KARDIOVASKULÁRNÍ
CHOROBY / 27. 8. 1999 / STRANA 13 /
MEDICÍNA 7 / VI |
Psychosociální rizikové faktory ischemické
choroby srdeční
Účast
psychických a sociálních faktorů
při vzniku ischemické choroby srdeční (ICHS) se všeobecně
přiznává, ale objektivních údajů o jejich podílu je málo. Ve snaze
posoudit tuto otázku na úrovni požadavků medicíny založené na důkazech
H. Hemingway a M. Marmot (BMJ 318:1460, 29 May 1999) analyzovali výsledky
dosud provedených prospektivních klinických studií.
Stres, který je často
uváděn jako významný
psychosociální faktor, autoři považují za příliš obecný, nic neříkající
termín. Pro svou analýzu vybrali čtyři
psychosociální faktory, které jsou definovány lépe: hostilita, deprese
a úzkostné stavy, pracovní psychosociální vlivy a společenská
opora (social support).
Pro pravděpodobnou
etiologickou úlohu svědčily výsledky většiny
studií: hostilita - 6 ze 14, deprese a úzkost 11 z 11, pracovní vlivy 6 z
10, společenská opora 5 z 8.
Větší rozdíly byly zjištěny,
když se sledoval význam psychociálních faktorů pro prognózu pacientů
s ICHS: deprese a úzkost se jako důležitý faktor jevily v 6 ze 6
studií, sociální opora v 9 z 10, pracovní vlivy v 1 ze 2. Vliv hostility
nenašla žádná z pěti klinických studií. Autoři analýzy došli k závěru,
že psychosociální vlivy jsou při ICHS nezávislými etiologickými a
prognostickými faktory. To je v souladu s obecnou zkušeností,
respektive to ještě více zdůrazňuje jejich patogenetickou úlohu.
Na druhé straně, k tomu,
aby tyto poznatky mohly být aktivněji využity v péči
o pacienty, je potřeba blíže
poznat behaviorální i biologické mechanizmy působení psychosociálních
faktorů. Sporné také je, zda psychiatrická léčba
snižuje mortalitu pacientů s
infarktem myokardu. V tomto směru jsou výsledky klinických studií
protichůdné.
f |