Drogy a my

Mnoho bylo napsáno o tom, jak jsou prý dětem nabízeny drogy v čokoládě, bonbónech nebo žvýkačkách. Nikdo ale zatím nedokázal najít někoho, kdo by si skutečně dal tu práci ukrývat drogy do sladkostí a pak je rozdávat. Proč by to také proboha dělal, když drogy jsou dnes v této zemi tak populární, že spousta kluků a holek si mnohem raději vezme drogu samotnou než bonbóny, ve kterých by byly drogy ukryté. Drogy jsou a budou normální zboží, které dealeři mají a budou mít zájem prodávat, nikoliv rozdávat. Proč by se připravovali o velké peníze rozdáváním drog, když byznys kvete i tak, poptávka je rekordní a na prodeji drog se skvěle vydělává? Netvrdím, že před školami občas nepostávají pánové s bonbóny, které nabízejí dětem.To jsou ovšem sexuální devianti, kteří nechtějí dostat dítě do drogové závislosti, ale do postele. Když se v konkrétních školách ptáte, jestli zažili, že by někdo nabízel drogy ukryté ve sladkostech, řeknou vám: „Ne, u nás se to nestalo, ale na té a té škole se případ, kdy pánové prodávali dětem drogy ukryté v bonbónech, vyskytl.“ Když dojedete do uvedené školy, řeknou vám: „Ne, u nás se to nestalo, ale na té a té škole.“ A tak dál, pořád dokolečka. Fáma o prodeji drog ukrytých ve sladkostech vznikla zřejmě v době, kdy se drogy na našich školách ještě nevyskytovaly, ale bylo známo, že v zahraničí, hlavně ve Spojených státech amerických, se běžně prodávají přímo ve třídách. Distribuce drog je tam velmi přímočará. Drogy neprodávají žádní tajemní pánové, ale spolužáci. Neschovávají je do bonbónů, ale nabízejí je právě jako drogy. To je přece zajímavé, přitažlivé, dráždivé. Po bonbónech by se nikdo ani neotočil a proč taky, když si je může normálně koupit na každém rohu. A stejné situace zažíváme teď stále častěji i u nás. Učitelé s překvapením zjišťují, že se drogy a problémy s nimi objevily na školách. Zatímco hlídali, jestli před školami nepostávají podivní pánové nabízející skrytě své podivné zboží, drogy začali za zády učitelů distribuovat sami studenti. To už je realita drogové situace v České republice. Drogy školákům neprodávají podivná individua jako kontraband. Dotyčným byznysem se zabývají spolužáci, kteří nabídku drog doplní patřičnou legendou, jak je skvělé drogu zkusit a jak se prakticky nemůže nic zlého stát. Když se pak něco zlého stane, jenom krčí rameny.

Radek John

na okraj • zdravá rodina 11/99 • s. 11