ODBORNÉ AKTUALITY / 23. 9. 1998 / STRANA 2
/ MEDICÍNA 8 / V |
Pochybnosti o úloze homocysteinu při ICHS
V posledních letech získaly značnou publicitu zprávy o homocysteinu jako rizikovém
faktoru ischemické choroby srdeční. I v naší republice někteří odborníci
propagovali masový screening rizikových osob, při kterém by stanovování lipidového
profilu a jiná vyšetření nahradil jediný marker, zvýšená hladina homocysteinu.
Takové naděje nejsou potvrzovány. Zcela nedávno byly uveřejněny výsledky studie,
kterou provedli A. R. Folsom a spol. (University of Minnesota, USA). Autoři sledovali
hladiny homocysteinu ve vzorcích krve, odebraných v průběhu studie ARIC (The
Atherosclerosis Risk in Communities). V rámci této studie bylo koncem 80. let a pak
znovu v letech 1990-1992 a 1993-1995 vyšetřeno přes 15 tisíc mužů a žen ve věku 45
až 64 let, sledován výskyt kardiovaskulárních chorob a informační hodnota různých
laboratorních hodnot.
Folsom a spol. vybrali 232 osob, u kterých se do r. 1991 vyvinula ICHS a stanovili
hladiny homocysteinu a dalších látek v jejich sérech z období před vznikem choroby.
Dalších 537 sér osob bez ICHS sloužilo jako kontroly.
Nepotvrdilo se, že homocystein je nezávislým rizikovým faktorem při ICHS.
Významnější korelace byla nalezena pro vitamin B6: podskupina pacientů s
nejvyššími hladinami B6 v séru měla o jednu třetinu nižší riziko ICHS než
ostatní.
Autoři se domnívají, že většina studií věnovaných homocysteinu nebyla
prospektivní, a že zvýšené hladiny mohly být nikoli příčinou, ale důsledkem
ICHS. Celou otázku je proto nutné dále sledovat.
Pokud jde o vitamin B6, není jasné, čím může působit ve vztahu k ICHS
protektivně – i když je známo, že při deficitu vitaminu B6 u pokusných zvířat
vznikají aterosklerotické změny.
Otázku komentuje M. McCarthy v The Lancet 352:295, July 25, 1998. |