Zpět na výběr čísla
Zpět na Home page
Obsah 4/98
Odborné aktuality
Co
způsobily kampaně proti očkování
Odškodnění
za silikonové implantáty
Prošlé
léky pro Bosnu
Odborné
akce Radiobiologické společnosti ČLS JEP v roce 1998
Farmakoterapie / Farmacie
Kortikosteroidy
v léčbě CHOPN
Asthma
bronchiale - obnovený zájem o antihistaminika
XVI. sjezd České a slovenské neurologické společnosti
Léčba
insomnie
Postavení
nesteroidních antiflogistik (NSA) v léčbě revmatických nemocí
Žaludeční
krvácení a perforace vyvolané NSA
Aspirin
– statin chudých
Topické
kortikosteroidy u trvalé alergické a nealergické rýmy
XII
Epileptologické dny s mezinárodní účastí, Brno
Orální estrogenová a progestinová antikoncepce kardiovaskulární
nemoci
Predikce
náhlé srdeční smrti (studie ATRAMI)
Systémový
lupus erythematodes (SLE) dětí a jeho léčba
Věda pro praxi
Pragomedica
Pragomedica
– Pragofarma – Pragooptik – Pragolabora 1978–1998
Alergologie
Podíl
životního prostředí na rostoucím počtu alergických onemocnění zůstává nejasný
Institut
postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví Praha, katedra všeobecného
lékařství
Konference / Semináře
Infekce
přenášené klíšťaty – borelióza, ehrlichióza
Profylaktické
podávání antibiotik po kousnutí klíštětem je odůvodněno jen výjimečně
V.
dny karlovarských balneologů 7. - 9. ledna 1998
Projekt
Achilles – aktivita evropských zemí
Syndrom
rizikového chování v dospívání
Akutní
medicína ve stáří
Mezinárodní
kongres gynekologické laparoskopie
Subkatedra
revmatologie – kurzy a semináře
Gynekologie / Porodnictví
Klinické zkušenosti
Oční
lékařství v minulosti a dnes
Extrakorporální
fotochemoterapie (fotoferéza) – první zkušenosti z klinické praxe v ČR
Systémová enzymoterapie
Systémová
enzymoterapie urogenitálních zánětů II
Imunologie dnes
Účasť
endotelových buniek v zápalových reakciách
Dysfunkce
cévního endotelu a nemoci ledvin
Genová
terapie astmatu v experimentu na myších
Asthma
bronchiale- hledání nových léčebných postupů nekončí
Bakteriální
toxiny jako imunomodulátory
Pražské
gerontologické dny
Počítače v medicíně
Internet
pro lékaře – opět po roce
Inzerce
Mediclub
slaví první výročí na veletrhu Pragomedica 98
Nabídka
odborné literatury
Řádková
inzerce
Tiráž
VĚDA PRO PRAXI / STRANA 14 / 14. 4. 1998 / MEDICÍNA 4 / V |
Tinnitus může být slyšen i viděn
Ačkoli lidé postižení tinnitem “slyší zvonění v
uchu“, porucha ve skutečnosti vzniká v mozku. Na univerzitě v Buffalo (New Zork, USA)
pomocí pozitronové emisní tomografie (PET)
sledovali změny v průtoku krve v mozku, naznačující, která oblast mozku se podílí
na fenoménu tinnitu.
Byli sledováni pacienti s trvalým “zvoněním v uchu“, kteří intenzitu zvonění
uměli regulovat pevným sevřením čelistí. Když pacient měnil intenzitu tinnitu, PET
nacházela aktivitu pouze v sluchovém kortexu na straně protilehlé postiženému uchu.
Ale když bylo postižené ucho vystaveno skutečnému (externímu) čistému tónu,
došlo k bilaterální aktivaci – stejně jako u zdravých lidí.
Lidé postižení tinnitem se od kontrol odlišovali i tím, že externí zvuk u nich
vyvolal aktivaci limbického systému, který fyziologicky není se sluchovým centrem
propojen. Protože limbický systém má vztah k instinktům a k citové a náladové
složce osobnosti, pozorovaná anomálie by mohla vysvětlit, proč těžký tinnitus
bývá spojen s pocitem obavy, s depresí apod.
Třetí odlišností je, že při tinnitu externí zvukové podněty aktivují daleko
větší oblast sluchového kortexu, než u zdravých osob. Protože většina lidí
postižených tinnitem současně trpí i oslabením sluchu, je možné, že ve sluchovém
systému došlo k reorganizaci a k vytvoření nových spojů, kompenzujících sníženou
citlivost pro zevní podněty. Tinnitus by tak v podstatě představoval sluchovou formu
fantómových bolestí končetin.
Podle: M. Larkin, The Lancet 351:344, 1998.