Život s hypertenzí

heart.gif (3199 bytes)„Když sanitka paní Marii přivezla, byla už v poměrně dobrém stavu, ale ještě zrychleně dýchala a srdce bušilo jako na poplach. Mluvit už mohla, a tak nám sdělila: ve svých 45 létech nikdy vážně nestonala, ale najednou přišlo mnoho trápení. Manželovi objevili zhoubný nádor a musel být operován, dceru s malými dětmi opustil manžel a chtěla skoncovat se životem. Paní Marie prožívala bezesné noci, zhubla o 10 kg a poslední kapkou bylo předvolání k soudu. Podepsala příjem dopisu a při návratu do bytu začala obtížně dýchat, objevil se tlak na prsou, který neustával, spíše se zhoršoval, a tak skutečně v hodině dvanácté se jí podařilo přivolat záchrannou službu. Ta ji našla v polovědomí s krevním tlakem 250/140 a srdečním tepem kolem 160 za minutu. Po odborném zásahu byla převezena na Jednotku intenzívní péče. Po dvou týdnech v nemocnici se paní Marie zotavila, krevní tlak se ustálil, podařilo se vyřešit i domácí problémy, manželův stav se zlepšil, a tak po několik dalších let nebylo třeba krevní tlak léčebně snižovat.“

fejfar.jpg (3771 bytes)Prof. MUDr. Zdeněk Fejfar, DrSc., garant hlavního tématu tohoto čísla

Jak vidíte, velká psychická zátěž může způsobit ohromné zvýšení krevního tlaku. Přetíží se tak levá srdeční komora a ta začne selhávat, neboť nestačí přepravit krev, která do ní přitéká z plic. Kdyby to byl při každém stahu srdce jen jediný mililitr, zůstal by v plících při tepové frekvenci 120 pulsů za deset minut asi 1 litr krve navíc! Tím se sníží dýchací plocha, krev proniká do plicních sklípků a dochází k plicnímu otoku. Pacient se vlastně „topí ve vlastní krvi“ a bez včasného zásahu by se udusil. Toto srdeční astma a plicní otok jsou jednou z komplikací vysokého krevního tlaku, a to zejména tehdy, dojde-li k náhlé zátěži, na kterou srdce nebylo zvyklé.

Co víme o krevním tlaku a jeho regulaci

Každý máme určitý tlak krve v tepnách. Je asi 10 krát vyšší než v žilách. Při poranění žíly vytéká volně tmavá krev, při poranění tepny vystřikuje vysoko červená krev v rytmu srdečních stahů. Krev se musí přečerpat až do temene hlavy proto třeba žirafa má mnohem vyšší tlak než člověk.
Krevní tlak v průběhu dne kolísá. Po probuzení stoupne, po vydatném obědě klesá, k večeru se opět zvyšuje, v noci, když spíme, nápadně klesá. Nejnižší je v časných ranních hodinách.
Také s věkem se tlak mění. Od narození se postupně mírně zvyšuje a v některých obdobích života nápadně kolísá: v pubertě, v těhotenství, v klimakteriu kdy jsou různé funkce rozladěny. Roli hrají i infekční choroby nebo dlouhodobé tělesné či duševní vyčerpání, nespavost, kouření či alkohol.
Kdybychom se nenamáhali ani fyzicky, ani duševně, pak by se náš krevní tlak měnil jen málo. Ovšem při pohybu potřebují svaly okysličenou krev. Při velké námaze se může průtok krve zvýšit až dvacetkrát. Pochopitelně stoupne i tlak. Stejně při duševní činnosti, zejména při rozčilení se zvyšuje srdeční činnost i krevní tlak. Ale při správné regulaci se tlak s uklidněním brzy vrací k původní hodnotě.
Naše tepny mají čidla, která vysílají impulsy do mozku, a to jak při vzestupu, tak i při poklesu tlaku. Optimální je udržování středního tlaku v tepnách, aby se zajistila odpovídající zásoba orgánů krví. Nesmíme však zapomenout, že s přibývajícím věkem nahrazuje elastická vlákna kolagen, a tím jsou stěny tepen méně pružné, že stěny tepének se ztlušťují a že i v srdečních komorách přibývá vazivo.

Co je normální krevní tlak a co hypertenze

U dospělých osob považujeme za normální hodnoty tlaku měřeno vsedě nebo vleže 100-140mm Hg (rtuťového sloupce) systolický tlak a 70-90mm Hg diastolický tlak. Mezi hypertoniky řadíme ty osoby, u nichž se při opakovaném měření najdou hodnoty nad 160 a 95mm Hg. Hodnoty nad 140/90, ale pod 160/95 hodnotíme jako hraniční hypertenzi. Nutno zdůraznit, že jde o čísla naměřená v tělesném a duševním klidu, a to opakovaně. Při napětí, nejistotě se systolický tlak umí zvýšit během několika sekund až o 30-50mm Hg a diastolický o 10-20mm Hg. První měřené hodnoty bývají obvykle vyšší, proto lékař vždy měří tlak několikrát.

Jak vzniká hypertenze

U 95% osob s hypertenzí se na jejím vzniku podílí vrozená náchylnost, která se projeví vlivem nepříznivého prostředí a nevhodným životním stylem. Nazýváme ji esenciální hypertenzí. Patří sem konflikty v práci či doma, rodinné starosti, pracovní nesnáze, přepětí, zodpovědnost, ctižádost neodpovídající schopnostem, ale i obezita, kouření, nadměrné pití alkoholu, u žen hormonální antikoncepce. To vše může nepříznivě ovlivnit osoby s vrozeným sklonem k hypertenzi. Proto je tak důležitý odpovídající způsob života zejména tam, kde se vyskytuje hypertenze rodičů či prarodičů.
Asi u 5% hypertoniků je zvýšený krevní tlak způsoben onemocněním ledvin, nadledvin, či zúžením aorty. Odstraněním těchto příčin lze hypertenzi vyléčit.

Není hypertonik jako hypertonik

Všichni víme, že vzpěrači zmohutní svaly paží, fotbalistům stehna. Podobně je to při déletrvající hypertenzi. Zvýšený tlak zatěžuje levou srdeční komoru a její svalovina zbytní (hypertrofuje), zesílí i stěny tepének. Jak rychle dochází k těmto změnám, záleží na výšce tlaku a na tom, jak dlouho během dne dochází k tomuto zvýšení. U hypertonika se pochopitelně tlak snižuje k normální hladině pomaleji.

Jsou lidé, kteří při každém měření mají vysoký tlak, ale ani po létech jejich levá srdeční komora nezbytní. Jde o citlivé osoby, které reagují i na malý zneklidňující podnět zvýšením tlaku, ovšem jen na chvilenku. Během dne jejich zvýšení tlaku trvá 2-3hodiny, ne déle. Naproti tomu jsou lidé s hraničním tlakem 160/95mm Hg, u nichž se během jediného roku vyvine hypertrofie levé srdeční komory. Ti ale mají zvýšený tlak déle než 20 hodin denně, tedy prakticky stále. Hypertrofie levé komory, kterou zjistíme echokardiografickým vyšetřením, mění tak poruchu v nemoc, kterou je nutné léčit. Bez léčení dochází k nejrůznějším srdečně cévním příhodám, většinou velmi akutním.

Záludnost hypertenze

Lidé se zvýšeným krevním tlakem se obvykle necítí nemocní. Naopak to bývají lidé vysoce výkonní, a v tom je záludnost hypertenze. Projeví se až při komplikacích. Proto by měl každý člověk mezi 30-40 rokem znát svůj krevní tlak a nechat si jej změřit, zejména tehdy, je-li v rodině sklon k hypertenzi, cukrovce nebo kardiovaskulárním chorobám. Léků snižujících tlak je dnes mnoho a jsou účinné. Ale je nutno kontrolovat i tělesnou váhu, spotřebu alkoholu, nekouřit, vhodně se stravovat a nezapomínat na pohyb.

Co může udělat hypertonik sám pro sebe?

To, co každý moderní člověk. Zorganizovat si životní styl ušitý na míru své osobnosti. Od pradávna platí, že prožít dlouhý život v dobrém zdraví a v pohodě je největším pokladem světa. Dnes máme možnost být „manažerem svého zdraví“. K tomu stačí:

  • pravidelně navštěvovat lékaře a dodržovat jeho rady a léčbu
  • věnovat denně alespoň 20 minut tréninku, např. rytmickému vytrvalostnímu pohybu chůzi, cyklistice, plavání
  • relaxací udržovat psychickou pohodu. I to je nutné nacvičit. Relaxujte tak, jak vám to nejvíce vyhovuje
  • učte se odpočívat s dostatkem spánku, a to denně, týdně, o dovolené
  • přebytečné kilogramy odstraňujte nižší spotřebou potravy a větším výdejem energie
  • radujte se z každého dne, i když se zrovna něco nedaří
  • optimistický pohled na svět usnadňuje překonávání překážek i starostí

Prof. MUDr. Zdeněk Fejfar, DrSc.

hlavní téma • zdravá rodina 1/99 • s. 6, 7