Apendektomie prý chrání před vznikem ulcerózní kolitidy

Řada klinických pozorování naznačuje, že apendektomie chrání před vznikem ulcerózní kolitidy (UC), ale stejně jako tonzilektomie je rizikovým faktorem pro vznik Crohnovy choroby (CD).

Časopis Diseases of Colon and Rectum do svého letošního únorového čísla zařadil dvě sdělení, která popisují rozdílné poznatky k této otázce.

V Řecku byla provedena klinická studie, která naznačené souvislosti sledovala na skupině 134 pacientů s UC a 76 pacientů s CD. Pro každého pacienta byla vybrána i odpovídající kontrola (pohlaví, věk, úroveň vzdělání, standardní rizikové faktory). Statistická analýza zjistila pozitivní asociaci mezi apendektomií i tonzilektomií a CD (zvýšení rizika), zatímco jinými autory pozorovaná protektivní úloha apendektomie ve vztahu k UC byla jen naznačena (pod hranicí statistické významnosti).

Na Novém Zélandě vytvořili soubor 75 nemocných s UC a srovnáním s odpovídajícími kontrolami zjišťovali význam apendektomie jako faktoru chránícího před UC. Z dalších vlivů při porovnávání brali v úvahu kouření (které je také někdy uváděno jako faktor snižující výskyt UC). 21 kontrolních a 8 pacientů s UC před vznikem choroby prodělalo apendektomii. To je považováno za potvrzení názoru, že apendektomie chrání před vznikem UC.

Aby bylo možné získané poznatky z poměrně malých studií spolehlivěji zhodnotit, měly by být především jasné příčinné souvislosti mezi apendektomií resp. tonzilektomií a vznikem obou zánětlivých střevních chorob. Ty jsou bohužel spíše jen hypotetické.

Jeden z výkladů navrhuje možnost, že pacienti predisponovaní k vzniku UC jsou méně náchylní k vzniku akutní apendicitidy, způsobené koexistujícími faktory (změněná střevní motilita, snížená tvorba feces, abnormální tvorba mucinu aj.).

Druhý výklad vychází z toho, že apendektomie skutečně (aktivně) chrání před vznikem UC. V myším modelu experimentální kolitidy bylo zjištěno, že u myší, jimž byl brzy po narození odstraněn apendix, jsou po 6 měsících podstatně zmenšené mezenteriální lymfatické uzliny, a nedochází u nich k rozvoji zánětu. Z toho je vyvozováno, že apendix je důležitou složkou lymfatické tkáně gastrointestinálního traktu, a jeho odstranění naruší rovnováhu hlavně mezi pomahačskými a supresorovými T lymfocyty (většina T lymfocytů v apendixu patří k pomahačským). Převaha supresorů pak působí proti rozvoji zánětlivého onemocnění.

Je to ovšem účelový výklad, který nijak nevysvětluje, proč se apendektomie a tonzilektomie jeví jako rizikové faktory pro vznik CD. Tato druhá situace je naopak vykládána spíše tak, že k oběma zákrokům častěji dochází u osob s vrozenou dysfunkcí lymfatické tkáně GIT.

Ani dříve publikované, ani obě nové klinické studie neumožňují udělat žádný definitivní závěr. Je ale možné, že sledování uvedených souvislostí přispěje k vyjasnění patogenetických mechanizmů, jejichž znalosti jsou zatím u UC i CD jen velmi útržkovité.

Pro další informace viz B. Dijkstra et al., Dis. Colon Rectum 42:334, 1999 a I. E. Koutroubakis et al., tamtéž, str. 225.