Rýma

Akutní infekční rýma známá jako doprovodný symptom onemocnění nazvaného lidově „nachlazení představuje nejčastější infekce dýchacích cest. Tuto rýmu způsobují zejména viry (RS-, rino-, adeno-, Coxackie-, ECHO-, parainfluenza-, influenza-) které jsou přenášeny tzv. kapénkovou infekcí. Pacienti, kteří trpí takovou infekcí, šírí nákazu do okolního prostředí (kýcháním, kašláním) a zdravý člověk se pak po vdechnutí může touto infekcí nakazit a onemocnět „ infekcí horních cest dýchacích. Doba od přenosu do projevu onemocnění, tzv. inkubační doba, trvá od několika hodin do několika dní, podle druhu viru a stavu imunity (odolnosti) organismu. Onemocnění začíná škrábáním v krku, kýcháním a ztíženým dýcháním nosem. Viditelné sliznice v oblasti nosohltanu jsou zarudlé a zduřelé. Onemocnění může být doprovázeno zvýšenými teplotami. Druhý nebo třetí den vzniká vodnatá sekrece (výtok) z nosu, která se postupně zahuštuje a později nabývá bělavé až žlutavé barvy. Tento jev odpovídá zvýšenému osídlení sliznic bakteriemi. Po 10 dnech by v podstatě měly příznaky odeznít.

Léčba spočívá především ve zlepšení omezeného dýchání nosem. Takovouto možnost poskytují volně prodejné léky, které snižují otok sliznic a dýchání nosem znovu umožní např. OLYNTH 0,1% dávkovací spray pro děti od 7 let a dospělé – a OLYNTH 0,05% pro malé děti do 6 let a kojence od 3 měsíců věku.

Onemocnění nazvané „sezónní alergická rýma” trápí v poslední době stále větší počet lidí.

Nejčastější příčinou této choroby je alergie na pyly, tzv. polinóza. V pozdním létě mohou vyvolávat projevy alergie spóry plísní a celorocně zapříčiňují alergickou rýmu roztoči z domácího prachu, částečky z kůže zvířat ( především srst) a rovněž plísňové spóry vyskytující se jak v přírodě, tak v obydlích.

Na neustálý růst počtu postižených alergickou rýmou působí řada různých faktorů, které se navzájem kombinují. Může to být dědičná vloha k rozvoji alergického onemocnění, moderní způsob života, znečištění životního prostředí, používání řady nových chemických přípravků (prací a čistící prostředky, kosmetika, atd.) a předpokládá se také nižší odolnost organismu (méně prodělaných onemocnění v dětském věku) . V České republice se polinóza objevuje u 4 – 10% populace.

Rozvoj pylové alergie bývá nejčastější ve věku od 5 do 20 let a častěji bývají postiženi obyvatelé měst. Dále může hrát roli měsíc narození – děti narozené na jaře (před začátkem pylové sezóny) trpí pylovou alergií častěji. V průběhu života je pylová alergie nejméně častá u dětí do 5 let, poté její výskyt prudce stoupá, maxima dosahuje v období dospívání a s postupem věku opět její výskyt klesá. Častěji bývají postiženi chlapci než dívky. K vyvolání projevu alergické rýmy je nutná přítomnost pylu v ovzduší a jejich určitá minimální koncentrace (např. u silně přecitlivělých alergiků stačí k vyvolání obtíží 5 – 50 pylových zrnek v 1 m3). Pacient může být alergický pouze na pyl určitého druhu rostlin a vzhledem k možnosti tzv. imunologicky zkřížené reaktivity je pak alergický na pyly příbuzných rostlinných druhů. V našich podmínkách jsou tři hlavní období výskytu pylových alergií: jarní – kvetou stromy z čeledi břízovitých, letní – kvetou trávy, podzimní – kvete plevel ( pelyněk a ambrózie).

Typické pro sezónní formu je svědění a pálení, kýchání a vodnatý výtok z nosu. Tyto obtíže se často spojují se zánětem očních spojivek.

Celoroční forma se obyčejně projevuje ucpaným nosem, tzn. ztížené dýchání nosem sobčasnými vodnatými výtoky z nosu. Léčení alergické rýmy by mělo vždy probíhat ve spolupráci s lékařem. Je potřeba stanovit příčinu ( kožní testy, speciální vyšetření krve atd.) , která tuto chorobu vyvolává a poté stanovit plán léčby a prevence alergické rýmy.

Základem léčby všech alergických onemocnění je vždy snaha vyhnout se kontaktu s alergenem (látkou vyvolávající alergické projevy). U alergie vyvolané pyly a plísněmi to není vždy zcela možné, a proto je důležité vzdělávání pacienta (u dětí jeho rodičů). V ČR existuje také od roku 1992 tzv. Pylová informační služba (PIS) , která poskytuje pravidelné informace o aktuálním výskytu pylu a spór plísní v ovzduší a předpověď vývoje na další období.

Další možnou léčbou je tzv. „specifická imunoterapie”, kdy se do organismu pacienta vpravují (ústy nebo injekčně) stoupající dávky alergenu, na který je pacient přecitlivělý, a organismus si pak sám vytváří protilátky proti této chorobě. Tuto léčbu provádí lékař nebo dětský lékař se specializací – alergolog.

Dále jsou k dispozici dvě skupiny léků určených k léčbě alergické rýmy:

  1. léky snižující zvýšenou dráždivost postiženého orgánu a zklidňující dlouhodobě probíhající zánětlivou alergickou reakci (účinek se neprojeví okamžitě, ale až po určité době pravidelné léčby) – tyto léky může předepsat pouze lékař
  2. léky na náhle vzniklé obtíže ( účinek se projeví velmi rychle, ale samostatný lék neovlivňuje nebo jen slabě ovlivňuje vlastní zánětlivou podstatu obtíží) – můžete je zakoupit v lékárně bez předpisu

K lékům používaným ke krátkodobé podpůrné léčbě alergické rýmy, při chronické rýmě a rýmě jako doprovodnému projevu nemocí z nachlazení patří OLYNTH. Je k dostání ve dvou lékových silách, a to pro kojence od 3 měsíců věku a malé děti do 6 let jako OLYNTH 0,05% a pro děti od 7 let, mládež a dospělé jako OLYNTH 0,1%. Obě tyto lékové síly jsou ve formě dávkovacích sprejů, což umožňuje velmi příjemné a přesné dávkování do nosních otvorů bez nebezpečí, ze by přípravek stékal do krku a byl polykán (nedostane se do zažívacího ústrojí). Účinná látka obsazená v tomto přípravku vyvolává zúžení průsvitu cév v nosní sliznici, a tím snižuje její otok (pacient může opět volně dýchat). Přípravek působí téměř okamžitě a dlouhodobě, což umožňuje dávkování pouze 3x denně.

V případě, že budete užívat (podávat dítěti) shora uvedený přípravek, přečtěte si nejprve příbalovou informaci. V případě výskytu jakýchkoliv nežádoucích účinků konzultujte lékaře.

MUDr. Milan Lexa
P.R.

lékař radí • zdravá rodina 11/99 • s. 15