Končí Rok seniorů

V minulých létech se stal tradicí Mezinárodní den seniorů. Letos byl seniorům věnován celý rok – 365 dní. Odpovídá to prodloužení lidského věku, a tím i zvýšení počtu starších lidí na naší planetě. Bohužel velmi často se setkáváme s tím, že senioři jsou považováni za pasivní a převážně nemocné občany.

V odborných kruzích se však třetí věk dělí na mladší seniory, lidi od 60 do 74 let, starší seniory od 75 do 89 roků a za dlouhověké jsou považováni lidé nad 90 let. Jak vypadá situace u nás? Na začátku tohoto století byla u nás pouze 4 % populace starší 65 let. Na konci století, tedy dnes, je to už 13 % a v příštím století se jistě věk ještě prodlouží.

Přidáváme léta k životu

Ano, ale jde o to, abychom těmto létům přidávali hodnotný život. Abychom dokázali odbourávat mýty, že stáří je nemoc. Stáří nebývá bez nemocí, ale kdyby stáří bylo chorobou, pak by se určitě dalo léčit nebo dokonce „vyléčit“. Stejným mýtem je i tvrzení, že ve stáří člověk „přestává myslet“. Nejlepší odpovědí na toto tvrzení jsou Univerzity třetího věku, které se těší velké oblibě posluchačů-seniorů. Jsou pořádány prakticky ve všech městech, kde jsou vysoké školy. Také Rozhlasová akademie třetího věku, vysílaná Českým rozhlasem, má tisíce posluchačů. Tyto skutečnosti odsuzují tvrzení o nemyslících staroušcích na smetiště pověr a mýtů.

Organizace Spojených národů chtěla tímto Rokem seniorů nejen upozornit národy celého světa na problematiku stáří a stárnutí, ale naopak vyzvednout duševní a aktivní život seniorů, který mladým generacím může přinést mnoho užitečného.

Odchod na zasloužený odpočinek?

Měli bychom se zamyslet nad touto formulací. Lidé neodcházejí do důchodu, ale přecházejí do skupiny seniorů. Většina z nich zůstává aktivní, jen přechází na jinou činnost. Časy se mění a my s nimi. Je to velká výzva pro dnešní třicátníky, čtyřicátníky či padesátileté. Buďte připraveni nejen na delší život, ale udělejte vše pro to, aby váš život byl hodnotnější, zdravější, a to i ve vyšším věku. Osvojíte-li si dnes aktivní zdravý životní styl, v němž budete namáhat klouby, páteř, svalstvo i mozek, pak máte perspektivu nejen delšího života, ale hodnotného aktivního prožití seniorského věku.

Světové odborné časopisy (Science a Nature) se často zabývají perspektivou lidí středního věku. Upozorňují na to, že stárnutí nemusí být smutnou patologickou etapou života, plnou chorob a strádání. Hovoří o úspěšném stárnutí, o tom, že dnes žijeme zdravěji. Překvapující je zjištění, že 85 % osob ve věku 65 – 75 let nemá choroby, které by je nutily k invaliditě, že 40 % lidi starších 85 let je schopno normální samostatné činnosti, i když tempo je pomalejší. Samozřejmě, že se věnují i problematice JAK si ve třetím věku udržet na dobré úrovni tělesné i duševní funkce. Výzkumy prokazují, že součinnost genetických faktorů a vlastní aktivity zdravého životního stylu ovlivňuje nejen délku, ale především kvalitu života seniorů. Záleží tedy na každém z nás, na naší vlastní přiměřené aktivitě. Lenivět znamená rezavět. Nové studie potvrzují, že mentální úroveň lze pomocí mozkové aktivity udržet i ve třetím věku na dobré úrovni. Navíc zdravý aktivní život může zpomalit tempo stárnutí, přirozený úbytek svalové síly i pohyblivosti. Je i prevencí proti poruchám tělesné rovnováhy, které mohou vést k tzv. „nevysvětlitelným“ pádům a zlomeninám křehkých kostí. K aktivitě v seniorském věku patří i omezení převážně sedavého způsobu života.

Co je důležité

Pravidelné cvičení, procházky, chůze – to vše zpomaluje úbytek svalové hmoty, síly i tělesné křehkosti. Podaří-li se včas nastartovat tento zdravý životní styl, pak smysl Mezinárodního roku seniorů, tak jak je vytyčila Světová zdravotnická organizace, přinese kýžený cíl: „Prodloužení zdravého aktivního života a udržení funkční schopnosti a kapacit pro celý život, tedy i pro období třetího věku.“

Prof. MUDr. Ota Gregor,. DrSc.

hlavní téma • zdravá rodina 12/99 • s. 6-7