Lepší výhledy i u Alzheimerovy choroby

Čtenářka M.B. se obrátila na naši redakci s dotazem: „Je mi 51 let a celý produktivní život jsem vedle výchovy dvou dětí zvládala rušnou a podle mne náročnou práci sekretářky a později jiné funkce v managementu velké výrobní firmy. V poslední době někdy zapomínám některá jména nebo termíny a musím si dávat víc pozor. Spíše se ale jen bojím, že na něco důležitého zapomenu a zneklidňuje mne to i po práci a v noci. Často se píše o Alzheimerově chorobě, jak hrozí mnoha lidem ztrátou duševních schopností. Bojím se, aby mne to nepostihlo. Co mám dělat, abych Alzheimerově chorobě předešla nebo se již začala léčit?“

Problém s nárůstem nemocných s Alzheimerovou chorobou (ACH) je opravdu velký. Někdy jsou čtenáři strašeni různými nesprávnými odhady procent obyvatelstva, které bude postiženo. I vědecky podložená čísla jsou však vážná: Nárůst podílu populace ve věku nad 85 let je a zůstane nejrychlejší. Právě u lidí nad 85 let věku je 47 %, tj. nejvyšší podíl osob, postihováno příznaky ACH, rozvinutými do různého stupně. Je předmětem intenzivního výzkumu a vědeckých diskusí, které počáteční příznaky již naznačují přítomnost ACH, a které nikoli. Údaje o počtech nemocných proto ve velkých státech kolísají podle zvolených kriterií až o miliony. Čtenářka je ve věku a ve funkční zdatnosti, kdy ještě nemusí uvažovat o hrozbě ACH. Drobné poruchy paměti přicházejí u mladších lidí jako důsledek pracovní zátěže, stresových situací, nedostatku odpočinku apod. Těžké poruchy, většinou u starších jedinců, mohou mít původ například v cévních nemocích a špatném prokrvení mozku a nevyústí do ACH. Ta je jen jednou z řady nemocí, které mohou končit demencí. Ze všech případů ACH přichází jen 15 % do věku 65 let. O příčině ACH není dosud jasno. Nemoc objevil Alois Alzheimer již v roce 1906, ale její výzkum ožil až v šedesátých letech po zavedení elektronové mikroskopie do diagnostiky. Byl poznán choroboplodný proces, v němž na začátku stojí předpoklady či podpůrné faktory, jako je stárnutí, trauma, vliv volných radikálů kyslíku, genetický předpoklad aj. Předcházet cíleně ACH dnes nikdo ještě neumí. Dříve se připisoval ve vzniku ACH větší význam poraněním hlavy. Dnes tento faktor není na prvním místě, ale jistě je užitečné chránit si hlavu před úrazem a před sporty, které jsou spojeny s údery do hlavy. Je-li připisován význam zhoubnému účinku volných radikálů, je užitečné užívat v potravě vitamínové doplňky a ovoce s faktory, které odstraňují volné radikály. Podobný účinek mají také různé čaje, šťáva z červených hroznů, černá čokoláda aj. Z volně prodejných léků nic specifického proti ACH není. Významnou úlohu v léčbě ACH má hypotéza cholinergní.

Rozumíme tím vědecky značně podloženou představu o tom, že ACH postihuje degenerativním procesem nejvíce buňky v bazálních částech předního mozku a v mozkové kůře. Moderní léčba se proto zaměřila na odstranění tohoto nedostatku. Projevuje se zlepšením poznávacích a rozumových funkcí a paměti. Léčba spočívá v tlumení aktivity enzymu cholinesterázy. Jde tudíž o inhibitory cholinesterázy, jimiž se dosáhne vyšší a trvalejší hladiny acetylcholinu v mozku, a tím zlepšení předávání signálů mezi nervovými buňkami. Prvním zléků této řady byl tacrin. Na jiném mechanismu byl založen účinek kombinace selegilinu a vitamínu E, která se rovněž osvědčila ve studii z nedávných let. Novějším lékem s funkcí inhibitoru cholinesterázy je donepezil (Aricept), u něhož proběhla velká klinická studie v USA spříznivými výsledky. Považuje se v nynější odborné literatuře za lék první volby pro zvládání kognitivních příznaků mírných a středních forem ACH. Zejména také proto, že má nejméně vedlejších nežádoucích projevů a je možno jej podávat jednou denně. Velmi kladně je na výsledcích studie hodnocena skutečnost, že donepezil umožnil po dobu ročního pozorování udržet samostatnost a nezávislost pacientů v každodenních úkonech a zachovat jim i zájem o záliby. Další americká a skandinávská studie podobného rozsahu a doby trvání potvrdily tyto nálezy a upřesnily, že donepezil je vhodným lékem pro dlouhodobé udržování výkonnosti pacientů s A CH a jejich kognitivních schopností pro výkon každodenních prací pro vlastní samostatný život. Zázračné léky neexistují. Objektivní zjištění, že Aricept ve studii vykázal u léčených dvaašedesátiprocentní pravděpodobnost udržení funkční schopnosti a tudíž prodloužení doby, po které dojde ke ztrátě funkční schopnosti, je optimem, které v současné době mají lékaři k ovlivnění kognitivních funkcí jediným lékem k dispozici. Ve výzkumu ACH se setkáváme s jevem, který není v medicíně ojedinělý, totiž s nerovnoměrností rozvoje jednotlivých úseků, která vede až k paradoxu, že pokroky léčby někdy předstihují poznání příčin a možnosti správného rozpoznání nemoci. Právě u A CH se jeví správná a včasná diagnostika velmi obtížným výzkumným problémem. Správné hodnocení prvních příznaků kognitivních poruch a jejich odlišení od jiných začínajících demencí bude ještě nějaký čas trvat a lze od něho čekat podněty k vývoji nových léků. Zrychlení diagnostiky se dnes ubírá několika směry současně: cestou neurologickou a psychologických testů, znázorňovacími metodami s průkazem raných změn v mozku, biochemickým vyšetřováním, sledováním případných změn mimo mozek apod. Zároveň pokračuje výzkum, jak by se daly ovlivnit jednotlivé články v procesu rozvoje choroby, o nichž jsme se zmínili shora. Týkají se genetiky – je známo osm genů regulujících vznik ACH, dále jde o hledání látek, které brání tvorbě amyloidu nebo jeho shlukování a ukládání, prověřují se možnosti ochrany mozkových buněk před toxicitou ukládaných látek, hledají se nové antioxidanty, odklízející volné radikály kyslíku. Studuje se nová generace protizánětlivých látek a její uplatnění při ACH. Zajímavým a slibným směrem je také pátrání po estrogenech s tkáňovou specifičností. Podle odborníků lze očekávat výsledky pro praxi v příští dekádě. I to, co zatím přinesl například Aricept na jediné ze sledovaných stop – na cestě inhibice cholinesterázy, je důvodem k optimismu.

Doc. MUDr. Luděk Daneš, DrSc.

lékař radí • zdravá rodina 12/99 • s. 13