Zpět na výběr čísla
Zpět na Home page


Obsah 8/99

Odborné aktuality

Healthy Japan 21
Sociální chování je ovlivňováno jediným genem
Největší bakterií na světě je “namibijská sirná perla”
Nový virus hepatitidy - objev nebo obchodní trik?
Apendektomie prý chrání před vznikem ulcerózní kolitidy
Vztah infekce RS virem k astmatu

Farmakoterapie / Farmacie

Léčba předčasné ejakulace Instillagelem
Milost pro talidomid?
Renoprotektivní účinky ramiprilu
Raloxifen jako multilék- předčasné hodnocení?
Gerontologický podzim 1999

Gerontologie

Osteoartróza - perspektivy účinnější léčby?
Gerontologický podzim v režii Šedých panterů?
Gerontologický podzim 1999

Dermatologie

Soudobá léčba dermatomykóz je účinná, ale některé otázky zůstávají
Imunologie Propionibacterium acnes a akné

Urologie

Mykoplasmata v urogenitálním traktu
Farmakoterapie enurézy
Kolik stojí inkontinence moči
Urologie - obor posunující své hranice
Jaká antibiotika podají lékaři prvého kontaktu pacientovi s urogenitální infekcí?

Kardiologie

Epidemiologické studie boří některé vžité představy medicíny
Aktuální úkoly Evropské kardiologické společnosti
Výskyt ischemických příhod při stabilizované ICHS je ovlivňován léčebným postupem

Manažerem vlastního zdraví

Jak začínají poruchy chuti k jídlu
Zelený čaj a antioxidanty v plazmě
Užitečnost čokolády
Co rozumného dělat s nadváhou?

Systémová enzymoterapie

Protizánětlivé enzymy v revmatologii
Wobe-Mugos na Evropské onkologické konferenci ECCO 10 ve Vídni

Imunologie dnes

Návrat k pasivní imunoterapii - I. Imunodeficience a infekční onemocnění
Imunologie 98

Infekční choroby

Imunoterapie tuberkulózy - další ztracená naděje
Otitis media acuta
Torovirus původcem gastroenteritid u lidí

Konference / Semináře

Behaviorální medicína v praxi
První mezinárodní sympozium věnované poruchám chůze
XI. mezinárodní kongres elektromyografie a klinické neurofyziologie
23. epileptologický kongres v Praze
Terapie epileptických pacientek - nutnost mezioborové spolupráce

www servis

Cushingova choroba...
Nový přístroj...
Cystická fibróza...
“Francouzský paradox” - všeho s mírou..?
Nová vakcína...
Rakovina...
Aspirin - pomáhá či škodí..?
Dětská úmrtnost...
Staří hippies - problémy..?
Estro & Geny...
Hladina kalcia...
Ad - genová terapie..?
Sinusitis...
Nový přístroj II...
Obavy pacientů...
Pokrok v toleranci...
Žlučové kameny...
Hladina homocysteinu...
Antioxidanty...
Hranolky & obézní děti...
“Televizní děti” II...
Polární hrozba...
Vakcíny - nové schvalování...

Inzerce

CC7 - CLINICAL CARE kvalitní britská kosmetika - exkluzivně v lékárnách
Myorelaxantia v ambulanci internisty očima neurologa
Řádková inzerce

l_med.gif (3046 bytes)

UROLOGIE / 24. 9. 1999 / STRANA 6 / MEDICÍNA 8 / VI

Mykoplasmata v urogenitálním traktu

Mykoplasmata se vyvinula z grampozitivních bakterií a dnes představují raritu - nejmenší volně žijící organismus. Od nemocných lidí bylo zatím izolováno nejméně 16 druhů mykoplasmat, ale neví se, zda jsou všechny pro člověka patogenní. D. Taylor-Robinson a P. P. Furr z Imperial College School of Medicine at St. Mary´s, London, přinesli v Lancet, 351, suppl. III, 98, přehled o nejdůležitějších druzích a jejich zdravotním významu.

Jako první druh bylo rozpoznáno Mycoplasma hominisjiž v roce 1937. Bylo dáváno do souvislosti s bakteriální vaginózou (BV), u níž bývá často zjištěno a ta byla považována za zdroj nákazy pro muže, u nichž se rozvinula negonokoková uretritida (NGU) a balanitida. Svědčí pro to skutečnost, že u bakteriální vaginitidy je M. hominispřítomno více než v šedesáti procentech, zatím co u zdravých žen je asi v 10 %. U nemocných bakteriální vaginózou je také častá protilátková odpověď na M. hominis. Neví se však čím a jak se M. hominisna vaginóze ve směsi s dalšími mikroby podílí. V některých případech salpingitidy bylo M. hominisizolováno z tub endoskopickým odběrem jako monokultura a lze je proto považovat za příčinu zánětu. Někteří autoři o tom dosud pochybují a kloní se k názoru, že M. hominismá patogenní úlohu jen v přítomnosti jiných mikrobů a uplatňuje se jen v dolních cestách močových a v zevním genitálu.

M. fermentansje dnes považováno spíše za komenzála než za patogenní mikroorganismus. Bývá izolováno z moči a z uretry, ale také z krku a z leukocytů periferní krve. Dnes se již nevěří, že je kofaktorem progrese AIDS.

Za původce NGU je nyní považováno již s jistotou Ureaplasma urealyticum, a to na základě experimentálních infekcí dobrovolníků. Při nich se také ukázalo, že akutní uretritida následuje záhy po nákaze, ale později jde již jen o kolonizaci bez příznaků. Z jiných studií se zdá, že se na chronické uretritidě podílejí společně U. urealyticums Mycoplasma genitaliuma s Chlamydia trachomatis. Jen zcela ojediněle bylo U. urealyticumizolováno u epididymitidy a orchitidy. Není znám žádný případ ureaplasmové prostatitidy. Vztah k abortům a k zánětům vnitřního genitálu u žen je podezřelý, ale není ho možno nikdy jednoznačně potvrdit pro současnou přítomnost BV se směsí jiných mikrobů. Za potvrzené lze brát, že ureplasmata vyvolávají u předčasně narozených s nízkou porodní váhou pneumonie a chronická plicní onemocnění a pronikají i do mozkomíšního moku. Má to neurologické následky. Za stejně jistého původce NGU se považuje Mycoplasma genitalium. Kultivace je náročnější a hojně se využívá průkazu PCR. Protilátky jsou daleko častější u pacientů klinik pro pohlavně přenosné nákazy než u jiných skupin. M. genitaliumje přítomno u chronických uretritid. U žen nebývá při BV. V reakci PCR je M.genitalium zjišťováno u žen v epiteliích tub a při infekčních nemocích pánve a také v synoviální tekutině při sexuálně získaných artritidách. Zatím nejsou tyto výsledky, založené jen na PCR, všeobecně definitivně přijímány. Jako podezřelé z účasti na sexuálně přenosných onemocněních je bráno Mycoplasma penetrans, izolované z moči, ale zatím chybějí podrobnější poznatky.

čba musí počítat s tím, že jsou mykoplasmové infekce kombinovány s přítomností jiných mikrobů. Empirická léčba proto uvažuje o pravděpodobné citlivosti předpokládaných bakterií a použije při NGU tetracykliny, které pokryjí Ch. trachomatis, M. genitaliumi U. urealyticum. Často je užíván doxycyclin vdávkách 100 mg 2krát denně po 7 dní. Podle nedávných zpráv se objevilo asi 10 % kmenů ureaplasmat rezistentních na tetracykliny a doporučuje se v tom případě podat erythromycin v dávce 500 mg denně po 7 dní. Tetracykliny se mají také dávat při pelvických infekčních nemocích, aby byly postiženy chlamydie i M. hominis. Upozorňuje se na vzrůstající rezistenci k tetraycyklinům u M. hominisa pak lze použít lincomycin, clindamycinn nebo fluorochinolony. Často užívaný azithromycin pro léčbu NGU a infekcí s předpokládanou účastí chlamydií, je zároveň účinný na mykoplasmata. K jejich úplné eliminaci však nedocházívá.