Vztah kouření k bolestem v kříži

Téma se může zdát na první pohled nejasně vymezené a naděje na průkaz kauzálního vztahu mizivá. Přesto se jím polští revmatologové M. Brzosko a prof. I. Fiedorovicz-Fabrycy z Institutu vnitřních nemocí ve Štětíně zabývají. Svou práci zdůvodňují skutečností, že v populaci je všude na světě bolestmi v kříži postiženo 50–70% jedinců. Jde o škálu nespecifických onemocnění až po výhřez meziobratlových plotének. Autoři považují obtíže za závažné a každou solidní epidemiologickou studii, pomáhající osvětlit původ bolestí, hodnotí jako přínos.
V literatuře existuje řada zpráv z retrospektivních i prospektivních studií, které dokládají větší riziko vzniku bolestí v kříži u kuřáků a bývalých kuřáků cigaret ve srovnání s nekuřáky. Některé zprávy ukazují signifikantně vyšší riziko nejen v souvislosti z návykem kouření, ale i kvantitativně – vyšší riziko u kuřáků nad 20 cigaret denně. Naopak se najdou zprávy, které neprokázaly zvýšení rizika u dospělých kuřaček a jiní autoři potvrdili zvýšení rizika bolestí u mladších skupin kuřáků, avšak s tím, že kouření bylo jen jedním z faktorů, a to méně významným. V jiné důkladné studii se ukázal vzestup rizika bolestí až po delší době kuřáctví – od 10 let výše. Výsledky prospektivních studií byly rozporné. Je diskutabilní, zda průkaz vzestupu rizika bolestí u kuřáků v dlouhodobé prospektivní studii (Symmons) lze pominout proto, že v jiných dvou studiích s kratší pozorovací dobou nálezy potvrzeny nebyly. Ze šesti studií vztahu kouření k riziku výhřezu meziobratlové ploténky polovina potvrdila zvýšení rizika a polovina ne. U kuřáků, kteří zanechali kouření, bylo prokázáno snížení rizika ve srovnání s kuřáky trvalými.
Někteří z autorů se pokoušeli interpretovat nálezy a jejich případnou rozpornost hledáním přijatelného výkladu. Nacházeli jej například v představě, že kouření vyvolává rozedmu plic, zhoršuje a udržuje záněty dýchacích cest, doprovázené kašlem, zvyšujícím nitrobřišní tlak. Někteří soudí, že kouření je proto nepřímým faktorem, jiní berou kouření a kašel jako paralelní faktory zvýšení rizika bolestí kříže a konečně jiní kladou důraz na přímý efekt kouření. V několika studiích je dávána do souvislosti skutečnost, že studované soubory kuřáků zahrnovaly převážně lidi bez pevné vůle, bezradné, podléhající více stresu a depresím, což mohlo být také příčinou zvýšeného vnímání a přetrvávání studovaných bolestí. Navíc si autoři také správně všímají skutečnosti, že kuřáci patří častěji k fyzicky těžce pracujícícím ze socioekonomicky slabších skupin, které mají objektivně vyšší riziko bolestí v kříži. V jedné ze skandinávských studií se dá vztah kouření a vyššího rizika bolestí připsat právě na vrub tomu, že došlo k nežádoucí selekci zástupců ve srovnávaných skupinách (těžce fyzicky pracující mezi kuřáky). Jiný autor zaznamenává ve studovaném souboru kuřáků více otylých, alkoholiků a osob různě zdravotně postižených a připisuje bolesti v kříži spíše těmto všem faktorům než přímo kouření. Velmi obtížné jsou pokusy o interpretaci souvislostí sdružených faktorů, jakými jsou rozvoj osteoporózy, menopauza, stárnutí a doba kouření. Pozoruhodné jsou výsledky studia, jak působí látky, vznikající při spalování cigaret, na výživu, stárnutí a mechanické vlastnosti meziobratlových plotének. Z pozorování u lidí i z experimentu na zvířatech jsou poznatky, že látky cigaretového dýmu urychlují stárnutí plotének. Dosti sugestivně působí ty studie, které ukazují, že stoupající obtíže s bolestmi ustoupily, zanechalli pacient kouření.
Je zřejmé, že shrnutí a zhodnocení všech dosud provedených zdařilých i méně přesvědčivých studií neuzavře otázku kauzálního vztahu kouření cigaret a bolestí v kříži. Bude zapotřebí dalších studií, nejlépe prospektivních, na souborech s upřesněnými diagnózami z hledisek neurologických, revmatologických, imunopatologických aj. Počítáme-li sem jednotky jako lumbago, kokcygodynie a jiné obtížně specifikovatelné s nejasnou etiologií, nelze snadno potvrdit význam jednoho z faktorů pro jejich vznik nebo zhoršení a poznat, jaký se uplatňuje mechanizmus. Nicméně jedno ze studií vyplývá, a to, že je nutno bolesti kříže (low-back pain) počítat do skupiny nemocí, u nichž je kouření cigaret spojeno se zvýšením nemocnosti. Praktickým závěrem je to, že by pacient s bolestmi v kříži měl být léčen zároveň s odvykáním kouření.
Podrobnější údaje o zmiňovaných studiích jsou otištěny shora citovanými autory v Reumatologia, 1997, T. XXXV, 4, 465 (polsky).

dš