|
Zpět na výběr čísla
Zpět na Home page
Obsah 4/98
Odborné aktuality
Co
způsobily kampaně proti očkování
Odškodnění
za silikonové implantáty
Prošlé
léky pro Bosnu
Odborné
akce Radiobiologické společnosti ČLS JEP v roce 1998
Farmakoterapie /
Farmacie
Kortikosteroidy
v léčbě CHOPN
Asthma
bronchiale - obnovený zájem o antihistaminika
XVI. sjezd České a slovenské neurologické společnosti
Léčba
insomnie
Postavení
nesteroidních antiflogistik (NSA) v léčbě revmatických nemocí
Žaludeční
krvácení a perforace vyvolané NSA
Aspirin
– statin chudých
Topické
kortikosteroidy u trvalé alergické a nealergické rýmy
XII
Epileptologické dny s mezinárodní účastí, Brno
Orální estrogenová a progestinová antikoncepce kardiovaskulární
nemoci
Predikce
náhlé srdeční smrti (studie ATRAMI)
Systémový
lupus erythematodes (SLE) dětí a jeho léčba
Věda pro praxi
Syndrom
náhlého úmrtí dítěte
Proč
vzniká diabetes
FACT
by mohl snížit náklady na apendektomie
Vztah
kouření k bolestem v kříži
Podstata
fantómových bolestí
AIDS-
účinnost očkování je nadále sporná
Chlamydia
pneumoniae, astma a kardiovaskulární onemocnění
Duševní
nemoci ženských bezdomovců
Pokus
o léčbu chronického únavového syndromu
Infekce
dítěte virem HIV-1 v Dánsku vysvětlena
Tinnitus
může být slyšen i viděn
Trombóza
u nádorových onemocnění
Teleangiektatické
varixy dolních končetin
Pragomedica
Pragomedica
– Pragofarma – Pragooptik – Pragolabora 1978–1998
Alergologie
Podíl
životního prostředí na rostoucím počtu alergických onemocnění zůstává nejasný
Institut
postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Praha, katedra všeobecného
lékařství
Konference /
Semináře
Infekce
přenášené klíšťaty – borelióza, ehrlichióza
Profylaktické
podávání antibiotik po kousnutí klíštětem je odůvodněno jen výjimečně
V.
dny karlovarských balneologů 7. - 9. ledna 1998
Projekt
Achilles – aktivita evropských zemí
Syndrom
rizikového chování v dospívání
Akutní
medicína ve stáří
Mezinárodní
kongres gynekologické laparoskopie
Subkatedra
revmatologie – kurzy a semináře
Gynekologie /
Porodnictví
Novinky
v porodnictví
Klinické zkušenosti
Oční
lékařství v minulosti a dnes
Extrakorporální
fotochemoterapie (fotoferéza) – první zkušenosti z klinické praxe v ČR
Systémová
enzymoterapie
Systémová
enzymoterapie urogenitálních zánětů II
Imunologie dnes
Účasť
endotelových buniek v zápalových reakciách
Dysfunkce
cévního endotelu a nemoci ledvin
Genová
terapie astmatu v experimentu na myších
Asthma
bronchiale- hledání nových léčebných postupů nekončí
Bakteriální
toxiny jako imunomodulátory
Pražské
gerontologické dny
Počítače v
medicíně
Internet
pro lékaře – opět po roce
Inzerce
Mediclub
slaví první výročí na veletrhu Pragomedica 98
Nabídka
odborné literatury
Řádková
inzerce
Tiráž
|
VĚDA PRO PRAXI / 14. 4. 1998 / STRANA 13 /
MEDICÍNA 4 / V |
AIDS: účinnost očkování je nadále
sporná
Americká biotechnologická firma VaxGen vyrábí
očkovací látku proti HIV, jejíž účinnou složkou je virový protein gp120,
připravený metodou genového inženýrství. Vakcína prošla fází I a II klinického
testování (ověření bezpečnosti a orientační zjištění ochranné účinnosti). V
nejbližší době by měla být zahájena fáze III, během níž má být očkováno
5000 dobrovolníků v USA a 2500 dobrovolníků v Thajsku (ověření účinnosti).
Mnozí virologové, odborníci na HIV, se ale domnívají, že gp120 není vhodným
antigenem pro vakcínu, protože protilátky proti němu dokáží neutralizovat jen
některé kmeny HIV. Z těchto důvodů US National Institute of Allergy and Inf.
Diseases, který podobnou vakcínu připravil a zkoušel v minulosti, po ukončení fáze
II zkoušek projekt v r. 1994 zastavil.
V posledních týdnech byly publikovány dvě studie, které vyvolaly současnou polemiku.
J. Wolinsky a spol. (Northwestern University Medical School, Chicago) vyšetřili 18 osob,
které byly očkovány antigenem gp120, ale po imunizaci se infikovaly HIV. Tito lidé se
nelišili od jiných očkovaných osob výškou titrů protilátek proti gp120, ale
nelišili se ani od neočkovaných HIV+ osob množstvím virových částic v krvi. Tato
druhá okolnost je zvláště důležitá:
kdyby vakcína měla alespoň částečný protektivní efekt, měla by být koncentrace
viru v krvi očkovaných zřetelně nižší než u neočkovaných. Studie tedy
neprokázala žádný ochranný účinek očkování, pouze potvrdila, že vakcína nemá
poškozující účinky na organizmus.
Ale takové negativní poznatky nemusejí platit obecně. V jiné podobné studii byly
podrobně analyzovány kmeny HIV, izolované od osmi očkovaných a potom infikovaných
osob. Bylo zjištěno, že tyto kmeny nesou protein gp120, který se svou strukturou
liší od gp120 laboratorního kmene, použitého pro přípravu vakcíny. Řešením by
pravděpodobně mohlo být zařazení různých gp120 do vakcíny.
Právě to chce udělat VaxGen v III. fázi zkoušek: druhým proteinem má být gp120
izolovaný z epidemiologicky aktuálního kmene HIV v USA, resp. v Thajsku. Jistota, že
taková vakcína bude skutečně chránit, ovšem není, a kritika poměrně rozsáhlého
očkování dobrovolníků trvá. Ale jiná cesta, jak se od akademické diskuse dostat k
reálnému zhodnocení účinnosti očkování proti AIDS, zřejmě neexistuje.
Otázku komentuje M. Balter v časopisu SCIENCE 279:650, 30 January 1998. |