékaři ve věku 40-64 let.

„Výběrovost“ souboru je patrná už z podílu osob s vyšší spotřebou alkoholu (dva až tři drinky denně): podle dotazníků jich bylo pouze 3,6%, zatímco v celé americké populaci se nadspotřeba alkoholu uvádí u více než 10% mužů středního věku.

Je také namístě uvést, že v ekologických studiích, které zahrnují všechny příslušníky určité populace, nikdy nebylo pití piva, vína nebo tvrdého alkoholu prokázáno jako faktor snižující celkovou mortalitu.

Naproti tomu příznivý vliv konzumace rozumného množství alkoholu ve smyslu prevence ICHS (u osob bez známek ICHS v anamnéze) se obecně přijímá. Nyní se stejné hodnocení rozšiřuje i na muže po prodělaném IM, tedy do oblasti sekundární prevence. Pokud by byl poznatek o významu alkoholu v sekundární prevenci IM spolehlivý, znamenalo by to, že relativní účinnost v sekundární prevenci by zřejmě byla podstatně vyšší než v primární.

Předpokládá se, že alkohol snižuje riziko ICHS tím, že ovlivňuje (zvyšuje) plazmatickou hladinu HDL cholesterolu, případně tím, že působí proti tvorbě trombů.

Jakákoli úvaha o širším používání „alkoholové prevence“ v populaci je ovšem nereálná. Toxické a návykové vlastnosti alkoholu vylučují, aby ho kterákoli kontrolní instituce schválila jako „prostředek kardioprotekce“. U individuálního pacienta pak je třeba brát v úvahu jeho anamnézu a jeho schopnost vyvarovat se problémů s alkoholem. Klíčovou otázkou primární i sekundární prevence v této souvislosti je schopnost užívat právě jen mírné dávky alkoholu. Ale udržet se v mezích mírné konzumace bývá obtížné.

Pro podrobnosti viz The Lancet 352:1873 a 1882, December 12, 1998.

f