Zpět na výběr čísla
Zpět na Home page


Obsah 8/99

Odborné aktuality

Healthy Japan 21
Sociální chování je ovlivňováno jediným genem
Největší bakterií na světě je “namibijská sirná perla”
Nový virus hepatitidy - objev nebo obchodní trik?
Apendektomie prý chrání před vznikem ulcerózní kolitidy
Vztah infekce RS virem k astmatu

Farmakoterapie / Farmacie

Léčba předčasné ejakulace Instillagelem
Milost pro talidomid?
Renoprotektivní účinky ramiprilu
Raloxifen jako multilék- předčasné hodnocení?
Gerontologický podzim 1999

Gerontologie

Osteoartróza - perspektivy účinnější léčby?
Gerontologický podzim v režii Šedých panterů?
Gerontologický podzim 1999

Dermatologie

Soudobá léčba dermatomykóz je účinná, ale některé otázky zůstávají
Imunologie Propionibacterium acnes a akné

Urologie

Mykoplasmata v urogenitálním traktu
Farmakoterapie enurézy
Kolik stojí inkontinence moči
Urologie - obor posunující své hranice
Jaká antibiotika podají lékaři prvého kontaktu pacientovi s urogenitální infekcí?

Kardiologie

Epidemiologické studie boří některé vžité představy medicíny
Aktuální úkoly Evropské kardiologické společnosti
Výskyt ischemických příhod při stabilizované ICHS je ovlivňován léčebným postupem

Manažerem vlastního zdraví

Jak začínají poruchy chuti k jídlu
Zelený čaj a antioxidanty v plazmě
Užitečnost čokolády
Co rozumného dělat s nadváhou?

Systémová enzymoterapie

Protizánětlivé enzymy v revmatologii
Wobe-Mugos na Evropské onkologické konferenci ECCO 10 ve Vídni

Imunologie dnes

Návrat k pasivní imunoterapii - I. Imunodeficience a infekční onemocnění
Imunologie 98

Infekční choroby

Imunoterapie tuberkulózy - další ztracená naděje
Otitis media acuta
Torovirus původcem gastroenteritid u lidí

Konference / Semináře

Behaviorální medicína v praxi
První mezinárodní sympozium věnované poruchám chůze
XI. mezinárodní kongres elektromyografie a klinické neurofyziologie
23. epileptologický kongres v Praze
Terapie epileptických pacientek - nutnost mezioborové spolupráce

www servis

Cushingova choroba...
Nový přístroj...
Cystická fibróza...
“Francouzský paradox” - všeho s mírou..?
Nová vakcína...
Rakovina...
Aspirin - pomáhá či škodí..?
Dětská úmrtnost...
Staří hippies - problémy..?
Estro & Geny...
Hladina kalcia...
Ad - genová terapie..?
Sinusitis...
Nový přístroj II...
Obavy pacientů...
Pokrok v toleranci...
Žlučové kameny...
Hladina homocysteinu...
Antioxidanty...
Hranolky & obézní děti...
“Televizní děti” II...
Polární hrozba...
Vakcíny - nové schvalování...

Inzerce

CC7 - CLINICAL CARE kvalitní britská kosmetika - exkluzivně v lékárnách
Myorelaxantia v ambulanci internisty očima neurologa
Řádková inzerce

l_med.gif (3046 bytes)

ODBORNÉ AKTUALITY / 24. 9. 1999 / STRANA 2 / MEDICÍNA 8 / VI

Největší bakterií na světě je “namibijská sirná perla”

V usazenině na mořském dnu Pobřeží vraků (Skeleton Coast, záliv, v kterém je potopeno množství vraků ztroskotaných lodí) v Namibii byla objevena dosud největší známá, okem viditelná bakterie.

Objevitelkou je dr. Heide Schultz z Max Planckova institutu pro mořskou mikrobiologii v Brémách. Její pracovní skupina studovala neobvyklý druh sirné bakterie (druh Thioploca), která žije při pobřeží Chile a Peru. Neobvyklé je, že Thioplocavyužívá jako zdroj energie oba hlavní typy sločenin obsažených v pobřežních vodách, sirníky i dusičnany. To bylo považováno za výjimečné, protože zóny obsahující sirníky resp. dusičnany se zpravidla nepřekrývají. S cílem zjistit, zda se Thioplocavyskytuje i v jiných mořích, Schultzová se rozhodla prozkoumat vody při pobřeží Namibie, do nichž je, podobně jako v Chile, splavováno velké množství nitrátů, a které proto obsahují hodně biomasy, kterou bakterie rozkládají.

V usazenině, odebrané v hloubce 100 m, byly nalezeny neobvyklé zářící útvary, které vypadaly jako šňůry bílých perel. Pod mikroskopem se ale ukázalo, že jde o zatím nikdy neviděné obrovské bakterie, pod jejichž stěnou charakteristicky září zrna síry.

Další studium pak ukázalo, že bakterie při svém metabolizmu stejně jako Thioplocavyužívají sirníky i dusičnany.

Nově objevená bakterie získává energii uvolněním jednoho elektronu ze sirníku. K tomu ovšem potřebuje akceptor elektronu, kterým je v prostředí bez kyslíku dusičnan. Dusičnany jsou ale obsaženy v povrchní vrstvě mořské vody. K bakteriím v usazenině na dně zálivu se dostanou jen při mořských bouřích, při kterých se horní vrstvy vody promísí se spodními. Bakterie, závislé na popsaném metabolizmu, proto musí být schopné vydržet dlouhá období bez přísunu dusíku.

Thiomargarita namibiensis("namibijská sirná perla") řeší tento problém unikátnám způsobem. Až 98% jejího obsahu tvoří zásoby dusičnanu, zatímco cytoplazma představuje jen tenkou vrstvičku při buněčné stěně. Pokusy v laboratoři ukázaly, že bakterie zůstávají životaschopné i po dvou letech uchovávání v 5 °C teplé mořské vodě, do které nebyly dodávány ani sulfity, ani nitráty. Přežívající buňky jsou ovšem relativně malé: jejich průměr je 50-110 µm, zatímco v optimálních podmínkách je asi 0,75 mm (celkový objem je pak asi 100x větší, než největších prokaryotních buněk). Netvoří také jinak typické dlouhé “řetízky perel”.

Thiomargarita namibiensisje blízce příbuzná druhu Thioploca, který je ale mnohem menší a mechanizmus získávání energie je u něj jiný.

Bakterie plní ekologicky významnou úlohu v pobřežních vodách s velkým obsahem dusičnanů, pocházejících ze zemědělství. Ty pak umožňují namnožení řas, které odčerpávají z vody kyslík a způsobují hromadný úhyn ryb. Činností sirných bakterií (rozkladem H2S) se voda znovu stává netoxickou pro vyšší živočichy.

Zájem výzkumu se nyní soustřeďuje na otázku, zda by bylo možné tyto bakterie přenést i do jiných oblastí a využít je k čištění pobřežních vod.

Pro podrobnosti viz SCIENCE 284:415 a 493, 1999.

f